Muse / Larry

O N E

,,Jsi ten nejhorší model, kterého jsem, kdy viděl" konstatoval jsem okamžitě s naprosto vážnou tváří, když Liam vystřídal další pózu, která byla ještě horší než ta předchozí.

,,Hej, taky jsem sem vůbec nemusel chodit!" začal se ihned rozčilovat jako malé dítě.

Hned jsem věděl, že je to tu zase.

Protočil jsem nad tím očima.

,,Vždyť víš, že jsem kvůli tobě-"

,,Odřekl rande s Niallem, ano, já vím, opakuješ mi to už snad po sté" skočil jsem mu do řeči a pak zmučeně zakňučel.

,,Hele víš co? Klidně běž, tyhle fotky stejně do té soutěže nemůžu poslat ani ze srandy"

Liam si tedy bezeslov oblékl bundu, která stoprocentě pokrčila nadýchanou košili, kterou jsem mu tak pracně pro toto foceni scháněl.

,,Napiš až budeš mít náladu. Otráveného Louise opravdu nesnáším "s přeslazeným úsměvem mě  štípl do tváře a pak se rozutíkal pryč, přitom vytahoval ze zadní kapsy telefon, který si hned dal k uchu.

Určitě už teď volal Niallovi. Nechápu, jak dokáže být po dvou letech být pořád stejně zamilovaný jako byl, když spolu chodili dva týdny.

Malinko jsem se nad tím zasmál a pak se i já rozešel pryč.

Foťák jsem si přitom nechal pověšený na krku, stejně jako vždy, občas jsem si vyfotil něco, co mě v tu chvíli zaujalo, jinak jsme však šel v klidu a jen se díval kolem mě.

Na mou ruku dopadla velká kapka a to byl pokyn k tomu, abych zalezl do první kavárny, která byla k mání.

Otevřel jsem prosklené dveře a zacítil vůni kávy, která vyplňovala celou místnost až do poslední skulinky.

,,Černý čaj s mlékem, děkuji" objednal jsem si u mladé servírky s křiklavě růžovými vlasy připomínající žvýkačku. Ta si mou objednávku znuděně zapsala do malého notesu a bez jediného slova odešla zpátky k pokladně.

Zhluboka jsem vydechl, když jsem ucítil teplo, které pomalu začalo hýčkat mé zmrzlé tělo.

Zapnul jsem foťák a začal projíždět fotky s Liamem. Jedna byla horší než druhá a já nevěděl, co si mám počít. Uzávěrka je už za pár týdnů a já pořád nemám jedinou fotku.

Frustrovaně jsem si stáhl svou čepici až k bradě a přitom otráveně zafuněl.

Dělal jsem to často, když jsem byl z něčeho vystresovaný a bylo mi vždy jedno kolik lidi se na mě divá s nechápavým obličejem.

Růžovláska mi můj šálek s čajem položila na stůl tak prudce až se trocha obsahu vylila na stůl. Neměl jsem však šanci jí cokoliv říct, protože za chvíli už byla zase pryč.

Nechal jsem to proto raději být a vypil, alespoň ten zbytek, který v hrnečku zůstal.

Všimnul jsem si kluka, který seděl hned u stolu vedle mě. Rozházené vlasy a volná košile byl jako magnet, díky němu jsem u kluka dokázal očima zakotvit mnohem déle než na jiných zákaznících, kteří v téhle kavárně byli.

Hlavu měl lehce nakloněnou, čím odhaloval čelist tak ostrou, že bych se o ní mohl stoprocentně pořezat.

Měl tak soustředěný pohled, když četl knihu, kterou držel v ruce, že jsem musel okamžitě šáhnout po foťáku.

Zaostřil jsem, upravil clonu a pak konečně cvakl.

,,Vy si mě fotíte?" otočil se zničehonic na mě.

,,Možná" připustil jsem s pokrčením ramen a dál fotil bezohledu na to, že mu to muže být třeba nepřijmné a nebo třeba na to, že je to vlastně protizákonné.

,,Tak tím pádem, alespoň doufám, že ta fotka bude stát za to" pronesl s lehkým úsměvem, který jsem já ihned zaznamenal na další snímek.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Velmi ráda Vás znovu vítám u další povídky! A jak jinak než Larry. Myslím si, že kdo jednou okusí už nemůže jinak.

Kapitoly budou tentokrát vycházet každé pondělí a pátek.

Snad se Vám knížka bude líbit a tohle nebude poslední kapitola, kterou čtete!

S láskou

Anna