26. Kapitola

1K 42 1
                                    

20.8.1994

Dnes se koná finále Mistrovství světa ve famfrpálu. Upřímně se na to těším, protože se hraje u nás v Anglii. Hraje Bulharsko proti Irsku. Jedeme tam s Weaslyovými a Hermionou. Fley a Freya jedou taky, takže je pravděpodobnost, že na sebe narazíme. Moc se těším.

Vstala jsem z postele a oblékla se. Dneska bílé tílko, zelenou sukni a bílozelené podpatky. Tohle jsou barvy Irska a jelikož fandím Irsku, tak jsem se musela podle toho obléct. Pak jsem odešla na snídani. Teda šla jsem si udělat snídani. Jsou čtyři hodiny ráno a je čas vstávat. Za chvíli nás má přijít vzbudit paní Weaslyová. Jsme totiž v Doupěti, což je dům Weaslyových. Já jsem musela jít do pokoje k Ginny a Hermioně, ale to odbočuju.

,,Dobré ráno, paní Weaslyová." pozdravila jsem, když jsem vešla do kuchyně.

,,Dobré ráno, Astrid. Jak to že si vzhůru?" zajímala se.

,,To víte. Poslední dobou vstávám ve čtyři, takže to dnes nebyl problém." vysvětlila jsem a začala si chystat snídani.

,,Já to udělám Astrid." řekla paní Weaslyová.

,,Nemusíte. Já v tom mám už praxi a vím co přesně udělat. Radši běžte ostatní vzbudit." odpověděla jsem. Paní Weaslyová přikývla a opustila kuchyni. Já jsem si dodělala svoje musli a sedla jsem si ke stolu. V klidu jsem si všechno snědla než přišla Ginny s Hermionou.

,,Dobré." pozdravily mě.

,,Dobré. Vypsané?" zašklebila jsem se.

,,Moc ne." zamumlaly a pustily se do snídaně, kterou připravila paní Weaslyová. Postupně se zaplnila celá kuchyně. Já jsem se radši přesunula ke stěně, aby si mohl sednout někdo jiný.

,,A kde jsou Percy, Bill a Charlie?" zeptala jsem se paní Weaslyové.

,,Oni se tam přemístí, takže si můžou ještě poležet." vysvětlila. Na to se strhla debata od dvojčat. Rozebírali proč se oni nemohou přemístit.

Skončilo to tak, že jsme na cestě k přenášedlu. Na cestě nás někdo zarazil.

,,Rád tě vidím, Arthure." řekl ten muž. Krátce se s panem Weaslym objali.

,,Vážení, tohle je Amos Diggory. Dělá se mnou na ministerstvu." představil muže pan Weasly. Ze stromů najednou seskočil sedmnáctiletý kluk.

,,A ty budeš Cedrick, že?" zeptal se pan Weasly a ten kluk si s ním potřásl rukou. Ano Cedrick Diggory. Chytač a kapitán Mrzimorského famfrpálového týmu.

,,Ahoj." pozdravili jsme ho všichni a pak se pokračovala v cestě. Došli jsme na nějaký vrch a úplně nahoře byla stará bota. Přenášedlo.

,,Chyťte se!" křikl James a my ho poslechli. Všechno se začalo točit a následně jsme se měli pustit. Já jsem začala máchat nohama, abych nespadla. Do samé udělá pan Weasly, pan Diggory a Cedrick. My jsme dopadli lehce, ale ostatní leželi na zemi.

,,Jak jsi to věděla?" vyjel na mě Harry.

,,Prostě mě to napadlo." pokrčila jsem rameny. Všichni se zvedli ze země a pokračovali jsme dál. U nějakého mudly jsme zjistili, kde máme stany a šli jsme tam. Já, Harry, James, Sirius, Remus a Lily máme jeden stan a Weaslyovi s Hermionou mají druhý stan. Diggoryovi se od nás dávno odpojili.

Našla jsem si nějakou postel a položila jsem na ní věci. Pak jsem šla za ostatními k Weaslyovým. Pan Weasly nám zadal úkoly a já s Hermionou, Harrym a Ronem jsme měli dojít pro vodu. Jenže já kousek od stanu viděla mojí BFF.

Ta druhá z minulosti Where stories live. Discover now