Možná přijde i láska

29. Zázrak zrození

Sid se dívala na holky a musela uznat, že se vážně skvěle bavila. Anežka vypadala, že se chce na něco zeptat, ale jen na prázdno polkla. Eliška se nakonec zvládla vzpamatovat jako první. "Tak moment, vy se znáte tři roky a víc než dva jse byli milenci?" "Vždycky jsme byli víc než to Eliško. Mezi námi bylo vždycky víc, rádi jsme spolu trávili čas, chodili do restaurací, nebo do kina. Pokud jsme byli spolu nikdo by nevěřil, že nejsme pár. Jen jsme nikdy nemluvili o tom co cítíme, to bylo základní pravidlo. Nikdy žádné city a jen přátelství s výhodami." "Sid má pravdu, takhle to bylo celé ty dva roky, jenže pak se Sid vrátila a už bylo jasné, že dříve či později se rozhovoru nevyhneme." Anežka je oba poslouchala a byla moc šťastná. Měla Adama vždycky ráda a hodně si o něj dělala starosti, to teď už nemusela. "Takže jse se náhodně potkávali v jiných zoo, ale i tak nikdo nic nepoznal?" Anežka si všimla jak si ti dva na sebe usmál. "Víš Anežko to nebylo ty poslední dva roky náhodné, pokud jsem jel do jiné zoo a Sid mohla přijela za mnou. Naopak pokud měla být Sid někde delší dobu přijel jsem já za ní." Eliška byla moc spokojená, strašně to oběma přála.

Nakonec se Adam omluvil a šel pracovat a holky ještě zůstaly v přípravně. "Neuvěřitelné, že to nikdo nevěděl, teď si připadám trochu špatně, že jsme s Josefem po Adamovi chtěli ať si kvůli tobě dává poroz na svoje jizvy." "Já vím Anežko, ale oba to chápeme. Já víc než kdokoliv jiný chápu jak lidé Adama vnímají, někdy to není dobré, například Bob s Frantou mi vysloveně lezou na nervy." Následně jim vypověděla co slyšela a že je na ně pořád naštvaná. "Páni tak to chápu, že jsi naštvaná, protože teď mám chuť je praštit taky. Víš Sid je úžasné, že jste spolu, Adam si zaslouží lásku." "Adam to řešit nechce, ale já si nějakou malou odplatu asi zařídím. Eliško já jsem strašně šťastná, bála jsem se abych nezničila to co jsme měli, ale zbytečně. Naše láska je to nejcennější co teď máme a rozhodně jí budu bránit proti všem." "Sid můžu se na něco zeptat?" "Určitě můžeš Anežko." "Pokud nebudeš chtít odpovědět tak to chápu, ale tobě asi nikdy ty Adamovi jizvy nevadil viď?" "Máš pravdu nikdy jsem je nevnímala jako něco špatného, patří k němu. Jsou znakem toho co prožil, mohl dopadnout mnohem hůř, tak jako někteří další z jeho jednotky." Anežka se usmála, Adam o tom co se stalo nemluvil ani s Josefem, ale se Sid očividně ano a to bylo moc dobře.

Nakonec nechaly holky Sid samotnou a ta šla najít Adama do expozice. Anežka jí totiž řekla, že to vypadá, že porod zebry bude možná ještě dnes v noci. Takže se rozhodla si dojet domů pro věci. Taky si všimla Boba, který se pomalu vplížil do zázemí. Rozhodně se jí snažil vyhnout a má sakra proč. Holkám řekla pravdu, měla na mysli takovou malou pomstu. Adama našla u akvárií. "Lásko jen jsem ti chtěla říct, že si skočím domů pro věci. Anežka říkala, že porod je na spadnutí." "Dobře beru to na vědomí, stav se i pro moje věci, zůstanu tady s tebou." Pak si jí přitáhl k polibku a nechal jí jít. Adam si musel přiznat, že byl opravdu šťastný. Tolik si toho za poslední roky prožil, ale vztah se Sid mu dával spoustu možností. Byla jeho světlem na konci tunelu, vytáhla ho z jeho temného života zpátky na světlo. Rád vzpomínal na dny které trávil u ní v Amalfi a byl moc rád, že domek tam si Sid nechala. Zatím ho ještě bude pronajímat, ale pak z něj bude prázdninová destinace. Miloval to místo, bylo přesným obrazem Sid, krásné, zářivé a plné energie. Sedával rád na terase jejího domu a porozoval moře, byl tam klid a všude byla cítit vůně citrusů z místních hájů. Teď došel do zázemí a všiml si jak se Bob lekl a pak zakoktal, že jde krmit želvy. Tomu se vážně musel zasmát.

Sid seděla kousek od zázemí zeber a měla tak perfektní výhled na porodní box. Klisna už byla na začátku první porodní doby a pokud vše půjde dobře mladádě bude za pár hodin na světě. Taky si tu užívala klid, protože to, že ona a Adama spolu chodí rozpoutalo v zoo doslova bouři. Každý o tom mluvil a zatím to skoro nikdo nechápal. Byla za ní Stáňa jí říct, že je moc ráda, že jsou s Adamem spolu. Teď se kousek od ní zastavil Adamův děda. "Sid drahoušku, je jsem vám chtěl říct, že Marii jsem to podle naší dohody řekl. Jak to vypadá s porodem?" "Děkuji moc, přišlo nám s Adamem fér jí to říct. Anežka říká, že ještě pár hodin a bude na světě." Josef se na ní usmál a dál jí nechal pracovat. Měl takové podezření, že vztah těch dvou bude v zoo tématem číslo jedna ještě hodně dlouho. O tři hodiny později Sid stála už přímo u porodního boxu. Krásná malá klisnička se narodila před hodinou. Teď už stála na vlastních nohou a snažila se pít od matky. Zázrak zrození je vždycky krásný a o to víc pokud jde o takto ohrožený druh. Ještě udělá pár fotek a pak si nakonec s Adamem spolu užijí klidný večer doma, moc se na to těšila. Vždycky byla v jeho společnosti šťastná, ale teď se přímo vznášela na obláčku blaženosti. Láska prostě takové věci dokáže.