My savior || •larry stylinson

thirty-two.

Mírná bolest pulzuje mou hlavou, chlad prochází tělem. S výdechem těžce otevřu své oči, což se pro mě kvůli únavě zdá jako nadlidský úkol a několik dlouhých sekund mi trvá, než si zvyknu na náhlé světlo. Zmateně se rozhlédnu okolo sebe a ptám se na jedno: kde to jsem?

Poslední co si vybavuju je návštěva mého otce, krev v jeho ložnici na zemi, smradlavý hadr na mé puse a toť vše.

Teď se nacházím na pohodlné posteli v nějakém prostorném a hezky vybaveném pokoji. Otázkou ale je, co tady dělám?

Pozorněji a snad ještě zmateněji jsem se porozhlédl po pokoji a všiml si na jedné z poliček fotky, stejné jako z toho auta. Mě jak jsem byl malý a nějakého muže.

Louis Tomlinson, Troy Austin 1992

Toto bylo napsané zezadu na fotce. Kdo je sakra ten Troy Austin? Hlavou mi probíhá nespočet otázek a já na ně nutně potřebuju znát odpověď. Hlavně bych taky rád věděl, kde je otec a čí byla ta krev na zemi v jeho ložnici. Snad ne jeho.

,,Halo?" zavolal jsem po chvilce tiše, bez dostání jakékoliv odezvy, a tak jsem to zkusil znovu hlasitěji. Opět ale žádná odezva. Frustrovaně jsem si tedy povzdechl a posadil se zpět na postel. Co teď?

Dlouhou dobu jsem jen tak seděl v oné místnosti a snažil se přijít na to, jak se odsud dostat. Dveře byly ale samozřejmě zamčené a okno z tohohle pokoje mělo výhled do lesa. Tudíž jsem neměl ani ponětí, kde bych se asi tak mohl nacházet. Každou uběhlou minutou jsem začínal být víc a víc bezradný. Prohledal jsem všechny skříňky a šuplíky tady, ve snaze najít něco co by mi pomohlo zjistit, kde to jsem nebo mi pomoct se odsud dostat. Bohužel marně. Nic až na nějaké oblečení a knížky tady nebylo.

Ughh..

Mám taky strach o Harryho. Venku už se pomalu stmívá a on už je určitě doma, hledajíc mě. Že já idiot mu prostě neřekl, kde mám namířeno. Třeba by mi to opravdu nějak vymluvil a já bych teď nemusel být v téhle zatracené situaci.

Uběhlo jen několik dalších minut, než se ozvalo odemykání dveří a dovnitř vešel nějaký muž. Hned jsem poznal, že je to ten muž z toho večírku, který nás zastavil, když jsme odtam odcházeli.

S úsměvem se na mě podíval a posadil se na židli opodál. ,,Ahoj Louisi" promluvil svým lehce chraplavým hlasem a přívětivě se pousmál.

,,Uh, d-dobrý den" odpověděl jsem nervózně a sklopil zrak. Propaloval mě svýma modrýma očima, do kterých jsem se prostě nedokázal dívat. Bylo to jako se dívat sobě do očí přes zrcadlo. Panebože vypadá jako moje starší kopie.

,,Nejspíš tě zajímá kdo jsem a co tady děláš..." zamyslel se a já váhavě přikývl, hrajíc si se svými prsty.

,,Měl bych se prvně asi ale představit. Jmenuju se Troy Austin a jsem tvůj biologický otec" řekl zřetelně a já měl pocit, jako by se mi v ten moment zastavilo srdce. Otec?! Tak kdo byl v tom případě muž co mě celý život vychovával a já ho oslovoval tati?
,,Vidím jak jsi z toho šoku, ale nech mě ti to prosím vysvětlit. Když jsi byl ještě nemluvně, tak jsem tě kvůli práci musel dát pryč. Změnil jsem ti identitu a dal tě na starost svému nevlastnímu bratrovi, který se o tebe do tvé plnoletosti měl starat. Existuje totiž nespočetně moc lidí, kteří mě chtějí zničit, dostat na úplné dno a nejlehčí způsob, jakým by to dokázali by jsi byl ty.
Zjistil jsem ale samozřejmě co ti udělal a tak jsem po tobě pátral. Moji lidé tě našli a nějakou dobu sledovali, než byl čas tě přivést sem. Bylo to tedy hlavně po tom večírku, kdy jsem tě tam viděl se Stylesem" ukončil tak ve zkratce své vysvětlování a já byl v naprostém šoku. Vůbec jsem nevěděl co na to říct.

,,A-a to jste mě nechtěl ani jednou za ty roky navštívit?" zamumlal jsem po někola sekundách ticha a snažil se to všechno nějak zpracovat.

,,Víš, ono to není tak jednoduché" zakroutil hlavou. ,,Má práce obnáší jistá rizika a věci, které jsou příliš nebezpečné. Je plno lidí, kteří sledují můj krok a čekají na nějakou chybu, aby mě mohli dostat. To ale časem pochopíš, přesně proto jsi taky tady" odvětil a hned na to se postavil, přešel ke dveřím, kde se na mě ještě otočil.

,,Vítej zpět doma synu" usmál a byl pryč.

Cože? Já ale domov mám, u Harryho, mého Harryho.

,,Ne! Prosím pusťte mě, musím domů" vykřikl jsem a rozeběhl se ke dveřím, které byly ale opět zamčené. Sakra!

.
.
.
Hihihi. Drama is coming 🤡

Takže Louisův biologický otec už je na scéně, co ale muž, který ho celý život vychovával. Oops, to už vlastně víme🤡

Co myslíte, zůstane Louis nakonec se svým otcem nebo se bude chtít vrátit k Harrymu?

Btw. pokud je v téhle části hodně chyb, tak mě prosím omluvte. Byla jsem včera na menší hausce u kámošky a nejsem úplně ok, abych byla upřímná😆

~enjoy the weekend

Veronica.