My savior || •larry stylinson

thirty-one.

Od Vánoc už uběhlo několik dní, kdy jsme s Harrym společně s Niallem a Liamem oslavili Nový rok, do kterého jsme vstoupili společně. Bylo fajn být spolu jen takhle ve čtyřech, párech. Přesně tak, s Harrym už jsme oficiálně spolu. Po Vánocích to bylo tak nějak jasné a já nemůžu být šťastnější. 

Neskutečně jsem si svátky užil, ale teď mě čeká jedna poměrně těžká věc. Rozhodl jsem se, že půjdu navštívit tátu. Nikomu jsem o tom neřekl, protože vím, že Harry by chtěl jít se mnou nebo by se mi to snažil nějak rozmluvit.

Vzal jsem si kvůli tomu dneska extra volno v práci, protože mi je jasné, že mi to dá psychicky zabrat. Už je to pár měsíců co jsem otce neviděl a i když se mi za tu dobu ani jednou neozval, tak přesto je to má rodina a chci ho vidět.

Počkal jsem až Harry odjel do práce a vyrazil na nedalekou autobusovou zastávku. Pár minut jsem počkal a nastoupil do autobusu, který mě dovezl až skoro před dům táty. Zastávka tak blízko našeho, teď už mého bývalého domu, byla vždy obrovskou výhodou. Do školy jsem nemusel vstávat nijak extra brzo jako mí ostatní spolužáci.

To mi také připomíná můj nedávný rozhovor s Harrym. Promluvil mi do duše s tím, že bych se měl vrátit zpět do školy, jelikož vzdělání je důležité a že i když mám momentálně práci, tak tu nebudu mít věčně. Já šel proti němu svými argumenty, že tu práci ale potřebuju a škola navíc není levná záležitost.

,,Můžeš tam chodit o víkendech, ale jak jsem ti už nespočetně krát říkal, tak ji nepotřebuješ. Jsem více než schopný tě zabezpečit a to ve všech směrech"

Toto byla jeho slova na tuhle situaci.

I když se mi to moc nelíbilo, tak jsem musel souhlasit. Alespoň střední bych si opravdu měl dodělat. A tak se příští týden vracím opět do školy, držte mi palce prosím...

Momentálně ale stojím před domem, kde jsem prožil celý svůj život. Jak dobré chvíle, tak i ty špatné. Byl to ale můj domov, který jsem miloval a nikdy jsem nevěřil, že bych ho musel takhle opustit.

To zvládneš Louisi, to zvládneš... tyto slova jsem si opakoval pořád dokola a s hlubokým nádechem zazvonil. Čekal jsem několik minut, ale ani po několika dalších zazvonění neotevřel. Jeho auto ale stálo před garáží, což znamená, že musí být doma. Auto doma totiž nikdy nenechával.

Co když se mu něco stalo? Proběhlo mi hlavou. A tak jsem z batohu vytáhl klíče, které pro jistotu nosím stále u sebe a chtěl odemknout, dveře byly ale odemčené. A tak jsem vešel dovnitř.

,,Tati?" zavolal jsem nervózně do ticha, odezvy se mi ale nedostalo. Kde by asi tak mohl být?

Mé první kroky mířily do kuchyně a poté do obýváku, když ale ani tam nebyl, tak jsem se rozešel do jeho ložnice. Tam ale taky nebyl. Všiml jsem si ale jedné divné věci na zemi. Krve.

,,Co to sakra-" neměl jsem ale ani šanci to doříct, jelikož mi někdo zezadu přiložím nějaký smradlavý hadr k ústům. Hlava se mi prudce zamotala a poslední co jsem viděl, byli dva neznámí muži sklánějící se nade mnou. Poté jsem upadl do bezvědomí.

.
.
.
Prvňo bych vám chtěla popřát všechno nejlepší do Nového roku🎊 a doufám, že začal líp než ten můj. 🥵 doufám, že opravdu neplatí jak na Nový rok tak po celý rok...

Taky doufám, že  jste pod stromečkem našli co jste si přáli a svátky proběhli v klidu❤️

Já mám největší radost z lístků, samozřejmě jsem ale dostala i spoustu jiných krásných dárků, za které jsem moc vděčná🥺

Klidně mi napište i co jste vy dostali a pokud tady někdo dostal taky lístky na nějaký koncert❤️🧐

.
.
Jinak co říkáte na novou část, kterou jsem psala sakra dlouho ale máte ji tady!?❤️

~good night

Veronica.