65. - BENJAMIN

1.8K 125 17
                                    

There are people who bring you down by just being them."
- Malebo Sephodi

Přesně dvě minuty před šestou zaslechnu přijíždějící auto. Máma už odešla do práce, takže jsme s Maddie doma sami. Ta nadšeně vyskočí na nohy, když se ozve zvonek. Otevře dveře a skočí Kayle kolem krku. Stejně je hustý, jak rychle se sblížily.

„Šmoulinka je vzadu, tak ji můžeš jít pozdravit," pobídne ji a Mads nadšeně přitaká. Oběhne ji a za moment už sedí na zadní sedačce vedle malého, šťastného psíka.

„Ahoj," pozdraví mě s nejistým úsměvem. Jednou rukou si ji přitáhnu k sobě a políbím – možná vášnivěji, než by se slušelo – abych jí tu nejistotu vymazal z tváře. Tváře jí zčervenají, když se odtáhnu.

„Taky tě ráda vidím, Benjamine," zazubí se.

„Co podniknete?"

„Myslela jsem, že se půjdeme projít do lesa. Je na to super počasí."

Zastrčím jí pramínek vlasů za ucho a věnuju jí upřímný úsměv. „Tak si to užijte."

„Co budeš dělat ty?"

„Staví se tu Lily. Před pár hodinami jsem jí volal a ona slíbila, že si se mnou promluví."

Odtáhne se. „A co jí řekneš?" Poznám, že je nervózní. Vždycky se jí při tom udělá roztomilá vráska na čele. Pohladím ji přes ní a ona se nejistě usměje.

„Řeknu jí pravdu, Kaylo. Přesně jak jsem slíbil."

Rty se jí zvlní do úsměvu, přesto ta vráska nezmizí.

„Nechci, abys to dělal jen kvůli mně. Nechci, abys mi to jednou vyčítal."

„Kaylo, já-"

„Nechci, aby ses jednoho dne probudil a podíval ses na mě s nenávistí v očích." Vzhlédne ke mně a zamrká. „Nechci, abys mě nenáviděl, Bene."

Chytnu ji za obě tváře a jemně jí přejedu rty po špičce nosu. Pak se zase o něco odtáhnu. „Nedělám to kvůli tobě," zavrtím hlavou. „Dělám to kvůli sobě, ale taky kvůli Lily. Ona není úplně v pořádku, to víš stejně dobře jako já. Když ji nechám, aby mě držela v pasti, nikdy se neuzdraví. A když ji jednou provždy opustím, třeba si časem uvědomí, jak moc nezdravý city ke mně chovala."

„Víš vůbec, jak neskutečně hodnej člověk jsi? Jen málokdo umí být takhle nesobeckej."

„S tebou nechci být sobeckej, Kaylo," opáčím upřímně. Kayla se vytáhne na špičky, aby mě políbila do koutku rtů. A já ji pak políbím pořádně.

Když se ozve zvonek, nervózně vyskočím z gauče. Doběhnu ke dveřím, otevřu a spatřím Lily – stejnou jako vždycky, ale přesto úplně jinou. Kdo Lily zná, ví o ní pár věcí. Nikdy nenosí vlasy jinak než rozpuštěné. Za celý náš vztah-nevztah jsem ji se staženými vlasy viděl maximálně dvakrát nebo třikrát. Taky běžně nenosí tepláky a už vůbec nechodí bez makeupu.

A teď stojí před mými dveřmi s vlasy v drdolu, tváří přirozeně bledou a o něco málo výraznou než obvykle a v odrbaným teplácích. I když by učebnicově měla vypadat hůř, líbí se mi teď mnohem víc.

„Ahoj," pozdravím ji s nejistým úsměvem.

„Ahoj, Bene," odvětí bez úsměvu.

Ustoupím, aby mohla vejít dovnitř. Zuje si boty, dojde k pohovce a uvelebí se do tureckého sedu. Dlouhé vteřiny mlčí jako zařezaná, takže se slova ujmu já. „Asi bych ti měl vysvětlit to ráno."

„Myslíš?" opáčí.

„Rád bych řekl, že to nebylo tak, jak to vypadalo, ale to byl lhal."

„A to ty přece nikdy neděláš, viď," odfrkne si.

Posadím se na protější křeslo a uložím si ruce do klína. „Lily, prosím-"

„O co mě prosíš tentokrát, Benjamine? Neudělala jsem toho pro tebe už dost?" Její hlas, přestože je viditelně naštvaná, je stále klidný.

„Já vím, že to nikdy nepochopíš."

„Já že to nepochopím?!" utrhne se. „A co jako podle tebe nechápu? Že miluješ Kaylu? Celou tu dobu? Tak to se mýlíš, chlapče, to chápu moc dobře."

Pohlédnu jí do očí, v nichž se momentálně nezračí nic než bolest a opovržení. „Já vím, že mě miluješ. A vím, že bys chtěla, abych k tobě cítil to samý."

„Ale necítíš," doplní mě. „Nikdy jsi ke mně ani vzdáleně necítil to, co já k tobě."

„Není to tvoje chyba," zavrtím hlavou. „Ty jsi úžasná a-"

„Mlč!" okřikne mě. „Já už to nechci poslouchat. Nechci, abys mi říkal, jak jsem úžasná, když si to ve skutečnosti nemyslíš. Kdyby sis to totiž myslel, nebylo by pro tebe tak těžký milovat mě."

„Lily, no tak... tohle vážně není o tobě, není to ani o mně. Nemůžeš si klást za vinu něco, co jsi nemohla nijak ovlivnit. Já si nevybral, koho budu milovat. Prostě se to stalo, tak už to chodí."

„Jo to už jsem taky slyšela. Kayla je dokonalá a úžasná a nejlepší a ty prostě nikdy nebudeš milovat nikoho kromě ní. Bla bla bla, to už je ohraná písnička, Benjamine."

„Tak co teda chceš slyšet, Lilian?"

To oslovení ji zjevně zaskočí. „Chceš, abych ti lhal? Abych ti tvrdil, že k ní nic necítím. Že toužím po tobě? Že miluju tebe? I kdybych tohle všechno dokázal, vážně budeš šťastná ve vztahu založeném na lži? Protože o ničem jiným by náš vztah nebyl. Tohle mezi náma není nic než vydírání a mě už nebaví bejt hodnej kluk, co se stará o to, abych ti neublížil." Zvednu se z křesla. „Já tě nemiluju, Lilian. Nikdy jsem tě nemiloval a nikdy tě ani milovat nebudu. A nehodlám strávit zbytek života ve lži. To si nezasloužím ani já a ani ty."

Polknu nasucho a probodnu ji pohledem. „Takže pokud chceš tátovi ukázat ty fotky, do toho. Řekni mu všechno, mně už je to u prdele."

Lily překvapeně zamrká. Několik vteřin na mě jen zaraženě zírá.

„Když to řeknu tátovi, vyhodí tě ze školy. A nejen to – už nikdy si nezahraješ profesionální hokej. Všichni tě budou znát jako toho, kdo nechal svou holku načůrat do kelímku, aby se nezjistilo, že noc před tím šňupal kokain."

Srdce mi buší tak rychle, jako by mi mělo vyskočit z hrudi. „Stojí ti Kayla za to, že přijdeš o svou největší vášeň?"

Bez přemýšlení přikývnu. „Miluju ji, Lilian. A až jednou budeš milovat někoho, kdo k tobě bude cítit to samé, pochopíš to, proč jsem se teď takhle rozhodl. Pochopíš, že láska není o vydírání ani o výhrůžkách a lstivým záminkách ani předstíraných vyznání lásky – opravdová láska je ta nesobecká. Když někoho miluješ, nemáš to srdce ho vydírat. Nikdy bys neohrozila jeho sny. Když někoho miluješ, vždycky upřednostníš jeho zájmy před ty svoje. Právě v tom tkví to kouzlo opravdové lásky, Lilian. Zamilovaní lidi nemůžou a ani nechtějí být sobečtí."

Omlouvám se, že je kapitola takhle pozdě. Na svém Instagramu (knihomolka_176) jsem psala důvod. A celkově tam vždycky víte o všem první <3.
Doufám, že se Vám příběh líbí stejně jako mně.

Když jsme koukali na hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat