19. Kapitola

1.1K 41 1
                                    

1.9.1993

Dnes jedu do třetího ročníku v Bradavicích. A aby to letos nebyla nuda, tak jeden vězeň utekl z Azkabanu. Schodnou okolností je to Peter Pettigrew. Smrtijed a bývalý kamarád Jamese, Remuse a Siriuse. Pátrá po něm celá Anglie. To je důvod, proč nám Lily ani James nepodepsali povolení do Prasinek. To je prostě hrůza. Prý nás chtějí chránit. To sotva. Taky jsem zjistila, že nový učitel OPČM je Remus. Asi se ptáte co se stalo s Lockhartem? No nakonci školního roku šel společně s golden triem do Zapovězeného lesa na školní trest. Bohužel se něco stalo a Lockhart přišel o paměť. Je teď u Munga. Prostě štěstí a neštěstí zároveň. Já to beru jako plus, protože nás nebude učit. Teď aspoň bude někdo schopný.

Je půl sedmé a já sedím na posteli a čtu si knihu. Teda spíš deník. Je to můj lektvarový deník, který jsem si psala. Byly to různé povedené i nepovedené pokusy, vše na co jsem přišla. Je super vědět, kde jsem tehdy byla a kde mám pokračovat. Po půl hodině jsem deník odložila, vstala z postele, převlékla se a začala balit. Včera jsem na to byla líná, takže to dělám teď.

Sbalila jsem si s následně se převlékla. Pak jsem si šla do kuchyně udělat snídani. Nechtěla jsem mít něco nezdravého, takže jsem si udělala musli s jogurtem a ovocem. Potichu jsem si snědla snídani a pak jsem odešla do pokoje. Bylo osm a do odjezdu zbývají ještě tři hodiny, takže mám dost času. Vzala jsem si knihu a začala jsem si číst.

Bylo deset hodin a já jsem konečně dočetla celou knihu. Seděla jsem na posteli a začala zase přemýšlet. Přece jedu do třetího ročníku, i když to bude pořád stejné. A hlavně nesmím do Prasinek. To mě od rodičů hodně dopálilo. Klidně se můžu vsadit, že příští rok to Harrymu podepíšou a mě ne. Ale co. Znám tajné chodby a můžu se přemisťovat. Co víc si přát? Po půl hodině jsem i s kufrem šla dolů. Byl čas se vydat na nástupiště a odtud odjet. Přemístili jsme se na nástupiště 9 a 3/4.

,,Hlavně si dávej pozor." mluvila Lily k Harrymu.

,,Jo jasně." odpověděl jí Harry a odešel do vlaku.

,,A ty-" otočila se Lily na mě. ,,- na něho dávej pozor. Nechci slyšet, že se mu zase něco stalo." zasyčela na mě.

,,Víš, že po mě žádáš nemožné?" ptala jsem se. ,,On se dostane do průšvihu vždy a všude. Ostatně jako tady ti." řekla jsem a pokývala hlavou k Pobertům. Pak jsem se jen otočila a vydala se do vlaku najít Freyu. Po deseti minutách se mi to povedlo.

,,Ahoj Is." pozdravila mě, když jsem vpadla do kupé.

,,Nazdar Frey." opětovala jsem pozdrav a objala ji.

,,Jaké byly prázdniny?" zajímala se Freya.

,,Docela dobrý. Stihla jsem se s nimi dvakrát pohádat. Oni byli kdoví kde na tréninku a mě zase nechali u Lilyiny známé. Utíkala jsem od ní na Nebelvír manor a tam si to užívala." shrnula jsem svoje prázdniny. ,,A co ty?" zeptala jsem se naoplátku.

,,Úžasné. Byly jsme v Moskvě. Rodiče tě sice chtěli vzít s sebou, ale ti tvoji jim to nedovolili. Jinak jsem si je moc užívala." shrnula svoje prázdniny a určitě byly lepší než ty mé. ,,A nevíš, kdo je nový učitel OPČM?" ptala se Freya.

,,Vím. Je to Remus, můj kmotr. Ten aspoň něco umí. A ještě se Lily a James zbláznili. Nepodepsali nám povolení do Prasinek kvůli Pettigrewovi. Teda u Harryho. U mě to je jen záminka. Podle mě mi ten vstup nepovolí nikdy." řekla jsem.

,,Chudáku. Víš co, až tam budeme, tak mi dáš seznam a peníze a já ti to tam koupím, ano?"

,,Jsi skvělá." prohlásila jsem a objala ji. Pak jsme se bavily už jenom o škole. Bavili jsme se o volitelných předmětech. Já si vzala péči o kouzelné tvory, Věštění z čísel a Starodávné runy. Freya si vzala to samé co já. Na věštění se mi nechtělo a studium mudlů mi přijde zbytečné. V půlce cesty vlak zastavil.

,,Co se děje?" ptala se Freya, protože byla všude tma.

,,Někdo nastupuje do vlaku." řekla jsem, protože se venku něco hýbalo. Pak se otevřeli dveře našeho kupé a já uviděla mozkomora.

,,Expecto patronum!" vykřikla jsem a vykouzlila svého patrona. Je to vlčice kanadská. Zahlala mozkomora a já ji nechala rozpustit.

,,Co to bylo?" zeptala se Freya.

,,Mozkomor. Živí se šťastnými vzpomínkami a vyvolává ty špatné. Je to azkabanský strážný. Představují Popletalovu představu o bezpečnosti. A to kouzlo na ně jako jediné platí." vysvětlila jsem.

,,Kdy ses ho naučila? Je to složité kouzlo." konstatovala.

,,Naučila jsem se ho v roce 1006. Bylo mi šest let. Je divné, že jsem ho zvládla takhle brzy." odpověděla jsem.

,,Páni. Můžeš mě to naučit?" zeptala se. Jen jsem přikývla.

,,Takže. Mysli na nějakou šťastnou vzpomínku. Musí být silná a musíš se jí nechat naplnit. Pak řekni Expecto patronum." vysvětlila jsem ji. Ona se soustředila na tu vzpomínku.

,,Expecto patronum." zašeptala a z její hůlky vyletěla kočka.

,,Gratuluji. Jsi jak já. Taky se mi to povedlo napoprvé." pochválila jsem ji. Freya se usmála a nechala svého patrona zmizet.

,,Vážně děkuji." řekla a objala mě. Vlak se konečně rozjel a my jsme zase začali mluvit o škole.

Vlak zastavil v Prasinkách a my mohli konečně vystoupit. Vyhledala jsem jeden kočár a sedla si do něj.  Ve Velké síni už seděli někteří studenti a před si se ozvali hlasy.

,,Pottere prý si omdlel."ozval se zvučný hlas. Bylo jasné kdo to je. Fley.

,,Nech ho být." vložil se do toho Ron.

,,A tys taky omdlel, Weasly?" pokračoval Fley a pak odešel do síně. Já jsem jsem se na něj podívala a on jen pokrčil rameny. Golden trio taky přišlo do síně. Začalo zařazování. Vůbec jsem ho nevnímala. Pak se před námi objevilo jídlo, a tak jsem pohla zažít jíst. Po večeři povstal Brumbál se svým proslovem.

„Vítejte! Vítejte do nového školního roku v Bradavicích! Chci vám všem povědět několik věcí, a protože jedna z nich je velice vážná, domnívám se, že bude lepší, odbudeme-li si to dřív. Jak jste si nepochybně všichni po prohlídce spěšného vlaku do Bradavic vědomi, poskytuje naše škola v současné době pohostinství několika azkabanským mozkomorům, které sem oficiálně vyslalo ministerstvo kouzel. Mají svá stanoviště u všech vchodů na školní pozemky a dokud tu budou s námi musím vydat jednoznačné nařízení, že se nikdo nesmí bez povolení vzdálit ze školy. Mozkomorové se nenechají oklamat žádnými triky či přestrojení dokonce ani neviditelnými plášti. Patří k přirozenosti mozkomora, že nerozumí prosbám či výmluvám. Osobně proto varuji každého z vás: nedávejte jim žádnou záminku, aby vám ublížili. Apeluji na prefekty i na našeho nového primus a novou primusku, aby dohlédli na to, že se nikdo z žáků nedostane s mozkomory do konfliktu." dokončil Brumbál svůj monolog. Já jsem se podívala na Percyho, který byl nový primus. Brumbál pak ještě představil nového profesora a mohli jsme odejít na koleje.

Zvedla jsem se od stolu a společně s Freyou jsme šli do Nebelvírské věže. Řekli jsme Buclaté dáme heslo a mohli jsme projít. Prošli jsme společenskou místností rovnou do ložnice, kde jsme se každá rozvalila na své posteli.

,,Dnes mluvil docela dlouho, ne?" konstatovala Freya.

,,To teda jo. A koupelna je teď má!" vykřikla jsem a utíkala do koupelny. Dala jsem si sprchu a pak se vrátila do ložnice. Freya šla do koupelny místo mě a já si mezitím lehla do postele. Freya se vrátila a stejně jako já si lehla. Po chvíli jsem slyšela pravidelné oddechování, což znamenalo, že Freya  spí. Já jsem ještě chvíli koukala do stropu a následně jsem i já usnula.

Další kapitola za námi. Už jsme ve třetím ročníku. Snad jste si ji užili a budu se těšit příště. Claire

Ta druhá z minulosti Where stories live. Discover now