Možná přijde i láska

28. Kdo by to byl řekl

Adam si opravdu užíval pohodové ráno se Sid, byl víkend a on musel do práce. Sid měla mít volno, ale rozhodla se, že minimálně ráno tam s ním bude. "Myslím, že to bude legrace až to lidi v zoo zjistí." "Jsi opravdu neuvěřitelně škodolibá, ale máš vlastně pravdu. Mám trochu strach, aby to třeba s Anežkou neseklo." "Já myslím, že to přežije a s ní se taky potřebuju domluvit ohledně té zebry. Měla by porodit každým dnem a já chtěla v zoo pak přespat." "Anežka ti dá určitě dneska už nějaké bližší informace a spát můžeš u mě v pavilonu. Mám tam pohodlnou nafukovací matraci a kdyby ti bylo smutno můžu ti dělat společnost." Sid se zasmála a políbila ho. "Tvoje společnost je vždycky vítaná jak moc dobře víš. Jsem ráda, že je víkend a do zítra se nebudeme muset zabývat Albertem. Pokud mu to někdo neprozradí už teď o víkendu." "Jo chlapce v pondělí čeká pořádný šok. Franta je sice místní drbna číslo jedna, ale oni on s Albertem nevychází, takže mu to fakt nemá kdo říct." Po snídani se v klidu oblékli a Sid si vzala sukni a tričko. "Tohle by se líbilo tvojí mámě, ale já s výběrem oblečení taky souhlasím." Sid sledovala jak se usmál a pak si jí přitáhl do náručí a provokativně zatahla za lem sukně.

V infocentru bylo dost rušno, většina zaměstnanců se tu stavovala pro kávu, nebo se trousili z kantýny po snídani. Josef seděl u stolku s čajem a procházel podklady a informace k převozu tučňáků. Jejich nová průchozí expozice už byla skoro hotová a tak byl čas přivést její nové obyvatele. Taky tu chtěl být až přijde Adam do práce, protože mu psal, že Sid přijde taky. Pořád ještě to všechno zpracovával, ale vědomí, že je Adam šťastný a zamilovaný, ten pocit nemohlo nic překonat. Teď si všiml, že u Lady stojí Anežka s Eliškou a přidala se k nim i Stáňa. Taky se akorát z kantýny vracel Franta, Bob a s nimi Tauchen. Franta akorát vyprávěl jak zkusí svůj nový objev pozvat v týdnu na kávu. Jenže co hodlal dělat dál už se nikdo nikdy nedozvěděl. Paní Hrabalová pustila šálek s kávou, který před tím držela v ruce, vykřikla a šokovaně se dívala do vchodu infocentra. V tu chvíli ustal všechen ruch a všichni naprosto nechápavě koukali na Sid a Adama kteří zrovna ruku v ruce vešli.

Anežka se naprosto šokovaně dívala na výjev před sebou. Příchod Adama do práce nebyl nic divného, jenže on se vedl za ruku se Sid. Té to dneska vysloveně slušelo, měla tričko a sukni a svoje normálně vždy pečlivě sepnute vlasy měla rozpuštěné. Prošli inficentrem, usmáli se na Josefa a pak pokračovali dál. Tak z tohohle možná dostane i infarkt. Podívala se na Josefa a došlo jí, že ten jeho včerejší odchod dopoledne s tímhle má něco společného, protože vypadal vysloveně spokojeně. Kolem ní se zatím nikdo ještě pořádně nevzpamatoval a tak přešla k němu. "Mám takový pocit, že vypadáš jako někdo, kdo to věděl." "Rozhodně přiznávám, že jsem v obraze, řekli mi to včera. Kdo by to byl řekl, že ti dva budou pár. No asi se jim na večírku předevčírem kde Sid dostala ceny za svoje fotografie vážně líbilo." Anežka na Josefa jen prázdně koukala. Adam byl na večírku, to jako vážně? Naprosto nic nechápala, ale za ní se teď strhla mela a všichni mluvili přes sebe jak se to všechno snažili pochopit.

Sid došla s Adamem k němu do zázemí, ta scéna z infocentra byla dokonalost sama. Šok v očích jejich kolegů byl absolutně perfektní. Adam si ji teď přitáhl k vášnivému polibku. "No uznávám, že to nemělo chybu. Asi jsem ten nejšťastnější chlap pod sluncem, že tě mám." "Miluju tě a máš pravdu bylo to dokonalý." Sid si sedla na stůl a Adam se šel převléknout do pracovního. Všimla si jak hlavně Bob s Frantou byli úplně v šoku. Těm dvěma ještě pořád jejich řeči neodpustila a rozhodně plánovala svoji malou pomstu. Vždycky měla tendenci Adama chránit stejně tak jako on chránil jí, ale u jeho jizev její touha po jeho ochraně ještě víc vzrůstala. Během chvilky se tu objevila Anežka s Eliškou, obě pořád vypadaly, že to s nimi praští. "Ju hezké, návštěva po ránu." "A ty se nám jako diviš? Proboha živého, hodit do infocentra bombu způsobilo by to míň zmatku. Vy si prostě nakráčíte do práce ruku v ruce a to beze slova vysvětlení."

Adam přišel ze zázemí a objal Sid ze zadu, ta se o něj instinktivně opřela. Holky byly vážně hodně v šoku. "Nějak mi uniká pointa, to jsme to tedy měli nejdřív dát písemně nebo jak." "Adame nechovej se jako blbec, moc dobře jsi musel vědět co způsobíte a přestaňte se oba smát a řekněte nám laskavě o co tady jde." "Klid Anežko nebo dostaneš mrtvici, prostě jsme spolu a tím je asi tak řečeno všechno." Anežka ho plácla po ruce, měla dost toho jak si z nich oba dělali legraci. "Tak hele vy dva koukejte jít s pravdou ven. Josef říkal že jste byli předevčírem na akci a já soudím, že od té doby jste spolu. Jako upřímně to jste to vzali hopem, se hned v práci vodit za ručičku." Sid zaklonila hlavu a podívala se na Adama, ten přikývl. "Holky my jsme nic hopem nevzali, známe s Adamem tři roky, celou tu dobu se přátelíme. No a víc než dva roky z toho jsme byli víc než přátelé. Přátelství s výhodami se tomu říká." Eliška se podívala na mámu a obě zůstali v úplném šoku.