Možná přijde i láska

25. Cestou ze stínů

Nakonec se Sid s Adamem rozhodli, že by bylo dobré to rovnou říct i jeho dědovi, přišlo jim to oběma správné. Takže mu zavolali a on dorazil do dvaceti minut. Josef byl zatím naprosto v šoku a snažil se vstřebat informaci o tom, že jsou ti dva spolu a navíc se znají dokonce tři roky. To rozhodně bylo víc než jak mu Adam tvrdil, že se jen párkrát potkali při práci. Taky si s potěšením všiml jak se Sid Adama drží za ruku, teď už chápal, proč pro ní jeho jizvy tehdy při focení akvárií vůbec nic neznamenaly. "Takže abych si to ujasnil, setkali jste se před třemi lety a od té doby se přátelíte?" "Víš dědo ono je to mnohem složitější a celkem asi oba pochopíme, když to úplně nebudete schvalovat." Tak tomuhle vnukovu prohlášení rozumněl Josef ještě mnohem méně. Taky si všiml, že i Alice Novotná je zmatená, ale její manžel vypadal v pohodě. "Eduarde vy tomu rozumíte?" "Vlastně myslím si, že tomu rozumím a já s tím žádný problém nemám." Sid se na tátu usmála a došlo jí, že mluvil s Raulem o tom co mu tehdy naznačila. "Takže koukám, že strejda je stará drbna." "Tak se nečil amazonko, vždyť nic špatného neřekl."

Alice sledovala dceru jak se na Adama zářivě usmála, překvapila jí ta přezdívka, pak se na to Sid zeptá. Nakonec jim Sid a Adam vypověděli celý svůj příběh, musela uznat, že zpětně dávalo mnoho věcí smysl. To proč začala méně jezdit domů, proč neměla žádný vztah, protože ho vlastně tak říkajíc měla. Kam zmizela před dvěma lety po té hádce při Eduardových narozeninách. Oni dva tu pro sebe vždycky byli, on chránil jí a ona chránila jeho. Dlouho nechávali svůj vztah tak jak byl, ale návrat Sid domů to všechno změnil. Josef seděl a pozorně poslouchal, nemohl tomu uvěřit. Tak Adam si dokázal někoho pustit do života, to jaký vztah měli poslední dva roky ho trochu zarazilo. Jenže taky mu došlo, že to bylo asi dobře. Postupně si hledali cestu k sobě a teď byli šťastní s zamilovaní. Když je poslouchal zjistit, že toho mají tolik společného. Zároveň byl vděčný, za to jak Sid Adama bránila v zoo a jemu došlo, že to dělá zřejmě už dlouho. "No musím říct, že jsem dost překvapený, ale mám velkou radost. Víte Sid hodně jsem si dělal starosti ohledně toho focení onehdy v zoo. Teď vím, že jsem mohl být úplně v klidu."

Sid se na Adamova dědu usmála. "Je to tak, mě ty jizvy nikdy nevadily, patří k němu tak jako spousta dalších věci. Nic u nás nikdy nebylo problém, jen jsme museli oba najít odvahu si přiznat svoje city." Alice byla šťastná, Sid měla partnera a navíc lepšího by si pro ní ani nemohla přát. "Adame asi předpokládám správně, že jste si dělal starosti jak s manželem budeme reagovat na váš vztah? Rovnou říkám, že zbytečně, pro mě je hlavně důležité, že je Sid šťastná." "Děkuju Alice, protože jsem si starosti dělal. Většina lidí reaguje dost špatně na moje jizvy." "A já ti pořád říkám, že je něco špatně s nimi ne s tebou lásko." "Sid má pravdu a souhlasím s tím co řekla Alice. Chápu, že o tom nerad mluvíte, ale předpokládám, že jsou z nějaké mise v Afghánistánu." Josef trochu stuhnul, Adam o tom dní nikdy nemluvil ani s ním. Vždycky se snažil vyhnout tomu, mluvit o tom co se tam stalo. Jenže teď zůstal trochu v šoku, když promluvila Sid. "Ano tati jsou z Afghánistánu, Adam a jeho jednotka se stali terčem teroristického útoku. Bohužel několik členů jeho jednotky nemělo štěstí a nepřežili, zbytek byl různě vážně zraněný."

Adam byl rád, že to hlavní řekla Sid, nikdy se neměl k tomu otevřeně o tom mluvit. Taky si všiml jak to zasáhlo její rodiče. "Je to přesně jak řekla Sid a opravdu o tom nerad mluvím. Dost bojuju i s tím, že se mi ten zážitek vrací v nočních můrach do teď." "Adame já myslel, že už je nemáš, proč jsi mi to neřekl, mohl jsem ti pomoct." "Nebylo to potřeba dědo, měl jsem Sid." "Adame, ale se Sid jste přeci od sebe byli někdy hodně daleko." "Máte pravdu pane doktore, ale já si na noční telefonáty ve dvě ráno nikdy nestěžovala." Sid si všimla jak jsou ostatní trochu zmatení, tak pokračovala. "Už před dvěma roky jsem Adama přesvědčila, aby pokud nebudeme spolu a jeho noční můry se vrátí, tak mi zavolá úplně kdykoliv." Josef by už nemohl být šťastnější, bylo krásné vědět, že měl Adam někoho jako Sid. Možná nebyl začátek jejich vztahu konvenční, ale o to silnější byl. Rozhodně byli zamilovaní a Adama takhle šťastného neviděl deset let. Sid byla jeho cestou ze stínů.

Eduard byl moc spokojený a všiml, že Alice je taky nadšená. Ta se teď zeptala na něco co zajímalo i jeho. "Ještě bych se ráda zeptala na tu přezdívku, proč amazonka?" Adam se na Sid podíval a oba se začali smát. "Adam mi tak říká už roky, vlastně od doby co jsme se poznali. Má to co dočinění s mým lezením po stromech a budovách v místech kde fotím." "No u nás v zoo už se pár lidí přesvědčilo, že v tom lezení po stromech jste misrt. Anežka z toho byla dost v šoku." "To i Eliška a Lubor, jenže díky tomu mám skvělé fotky a to je hlavní. Je tu něco co bychom měli probrat a to je Albert. Ten až to o nás zjistí tak to bude asi trochu ošklivé." "Myslíte si kvůli jeho nevraživosti s Adamem?" "Ne dědo, protože ví kdo je rodina Sid a snaží se jí kvůli tomu sbalit." Josef se uvědomil, že toho si úplně v práci nevšiml a jen doufal, že mají ti dva pravdu a poradí si s tím. Teď si ovšem jen hodlal užívat vědomí toho jak moc je Adam se Sid šťastný.