My savior || •larry stylinson

six.

Au moje hlava.

Se zakňučením se posadím a hlavu si frustrovaně složím do dlaní. V hlavě mi nepříjemně pulzovalo a bolelo mě celé tělo. Proč?

V hlavě se mi honila jediná otázka. Co se to včera sakra stalo? Matně si vzpomínám na deatily včerejšího večera. To jak mě nějaký muž obtěžoval a náhle se tam objevil ten muž, se kterým jsem měl už několikrát čest. On mě vpodstatě zachránil, protože opravdu nevím, jak bych jinak dopadl.

Ze šuplíku z nočního stolku si vezmu prášek na bolest, který ihned zapiju. Očima matně zavadím o hodiny a zděsím se. Za 10 minut mám být v práci! To jsem jako prospal celý den? Nehledíc na neustálou bolest, jsem vyskočil z postele a rozeběhl se do koupelny se rychle umýt a nějak upravit. S takovýmhle vzhledem bych úspěch totiž asi moc neměl.

,,O-omlouvám se, že jdu pozdě!" vydechnu, když doběhnu za Niallem k baru.

,,Co tady děláš Louisi? Vždyť máš dneska volno" podiví se.

,,Cože?" zeptám se nechápavě.

,,Od Harryho, dobrého přítele Liama, jsme se dozvěděli, že tě včera nějaký muž obtěžoval, a tak ti dal Liam pro dnešek volno, aby ses z toho vzpamatoval" vysvětlí mi a já už lehce chápavě přikývnu. Takže Harry? To je jméno toho muže?

,,Oh, to jsem netušil. A-a říkal ještě něco?" zeptám se váhavě, načež se na mě Niall ihned s úšklebkem podívá.

,,Tady se někomu Harry líbí" vykřikne hravě a já po něm ihned skočím, zakrývajíc mu pusu.

,,Drž hubu Horane, ještě tě někdo uslyší" zavrčím. ,,A ne nelíbí" dodám ne moc přesvědčivě.

,,No jasně" uchechtne se a začne z mini myčky vytáhovat skleničky.

Tak přemýšlím, co bych měl celý den dělat, když mám to volno. Nakonec jsem se rozhodl, jít se po dlouhé době podívat do nákupního centra. Potřeboval bych nové kalhoty a nějakou bundu, takže jsem se nakonec rozhodl, tam opravdu jít. Rozloučil jsem se s Niallem a spokojeně se vydal na cestu.

Cestu jsem si rozhodl zpříjemnit poslouchaním písniček, a tak jsem si nasadil sluchátka. Popbrukoval jsem si zrovna svou momentálně oblíbenou písničku, a když jsem šel přes přechod, tak jsem si nevšiml projíždějicího auta, jehož řidič si nejspíš mě a nejspíš by do mě narazil, kdyby mě někdo pohotově nestrhl na stranu. S výkřikem jsem tvrdě dopadl na onu osobu, která nejspíš schytala veškerou bolest z pádu.

V šoku jsem koukal do zelených šmaragdů mého zachránce a nebyl jsem schopen pohybu, natož  slova. Když jsem se po nějaké době konečně vzpamatoval, tak jsem se posadil vedle a překvapeně vydechl.

,,Jsi v pořádku?" dolehne ke mě hlas, který vnímám jen tak okrajově. Panebože, já teď mohl být mrtvý...

,,J-já-, a-no asi ano" řeknu stále zcela v šoku.

,,Pojď, nemůžeš tady jen tak sedět" pomůže mi vstát, mé nohy mě ale zradí a spadl bych na zem, kdyby mě nechytil. ,,Kousek odsud mám auto, pojď, pomůžu ti" nečekaně si mě vyzvedne do náruče a rozejde se se mnou.

•••

,,Panebože Lou! Co se stalo?" přiběhne k nám Niall, když s Harrym vejdeme do klubu, který se má každou chvíli otevírat.

,,Všechno vysvětlím, teď musím Louise odnést do postele" odbyde ho Harry a rozejde se do mého bytu, kde mě opatrně položí na postel.

,,J-já-, moc se omlouvám. Měl jsem sluchátka v uších a nedával jsem pozor, t-tak d-děkuju. Nevím jak ybch skončil, kdyby jste mě nezachránil" vykoktám nervózně při pohledu do jeho očí, ve kterých jsem se přímo utápěl. Jak někdo může mít tak okouzlujicí oči?

,,Příště si musíš dávat větší pozor" pokárá mě jako to dělával můj otec. ,,Mimochodem já jsem Harry Styles" představí se a na jeho doteď vážné tváři, se objeví lehký úsměv, v podobě zvednutí jednoho koutku.

,,Louis Tomlinson" usměju se a nervózně v rukou sevřu přikrývku.

,,Takže Louisi, co by jsi řekl, že bychom si zítra spolu mohli dát oběd? Vyzvedl bych tě ve 12" upraví si sako a zkoumavě se na mě zadívá, očekavajíc mou odpověď.

Cože? Proč by se mnou někdo jako on chtěl jít na oběd?

,,Uhm, dobře" odpovím váhavě a on se spokojeně vydá pryč.

.
.
.
Na zpříjemnění pondělí nová část, snad se líbí...💛

Have a nice day~

Veronica.