Možná přijde i láska

10. Ráno moudřejší večera

Eduard seděl u jídelního stolu a snídal. Vstal dnes brzy, protože moc dobře nespal, včerejší rozhovor se Sid mu otevřel oči. Pořád si byl jistý, že mu neřekla úplně všechno, ale nechtěl na ní tlačit. Taky mu konečně přiznala, proč je sama s nehledá si přítele. Ošklivá zkušenost, kterou si odnesla ze vztahu ve Španělsku jí pronásledovala dlouho. Tak nějak podvědomě cítil, že za tím bude nějaké zklamání a teď mu to potvrdila. Hlavně ho prosila, aby si všechno co mu řekla nechal pro sebe. V tomhle jí opravdu rád vyhoví, protože bylo potřeba jí dopřát pocit bezpečí. Nikdy mu nedošlo jak špatně musela snášet vzdálenost a co všechno musela obětovat. Dělala práci kterou milovala a jak si musel přiznat byla v ní opravdu dobrá. Celé roky sledoval jak je stále úspěšnější, její fotografie pravidelně vyhrávají ceny ať tady nebo v zahraničí. Prosila ho ať nechá babičku být, ale jemu se to příčilo. Nakonec napsal ještě teď ráno Raulovi, protože tomu mohl opravdu důvěřovat. Sám si prošel bojem se sestrou a tak mu snad poradí jak dál. Alice to byl jiný případ, tam si vůbec nebyl jistý jak pokračovat.

Alice sešla dolů a zjistila, že auto Sid už je pryč. Musela odjet buď ještě v noci, nebo teď brzo ráno. Eduarda viděla v jídelně jak snídal, takže si také vzala snídani a šla si k němu sednout. "Sid už tu nemá auto, kdy odjela?" "Ještě včera večer a to s mým požehnáním." Alice se na manžela naštvaně podívala. "Tak já se jí snažím přemlouvat, aby s námi trávila víc času a ty jí klidně necháš odjet." "Alice došlo ti vůbec, že ona tady ten čas trávit nechce? Je dospělá, má svůj život, přestaň se k ní chovat jako k dítěti, nebo jí ztratíš nadobro." Eduard sledoval jak se na něj manželka šokovaně podívala. "Co tím chceš jako říct, vždyť jsem její matka je snad logické, že chci, aby s námi trávila čas. Navíc jsem s ní chtěla ještě mluvit." "A to přesně o čem? O tom jak si nehledá muže, nebo o tom, že tu netráví čas, nebo tvoje nové oblíbené téma, že se obléká jako kluk. Sakra Alice je to její život a tak jí ho nech žít, já jedu k Raulovi." Alice už jen sledovala jak Eduard odešel. To co řekl jí urazilo, protože ona měla jen starost. To přeci matky mají, nechtěla jí nějak moc řídit život, ale rozhodně to zkusí.

Raul Novotný seděl ve svém srubu a sledoval synovce jak si dává kávu. Doma mu jí po tom infarktu zakázali úplně, ačkoliv i lékaři mu jednu denně povolili. Měl si jen hlídat jídelníček a měřit tlak a právě trochu omezit kofein. Když mu ráno napsal, že přijede došlo mu, že včerejší návštěva Sid doma nedopadla dobře. Už odpoledne mu psal, že si s ní chce promluvit. Večer mu už nenapsal, asi se řídil heslem ráno moudřejší večera. Jenže teď byl tady a to znamenalo, že moudřejší asi nebyl. "Takže se pohádala se Sidonií i s Alicí a ještě večer odjela, no tomu říkám tedy návrat. Víš dobře, že jsem tě varoval, že ten její návrat nebude hladký." "Já vím jenže tohle jsme nemohli tušit ani jeden, je to totiž mnohem horší." Raul teď pozorně poslouchal co mu Eduard vypráví, sakra tak tohle už vážně Sidonie přehnala. Ohledně Alice věděl i Eduard, že problémy budou, ale to s čím se Sid včera večer svěřila otci, to bylo opravdu mnohem horší.

"Takže abych to shrnul, ona se jí snažila zničit kariéru a přesto Sid nic celé ty dlouhé roky neřekla. Potýkala se s tím sama, aby vy jste tu doma byli v pohodě. No teď taky dává větší smysl, proč poslední dva tři roky jezdila tak sporadicky." "Jako měla rozhodně hodně práce, ale to co jí udělala matka byl asi hlavní důvod. Upřímně ona nechce, abych se do toho vložil, dokonce mi to prý původně ani říct nechtěla." "Asi jí přiměla ti to říct, až ta včerejší hádka, protože pochopila, že by jsi se spíš trápil nevědomostí, než pravdou. Prostě se řiď tím o co tě poprosila, můžu zkusit promluvit s Alicí, aby jí dala pokoj." "Možná by to stálo za pokus, já s ní teď ráno mluvil, ale bylo to jako házet hrách na zeď." Raul si taky umínil, že zkusí promluvit se Sid. Z Eduardova vyprávění pochopil, že je přesvědčený, že i tak mu Sid ohledně Sidonie neřekla celou pravdu. Rozhodně by se tomu nedivil, ona dokázala být opravdu krutá a zákeřná, sám to kdysi poznal na vlastní kůži.

Adam si užíval večer se Sid, uvařil její oblíbené kuřecí kari s jasmínovouu rýži. Vařil rád, ale pro sebe to dost flákal, takže byl rád, že tu Sid je. Vyprávěla mu u večeře co všechno se včera nakonec stalo a jak proběhl její rozhovor s tátou. "Je dobře, že jsi mu to řekla. Možná to pomůže, aby alespoň trochu zkrotil tvojí mámu." "Máš pravdu, tam už vážně nemůžu. Vyčítá mi už snad úplně všechno, aktuálně nejvíc to jak se oblékám." Adam se na ní tázavě podíval, chodila oblékaná jako každá druhá mladá dívka. Samozřejmě, když pracovala měla ráda kapsáče a pohodlná trička a mikiny. "Proboha a co se jí na tom nelíbí, džíny a trička jsou snad úplně normální oblečení." "Já ti mám pocit, že by byla nejspokojenější, kdybych nosila jen sukně a šaty." "Tak každopádně ti sluší, ale nějak si neumím představit, jak v nich lezeš na stromy." Tomu se oba zasmáli, prostě to byl jejich klasický pohodový večer.