„Tady to teda vypadá" protočil jsem očima a sednul si přitom na stůl. Prázdné bílé zdi, grafy ani přehnaně upravené poličky na mě opravdu velký dojem neudělaly.
„Tváříš se docela překvapeně, na to, že jsi to tady už viděl" uchechtl se Harry zatímco hledal cosi ve svých složkách.
„Ale to bylo v zápalu vzteku, chápeš, nebyl čas na prohlížení" zahoupal jsem trochu nohama ve vzduchu a dále se rozhlížel po místnosti. Na chvíli jsem zvedl nějaký papír ze stolu, jen proto, abych se mohl zašklebit na všechna ta čísla a pak jej hned znovu položil.
„A teď, když to tady pořádně vidíš?" pousmál se a položil složku na stůl kousek ode mě.
„Upřímně? Stojí to za starou belu" zhodnotil jsem to popravdě s malým hravým úšklebkem.
Harry se přisunul blíž ke mně, tak že jsem měl možnost znovu ucítit jeho drahou pánskou kolínskou.
„Cos čekal, plakáty rockových kapel a kytary?" řekl s úšklebkem v blízkosti mé tváře.
„Rozhodně by to vypadalo mnohem lépe" prohodil jsem rameny. Harry se vtěsnal mezi má stehna a ruce položil vedle mých boků. A jelikož byl náš výškový rozdíl více než znatelný byl jsem donucen zvednout trochu hlavu, abych se mu podíval do očí.
„Když jsi tady ty, tak to vypadá mnohem lépe" zavrněl mi jako kočka do rtů a já neodolal a dravě jej políbil, aby věděl, jak moc si právě teď užívám jeho přítomnost.
Harry mi ihned polibek začal oplácet, posunul své ruce na mé boky, které začal svým stiskem pevně drtit. Já mu na oplátku zajel prsty do vlasů a snažil se užívat každý milimetr jeho těla, který se dotýkal toho mého.
A zrovna, když jsem jeho ruce začínal cítit pod mým trikem se kanceláří rozezněl telefon.
„Promiň, promiň. Tohle opravdu musím vzít" odtrhl se ode mně jako, kdyby do něj uhodil blesk a skoro skočil po vyzváněcím telefonu.
„U telefonu Harry Styles, ano, ano, bude mi opravdu velkou ctí, děkuji, hezký den" vychrlil ze sebe Harry rychle a pak zavěsil. Na tváři měl úsměv, který mu skoro roztrhával tvář a já se na něj nechápavě podíval.
„Co je?" zasmál jsem se, protože jsem ho snad ještě nikdy neviděl tak šťastného jako právě teď.
„Právě mě pozvali na nejdůležitější podnikatelská událost roku, kam může jen opravdu vybraná společnost. Pro většinu je to vrchol kariéry, o kterým si každý nechává jen zdát"
„Tak to ti gratuluji" usmál jsem se, připraven jít ho obejmout. Harry mě však předběhl a doslova se rozeběhl proti mě.
Tiskl mě k sobě tak pevně a upřímně, že jsem nevnímal jak moc snobská akce to asi je. A že bych se normálně z něčeho takového vůbec neradoval. Vnímal jsme jen Harryho, jeho šťastně bijící srdce, které bylo natolik hlasité, že donutilo šťastně rozbušit i to mé.
YOU ARE READING
Muse / Larry
Fanfiction,,Vy si mě fotíte?" ,,Možná" ,,Tak tím pádem, alespoň doufám, že ta fotka bude stát za to" Louis Tomlinson je středoškolák v maturitním ročníku s prořízlou pusou a se snem stát se jednou slavným fotografem. Žije sice v péči bohatých rodičů, ale té o...
