36. Kapitola

1.2K 46 4
                                    

17.7.1995

Včera jsme se vrátili z dovolené a musím říct, že jsem si to užila. Poflakování se u moře na slunci je prostě ráj. Do toho jsme byli i v Římě, takže jsem si užila i památek. Bohužel všechno krásné jednou končí a včera jsem opět viděla Londýn. Musím říct, že mi Itálie bude chybět.

Dnešní vstávání bylo hodně násilné. Harry s Ronem, který je na týden u nás, mě polili vodou. A aby to nebylo málo, tak na mě hodili sliz. Naštěstí to šlo sundat jednoduchým kouzlem a mohla jsem se vydat dolů na snídani bez toho, aby někdo věděl, co se mi stalo.

,,Dobré ráno." pozdravila jsem, když jsem přišla do obýváku.

,,Jaks to sundala?" vyjel na mě Harry.

,,A co?" dělala jsem nechápavou.

,,Ten sliz." zavrčel.

,,Jo tohle. Normálně jsem to umyla." pokrčila jsem rameny a šla si pro loupák.

,,Dnes se jde na Hlavní štáb Fénixova řádu." oznámila nám Lily.

,,A kde to je?" zajímala jsem se.

,,Grimmauldovo náměstí 12." odpověděl Sirius. Já jsem zalapala po dechu. To je jak splněný sen.

,,Bude porada. Vy se kluci nějak zabavíte. Pokud vím, Astrid, tak přijede i ta tvá kámoška." řekla Lily.

,,Dobře." odpověděla jsem vesele. Dlouho jsme se tady nezdrželi a přemístili jsme se na štáb. Na Grimmauldově náměstí jsem hledala dům 12. Vím moc dobře, jak je skrytý, ale musím dělat, že nevím. Tu ulici nechal postavit Leonidas Black na žádost své manželky Angely. Jejich dům zabezpečil a schoval. Nikdo nikdy nepátral po tom, proč mezi domy 11 a 13 není dům číslo 12.

Nechala jsem se navést a po chvíli už jsem stála v předsíni. Bohužel začal hulákat jeden obraz. Podle Siriusových slov, je to jeho matka. Ten musel mít život. Všichni šli do jídelny a já se vydala na obhlídku domu. Bohužel jsem v jedné chodbě narazila na obraz své tety.

,,Nazdar Angel." pozdravila jsem ji.

,,Isabell Malfoyová. Co tu děláš, krvezrádkyně?!" vyštěkla na mě.

,,Klídek teto. Jsem tu jen na prohlídce." snažila jsem se znít mile.

,,Nemáš být náhodou mrtvá?!" řvala na mě.

,,To mám. Ale v roce 1017 bylo vysloveno proroctví, že mám porazit současného pána Zla. A ještě se se mnou vrátil Fleamont Potter." ušklíbla jsem se.

,,Ten kretén?!! Ještě mi řekni, že je tady?!"

,,Ne. Buď ráda. No nic. Už musím jít. Měj se." řekla jsem sladce.

,,Co si to dovoluješ?! Ty malá krvezrádkyně?!! Takhle se mnou mluvit nebudeš!" zařvala docela nahlas.

,,A co mi uděláš? Jsi jenom obraz." odsekla jsem a odešla od ní. Je pořád stejná a je jedno, jestli je živá, nebo obraz.

,,Co to bylo za řev?" zeptal se Ron, když jsem přišla do jídelny.

,,To nebyla moje matinka. Takže předpokládám, že to byla Angela Blacková." prohodil Sirius.

,,Kdo?" vyhrkl Harry.

,,Žila na přelomu 10. a 11. století. Byla to čistokrevná čarodějka." vysvětlil Sirius.

,,A taky pěkná fůrie." zamumlala jsem.

,,Říkala si něco?" otočil se na mě Sirius.

,,Jen to, že to byla pěkná fůrie." zopakovala jsem to, co jsem si řekla pod nosem.

Ta druhá z minulosti Kde žijí příběhy. Začni objevovat