Možná přijde i láska

15. Dejte si pozor na Haďáka

V pondělí ráno si byl Adam zaběhat. Včera se vrátil až hodně pozdě v noci a tak se potřeboval probrat. Schůzky byly skvělé, dosáhl toho co potřeboval, dostanou do zoo dvě samice želv paprsčitých, aby mohli rozšířit úspěšný chov. Taky bude muset jet v červenci, což bylo za tři měsíce, na dva dny do zoo Kodaň kvůli chovu zmijí. Měl tam letět v pátek večer a vracet se v neděli v noci, přemýšlel teď zrovna o tom, že by mohla Sid jet s ním. Jen nevěděl jak jí to navrhnout, měli by možnost být na neutrální půdě a tak nemuset nic tajit. Co byl teď pryč, tak o jejich vztahu hodně přemýšlel, hlavně o tom co k ní teď cítí. Už to opravdu nebylo jen přátelství s výhodami, bylo to něco víc, ale nevěděl jestli je to opravdu láska. Musí tomu dát čas a díky tomu, že tu teď Sid bydlí a pracuje, to bude moct zjistit. Zároveň si umínil, že na ní musí v práci dohlédnout. Její ochrana byla pro něj zásadní, hlavně před Albertem. Taky určitě Franta bude znovu zkoušet svoje štěstí, toho totiž neodradí ani rázné odmítnutí. Byl na své oblíbené trase kolem zoo a zahlédl Sid jak se k němu blíží. Běhala ráda tak jako on a to byla jedna z mnoha věcí co je spojovala.

Sid se šla proběhnout na Adamovu oblíbenou trasu a doufala, že ho potká a opravdu měla štěstí. "Jsi po ránu nějak spokojený, takže výlet se vydařil?" "Rozhodně ano, včera se mi podařilo zajistit i ty nové samice želv." Sid se usmála, byla ráda, že uspěl. Mluvili spolu včera ráno a on pak měl mít ještě několik jednání a ona byla u Raula. "Tak to je skvělá zpráva, mimochodem nechtěla jsem ti to říkat, když jsi byl pryč, ale Albert už to v pátek zkoušel." Adam si byl jistý, že to bude zkoušet, ale ta rychlost ho překvapila. "No tak ten neztrácí čas, jak jsi si jinak zvykla na kolektiv." Pomalu se vydali krokem k domovu a dál si povídali. "Všichni jsou fajn, hlavně Anežka, jinak nerada to říkám, ale Bob a Franta by oba zasloužili pěstí." "Budu hádat slyšela jsi něco co jsi neměla a oni to neví. Rozhodně to bylo něco o mě a můžu si tipnout, bylo to moje chování, odtažitost, arogance, sarkasmus, nebo moje jizvy?" Sid ho chvilku pozorovala a pak si všimla, že se směje.

"Adame to přeci není vtipné, nic z toho ani zdaleka nepopisuje tvoji skutečnou povahu. No a bylo to ohledně jizev, že prý když budu fotit u nádrží a ty budeš v neoprenu tak se tě leknu. Proboha jak si můžou dovolit něco takového říkat." Adam se zastavil a pak si Sid přitáhl blíž, byla očividně rozrušená. "Klid ty moje amazonko, já vím co o mě říkají. Mě stačí vědomí, že tobě to nevadí, třeba ani Anežka s nimi nemá problém. Bob je prostě Bob já už se dávno naučil to nevnímat. Mimochodem jakože jsi je slyšela a oni to neví?" "Pořád si myslím, že by jsi je měl praštit a proč to neví je jednoduché, byla jsem na stromě." Adam se začal smát a Sid se k němu přidala. "To jsem si mohl myslet, že už zase lezeš po stromech. Víš jednou tím někoho vyděsíš k smrti, až tě najde ležet na větvích a fotit." "Anežka už mě tak viděla, no byla dost v šoku." "Vždyť to říkám a teď je čas na závod domů." Adam dal Sid malý náskok a pak vyrazil za ní. Kousek od domu Sid se rozdělili a potkají se zase až v práci. Adam ještě zkontroloval, že zašla domů a pokračoval v běhu. Hrozně ho potěšilo jak se ho byla ochotná zastávat, ona ho prostě brala i s jizvami úplně v pohodě.

Albert byl v infocentru a doufal, že bude mít příležitost mluvit se Sid. Vážně potřeboval získat možnost jí někam pozvat a pak díky svému šarmu jí dostane kam potřebuje. Všiml si, že zrovna vešla do infocentra, měla na sobě černé džíny, šedé tričko a volnou černou mikinu, která byla tak o tři čísla větší, než její velikost. Fakt přemýšlel, proč chodí takhle oblékaná. "Dobré ráno Sid, chtěl jsem se zeptat, jestli už budeš mít nějaké fotky na propagaci." "Zaprvé paní ředitelka už je má od včerejška, takže stačí si o ně říct a ta druhé nevzpomínám si, že bych Vám dovolila mi týkat." Albert se na ní nechápavě podíval, tykali mu tu skoro všichni a on jim taky. "Tady si všichni tykáme, protože je to tak snazší." "Mě to ovšem nevyhovuje, takže se tím laskavě řiďte. Všeobecně mám problém s tím, když někdo rozhoduje o mě za mými zády." "Jinak teď už nemám čas, chci si připravit věci, budu dnes fotit v Madagaskaru." Albert tiše zuřil, ta holka byla hrozná, ale i tak jí potřebuje dostat. "Sid pokud tam budete fotit dejte si pozor na Haďáka, pokud s ním budou problémy musíte si říct o pomoc." "Já žádné problémy neplánuju a vy by jste se měl chovat k zaměstnancům s respektem a ne je častovat debilníma přezdívkama. Nechápu, že vám tu takové chování k zaměstnancům trpí." Sid se od něj odvrátila s otočila se na Ladu ve stánku. "Lado prosím dvojitou černou kávu." "Už se to dělá." Lada si všimla jak Albert naštvaně odešel do patra. "Dej si na Alberta pozor, je to zmetek." "Já to vím až moc dobře a pozor si dávám." Sid se na ní usmála, vzala si kávu a šla se připravit.