Možná přijde i láska

11. Práce šlechtí

Sid se chystala poprvé do práce a byla trochu nervózní, i když se dnes jednalo jen o seznámení se zoo a lidmi tam. Smlouvy už měla podepsané pár dní. Mrzelo jí, že Adam tam nebude, ale schůzka koordinátorů na kterou jel byla opravdu důležitá. Naštěstí díky němu věděla kdo je kdo a hlavně na koho si dát pozor. Hlavní nebezpečí představoval Albert Polák, zmetek z vlivné rodiny co si rád vyskakoval na zaměstnance. Navíc jí Adam varoval, že by se jí mohl pokusit balit, byl to prostě sukničkář. To kdo Sid je a z jaké je rodiny asi v zoo moc lidí nevědělo, nikdy se o tom nezmiňovala a ani rodina se jejími úspěchy nechlubila. Babička je ignoroval úplně, máma jim nerozuměla a tátu už kdysi poprosila ať to nedělá, jen by tím dráždil babičku. Také to, že žila tak dlouho v cizině bylo její výhodou. Adam jí varoval, že Albert si možná dal tu práci něco o ní dohledat a mohl spojení se sklárnami najít. Bylo legrační jak si o ní dělal starosti, ale taky to bylo moc fajn. Teď ráno ještě volal, aby jí na první den popřál štěstí. Naštěstí máma jí dala tak trochu pokoj, asi vtom měl prsty táta a ona mu za to byla neskutečně vděčná.

Marie seděla v kanceláři a každou chvilku měla dorazit Sid. Byla ráda, že jí tu budou mít, protože už opravdu potřebovali kvalitního fotografa. Do kanceláře vešla Adélka a přivedla Sid, Adélka se potom omluvila a nechala je samotné u kávy. "Sid jsem opravdu moc rád, že jsme se domluvily. Ten poslední rok byl fakt katastrofa, ale to Vám asi nemusím říkat, předpokládám asi správně, že fotografie na webu a na sociálních sítích jste viděla." "Ano viděla, víte já chápu jak těžké je najít kvalitního fotografa, proto si většina evropských zoo začala najímat externisty na konkrétní úkoly." "Já vím, dokonce jsem to konztovala, ale to bychom asi nebyli schopni zaplatit." "Mě to takhle vyhovuje, Vás to bude stát jako klasický fotograf a já budu moct občas vyjet za zakázkou." Marie se na ní usmála, byla to úžasná mladá a hodně milá dívka. "Ještě jsem se chtěla zeptat jak to je ohledně vaší rodiny? Tady to asi vím jen já a doktor Josef Hruška, který vaší práci zná." "Ráda bych to tak nechala, nechci to skrývat, ale není důvod to rozhlašovat." Sid si nakonec vzal na starost Adamův děda, znala ho z přednášek a byl moc milý.

Josef Hruška se těšil na novou fotografku, znal práci Sid opravdu dobře. Měla skvělý cit pro zachycení neopakovatelných momentů. Její fotky pravidelně vyhrávaly ceny, taky byla dcerou jejich největších sponzorů. Mluvil o tom s Marií včera a oba se domluvili, že šířit se to tady v zoo nebude. Teď si jí byl vyzvednout, aby jí provedl po areálu a seznámil s některými chovateli. Vlastně všichni hlavní chovatele tu byli, až na Adama, ten musel odjedet na schůzku koordinátorů. "Jsem moc rád, že tu budete pracovat, protože zoo potřebuje skvělého fotografa jako sůl." "Já vím, viděla jsem práce svých předchůdců, prostě teď se zaměřím na kvalitní fotky na propagaci a pak se uvidí." "Vezmu vás k žirafám, naše místní chovatelky se tam s naší veterinářkou ráno schází na kávu. Takže to budete mít hezky najednou." "Skvělé jsem ráda, že jste si na mě udělal čas a provedete mě tu. Samozřejmě znám zoo jako návštěvník, ale teď to bude jiné." "Všichni hlavní chovatelé tu dnes jsou, takže vás s nimi seznámím. Jedinou výjimkou je můj vnuk, který vede pavilon plazů a vodního světa. Je teď pracovně mimo zoo." Sid jen přikývla, že rozumí, protože to věděla až moc dobře.

Anežka krásná si prohlížela nově příchozí, byla to drobná blondýnka a rozhodně moc hezká. Josef je postupně všechny představil. Jejich ranní babinec byla tady známá věc a Josef to věděl. "Moc ráda Vás všechny poznávám, asi se ze začátku hodně budeme vídat. Paní ředitelka chce nové promo fotky na web a do průvodců, takže se na vás budu obracet s prosbou o pomoc." Sid se na všechny usmála, díky Adamovi je všechny znala. Byla tu Anežka zdejší hlavní veferinarka, její pomocnice Petra studentka veteriny a Eliška, Anežky dcera a chovatelka žiraf a kopitníků. Taky tu byla Stáňa od lemurů. Teď si vzala slovo Eliška. "Jsme rády, že tuu budeš, na nové fotky se těšíme moc, jen si vždy řekni co bude potřeba a mi ti pomůžeme." "Skvělé to se bude hodit, nechci se vám v žádném případě plést pod nohy. Já se přizpůsobím vám, nikdy to nemá být naopak." "Páni, konečně někdo kdo nás bude respektovat to je super." Tímhle to Stáňa uzavřela a Sid byla ráda, pak odešla s doktorem Hruškou dál na prohlídku.

Zastavili se postupně u všech hlavních chovatelů a pavilon plazů jí ukázal přímo on. Teď stáli na rozcestí u lemurů a ještě si povídali. "Tak jak se vám tu zatím líbí?" "Je to fajn, všichni jsou moc přátelští." "Jen bych vás rád dopředu varoval před naším Frantou Kolmanem, je to náš průvodce a upřímně se snaží balit každou ženu kterou potká." "Děkuji za varování, no u mě nemá sebemenší šanci." Sid sledovala jak se právě zmíněný k nim přidal a hned se hodlal uvést, naštěstí jí varoval už Adam. "Krásné ráno slečno, kdyby jste něco potřebovala, tak se na mě klidně obraťte rád pomůžu." "Franto můžeš nás prosím nechat, Sid pojďte půjdeme" "Pane doktore no tak, jen jsem nabízel pomoc." "Já ji, ale nepotřebuji, zkuste si hledět vlastní práce a neotravovat . Práce šlechtí, tak to zkuste." Josef se usmál, protože Sid si s Frantou poradila skvěle.