Možná přijde i láska

4. Největší tajemství

Josef Hruška seděl na poradě vedení a doufal, že nebudou potíže. Zdejší PR manžel Albert Polák a jeho vnuk se doslova nesnášeli. Problém byl v Albertovi a věděli to tady všichni, on byl prostě zmetek tak jako jeho otec, místni právník s podivnými kšefty a podivnými kontakty. Albert se rád vozil po zaměstnancích a Adam se jich zastával. Teď se mělo jednat o rozšíření palinonu hrošíků a to zase bude dílo. Ve vedení zoo byla Marie Roklová, skvělá ženská, díky které zoo zkvétala. Znal jí ještě z doby kdy působila v muzeu a když tu nastoupila a poprosila ho o pomoc rád to přijal. Taky přemluvil Adama k návratu z Německa kde pracoval po odchodu z armády. Díky němu a grantům, které získal se jeho pavilony značně vylepšily a rozšířili. Měl obrovské množství kontaktů a velké renomé. Další člen vedení byl Lubor Brázda, dřív ho neměl moc rád, ale teď už dva roky žil se zdejší účetní Monikou a to ho sklidnilo a jak občas vtipně poznamenával Adam přešel na světlou stranu síly. Asistentka ředitelky byla jeho neteř, moc fajn holka, která chodila s vrchním chovatelem nosorožčů Romanem Pekařem.

Adam se na poradě bavil, protože jako obvykle to bylo Albert proti všem. Neměl toho samolibého panáka rád, byl to debil a hlavně si o sobě moc myslel. Kdysi slíbil dědovi, že mlátit ho nebude, ale stálo ho to dost úsilí. Teď si zase dovoloval na Stáňu, zdejší chovatelů lemurů, takže se rozhodl ho uzemnit. "Hele dej si pohov, ten nový projekt je v běhu a ty nemáš žádné právo už do něj zasahovat." "Na mě pak bude ho prezentovat, takže o něm musím mít přehled, je to moje právo." "Omyl Berte, ty máš jen právo znát výsledky a hodnocení, na zásahy do jeho běhu je rozhodně nemáš." Marie Roklová se málem začala smát, Adam byl samorost a velký samotář, ale jakmile bylo potřeba zastal se kolegů. Hlavně na Albertovi si rád a často tříbil svoje nadání pro jízlivé poznámky a sarkasmus. Většinou se s kolegy moc nedružil, ale i přes to věděl přesně, kdy jim má pomoct. Pořád i po těch letech byl pro ní záhadou, teď sledovala jak se Stáňa uklidnila a vděčne se na něj usmála.

Adam se zase vrátil k poslouchání porady, Albert se na něj nenávistně koukal. Vlastně si tyhle střety užíval, protože ponižování toho panáka povýšil na sport. Kolegové za ním moc nechodili, věděli moc dobře, že nemá moc rád společnost, ale vždy si vážili jeho pomoci. Zdejší hlavní veterinářka Anežka Krásná, byla jedna z mála se kterou opravdu vycházel. Tady v zoo bylo jen pár lidí, kteří věděli, že má občas problémy po zranění z války a ona byla jednou z nich. Anežka se k němu vždy chovala hezky už od doby co tu nastoupil, naštěstí asi po třech měsících vzdala svoje snahy o to, zatáhnout ho do kolektivu. Prostě pochopila, že on lidem zrovna moc nevěří a je radši sám. On opravdu žil jen pro svoji práci a to mu stačilo. Během let vydal několik odborných článků a v oboru herpetoligie platil za kapacitu. Teď se probrali hlavní body porady a byl čas na další část.

Marie byla ráda, že zbytek porady dopadl na výbornou. Teď se dostala k bodu, který chtěla probrat. "Jak víte tak poslední fotograf skončil před týdnem a já vám konečně můžu říct, že už máme náhradu. Tentokrát jsme měli opravdu štěstí, protože snímky téhle fotografky většina z vás bude znát. Za týden k nám nastoupí Sid Novotná." Marie sledovala jak se všichni tváří nadšeně, fotografie Sid bývali často v mnoha různých odborných časopisech, nebo publikacích a mnohokrát za poslední roky s nimi vyhrála nějakou cenu. Byla neskonale šťastná, že tu Sid bude pracovat i její podmínky pro ni byly snadno splnitelné. Domluvila se s ní už před pár týdny, ale až teď to mohla oznámit. Jako první se ozval Lubor. "Páni tak to je fantastické, její práce je úžasná. Takže bychom snad pak konečně mohli udělat ty nové průvodce a i na webových stránkách by se nové fotky výjimali." "S tím tak nějak počítám a už jsem jí o tom informovala a ona s tím souhlasí." Adam tohle všechno poslouchal jen napůl, o tom, že tu Sid bude pracovat věděl už nějakou dobu. Na jednu stranu byl rád, ale zároveň nevěděl jak to zvládne, protože to ona byla jeho největší tajemství.

Adam došel zpátky do svého pavilonu a přečetl si zprávu od Sid. V pořádku dorazila do Čech a i přes matčin nesouhlas je už u sebe doma. Chápal její potřebu nebýt v rodinné vile. Oni dva se znali pár let, svedla je dohromady vlastně náhoda. Oba byli ve stejnou dobu pracovně v zoo Lipsko, on pomáhal s chovem zmijí a ona fotila snímky pro novou publikaci. Ani jeden nechtěl vztah oba k tomu měli různé důvody, ale zjistili, že mají společné koníčky. Oba chodívali rádi běhat a tak se vlastně zrodilo jejich přátelství. Třetí den jeho pobytu jí brzo ráno potkal při běhání, do té doby jí tam jen míjel a prohodil s ní sotva pár slov. Tehdy se zapovídali víc a začalo jejich přátelství. Na začátku v tom opravdu víc nebylo a to hlavně, protože on se vracel sem a ona do Itálie kde žila. Před dvěma roky se to ovšem změnilo, Sid tu byla na oslavě otcových narozenin. Jako vždy její babička způsobila, že se necítila dobře a přišla pro podporu k němu domů.