Muse / Larry

F I V E

Vyšel jsem ven na zahradu a trochu více jsem si přitáhl svou bundu blíže k tělu, abych zabránil chladu, který se za každou cenu chtěl dostat k mému tělu.

,,Nebavíš se s ostatními?" uslyšel jsem za sebou hluboký hlas, který proťal ticho jenž zde překvapivě panovalo.

,,Potřeboval jsem se jen na chvíli nadechnout čerstvého vzduchu" odůvodnil jsem mu, i když jsem k tomu vlastně neměl žádný důvod.

Až teď jsem mu věnoval pohled. Seděl na jistě chladné zemi, zády opřený o stěnu za ním a od úst mu šly malé kolečka kouře.

,,Ale ale, že by i velký pan podnikatel měl své zlozvyky" řekl jsem s úšklebkem, když si znovu popotáhl z cigarety.

,,Velký pan podnikatel se potřeboval trochu uklidnit" pronesl překvapivě s ledovým klidem.

,,To pískle jako ty nemůže pocho-"

Ani to nedořekl, protože jsem k němu natáhl ruku a přímo z úst mu vzal cigaretu a sám si jí vložil mezi své rty.

,,Jsi docela troufalý, nemyslíš?" zeptal se s malým úsměvem a se zvednutým jedním obočím. Počkal až si z cigarety popotáhnu a potom si jí vzal zase zpátky.

,,To spíš ty jsi o sobě moc myslíš" pokrčil jsem rameny, tentokrát jsem ho já nechal popotáhnout z vlastní cigarety a pak mu jí znovu vzal.

,,V čem vlastně podnikáš?" zeptal jsem se mezitím, co jsem si sedal vedle něj.

,,Vlastně skoro ve všem. Jsem ten, co ty firmy vlastní, ale je mi docela šumák, co prodávají. Zajímám se jenom o čísla"

Mlčky si převzal si cigaretu.

,,To zní neuvěřitelně nudně" zašklebil jsem se.

Harry se, zrovna když si chtěl popotáhnout z cigarety, zasmál nad moji reakcí. Čehož jsem hned využil a v zachytil tenhle moment na foťák.

,,Ukážeš mi, alespoň, tuhle fotku? Chtěl bych ji vidět"

,,Nepotřebuješ se na ní dívat, vsadím se, že máš své fotky všude po baráku" ironicky jsme se na něj usmál.

,,Víš, o tom, že focení lidí, kteří si to přejí je trestný čin?" ušklíbl se a zbytek cigarety típl o kus dlažby.

,,Ale ty si přeješ být focen" pokrčil jsem rameny.

,,Jak si můžeš být tak jistý?" trochu naklonil hlavu na stranu jeho obočí zvědavě vylétlo až k vlasům.

Znovu jsem si ho vyfotil, protože v téhle pozici působil naprosto roztomile, což se vším okolo něho naprosto kontrastovalo.

,,Poznám to na lidech" na chvíli jsem konečně sundal foťák a nechal si ho volně vyset na popruhu, který jsem měl kolem krku.

,,Vážně?" nepatrně se ke mně naklonil.

,,Ovšem. Poznáš to na obličeji. Tvůj je takový uvolněný, jde poznat, jak moc si to užíváš"

,,Ostatně, proto fotky s tebou působí tak hezky"

,,Řekl jsi právě, že jsem hezký?" ušklíbl se na mě a jednou rukou si podepřel hlavu.

,,Ne, právě jsem řekl, že mé fotky jsou hezké" opáčil jsem sebevědomě s naprosto pevným obličejem.

,,Egoisto" dodal jsem po chvilce.

,,Občas by ti neuškodilo, kdyby jsi chvilku mlčel" zasmál se.

,,Ještě nikdo nenašel něco, co by mě doopravdy dokázalo umlčet"

,,A zkusil někdo tohle?"

Nechápavě jsem se na něj otočil, abych se ho zeptal na jeho trik. Jenže jakmile jsem se na něj otočil okamžitě přilepil své rty na ty mé. Pevně si mě chytl za zátylek a hrubě mě líbal. Asi prvních pět vteřin jsem jen seděl a snažil se nějak zpracovat, co se právě teď děje.

Ty další vteřiny už jsem věnoval něčemu užitečnějšímu - začal jsem s ním náruživě spolupracovat.

Po chvíli, kdy nám obou došel dech jsme se od sebe odtáhly. Já naprosto zadýchaný, zatímco on vypadal, jako by se vůbec nic nedělo. Jen se na mě malinko pousmál a pak se zvedl k odchodu.

,,Vidíš. Mlčel jsi" řekl ještě než znovu odešel do domu. Nechal mě tam sedět naprosto zmateného, s opuchlými rty a s fotkami, za které by se nemusel stydět ani časopis Vogue.