21. Kapitola

1K 45 0
                                    

8.11.1993

Dnes je sobota a první famfrpálový zápas letošního roku. Hrajeme ho my proti Zmijozelu. Upřímně se těším, ale počasí není nějak přívětivé. Trénovali jsme hodně často, až mě to nudilo. Zlatonky chytnu hned, tak nechápu proč nás vyčerpat? Ale možná ano. Oliver je tady poslední rok, a tak chce ten pohár vyhrát. Potom ho chápu. Trochu.

Vstala jsem z postele s veselou náladou. Hned jsem 'odtančila' do koupelny, abych si mohla dát sprchu. Potřebuji se uvolnit ještě před zápasem. Nechala jsem horkou vodu mi padat na tělo a u toho jsem přemýšlela. Všechny moje myšlenky se točili kolem dnešního zápasu. Znovu se utkám s Fleyem a hned je jasné, kdo vyhraje. Několikrát mi řekl, že jsem lepší a vlastně mi to říkali všichni. Jen já tomu nevěřila. Teď to už vidím. Jsem lepší než on, ale i on je skvělý.

Vylezla jsem ze sprchy, převlékla se do pohodlného oblečení a vydala se zpět do ložnice. Zápas se hraje až odpoledne.

,,Frey vstávej." zašeptala jsem jí do ucha. Ona jen něco zamumlala a otočila se na druhý bok. Zkoušela jsem to ještě jemně, ale nešlo to. Tak musím přejít na tvrdší metodu. Stoupla jsem si k posteli a vytáhla hůlku.

,,Aquamenti." zamumlala jsem. Z mé hůlky vystříkl proud vody a polil Freyu.

,,Isabell!" vykřikla a vyskočila z postele. Já jsem spadla na zem v záchvatu smíchu.

,,Neš-šlo t-tě vz-z-zbud-it." dostala jsem ze sebe přes smích. Naše počínání vzbudilo i Parvati, Levanduli a Hermionu.

,,Co blbnete!?" vykřikla Hermiona.

,,Tady slečna mě polila vodou." zavrčela Freya.

,,Když jsem tě budila jemně, tak jsi nereagovala." bránila jsem se.

,,Já se nezlobím." řekla a odešla do koupelny. Já jsem se konečně dokázala uklidnit a sedla jsem si na postel a čekala na Freyu. Moje spolubydlící znovu zalehly do postele a snažily se usnout. Freya po chvíli přišla, a tak jsme se spolu vydali na snídani.

,,Příště mě prosím nebuď vodou." prosila mě Freya u snídaně.

,,Když půjdeš vzbudit napoprvé, tak nebudu muset." přitakala jsem.

,,A jak jde tvému bratrovi patron?" zeptala se Freya. Harry se totiž s Remusem učí patrona. Moc mu to nejde.

,,Upřímně. Moc mu to nejde." zasmála jsem se.

,,Bylo načase. Kdyby se ho někdo zeptal, tak se nemá čím chlubit." souhlasila. Pousmála jsem se a začala snídat.

,,Nazdar Potterová." přišel k nám Oliver. Byl strašně vytočený.

,,Co se stalo?" zajímalo mě.

,,Nehrajeme se Zmijozelem, ale s Mrzimorem. Teď jsem se to dozvěděl. Malfoy má prý něco s rukou a nemůže hrát. Podle mě jen nechtějí hrát v tomhle počasí. Takže počítám s tím, že rychle chytíš zlatonku." dokončil Oliver svůj proslov.

,,Zvládnu to." přikývla jsem a on to odešel oznámit zbytku týmu.

,,No chápeš to?" otočila jsem se zpátky na Freyu.

,,Moc ne. Chápu, že se mu nechce hrát v tomhle počasí, ale takhle lhát? To už je moc." prohlásila.

,,Musí se chovat jako parchant." povzdychla jsem si a odešla pryč z Velké síně. Potřebovala jsem na vzduch, a tak jsem šla na Astromickou věž.

Z věže byl jako vždycky krásný výhled, ale počasí nám nepřálo. Když už začalo trochu pršet, tak jsem se vydala do knihovny, abych aspoň trochu zabyla čas. Vytáhla jsem si knihu a začala si číst.

Ta druhá z minulosti Where stories live. Discover now