My savior || •larry stylinson

fourty-two.

,,Opravdu ty boty potřebuješ Ni" vydechnu unaveně, když už asi 2 hodiny chodíme po obchodním centru a hledáme nějaké boty pro Nialla. Problém je ale v tom, že se mu žádné nelíbí za každou cenu si chce ale nějaké koupit, i když jich má plno.

,,Dlouho jsem si žádné nekoupil a nutně potřebuju nové, nejlíp bílé" zamyslí se a já pohledem sklouznu na jeho boty. Přesněji čistě bílé boty. No to si snad dělá srandu.

,,Mě už ale bolí nohy" postěžuju si jako malé dítě a zamračeně založím ruce na hrudi.

Nakupování fakt nemám rád a patří mezi mé nejmíň oblíbené činnosti. Nechápu co všichni mají na tom, obrážet všemožné obchody celé hodiny a ve většině případů si ani nic nekoupit. To já jdu do obchodu vždy s tím, že vím co přesně potřebuju, a tak

,,Už zbývá poslední obchod, tak si klidně sedni tady lavičku a počkej" ukáže na lavičku hned za mnou a já si beze slova sednu, odmítajíc jít s nim. ,,Jsi fakt líné prase Louisi Tomlinsone" řekne s úšklebkem a vydá se do již zmiňovaného posledního obchodu s botama, kde jsme ještě nebyli.

Nikdy bych nevěřil jak mě po 2 hodinách chození po obchodech může vyčerpat.

,,Promiň, ale ty jsi Louis Tomlinson?" řekne někdo za mnou, až leknutím málem spadnu na zem.

Prudce se otočím a můj pohled padne na nějakou ženu, která si mě zkoumavě prohlížela, stejně jako já jí.

,,Ano, potřebujete něco?" odpovím nechápavě a ona si po mých slovech šokovaně zakryje ústa dlaněmi. Nevěřícně me pozoruje a já jsem opravdu mimo.
Poté udělá něco, co mě totálně překvapí a to, že si mě vtáhne do pevného objetí a já nevím co dělat.

,,Uhm, k-kdo jste?" zeptám se, když se od ní hned odtáhnu. Přece jen nebudu objímat cizího člověka.

,,Johannah Austin, tvá matka" odpoví opatrně se slzami v očích a já mám pocit, že omdlím. Mísí se ve mně všemožné pocity a opravdu nevím co říct, co dělat.

,,To určitě ne, má matka zemřela, už dávno" zakroutím hlavou. Ta ženská musí být blázen.

,,To je ale-" chce opět něco říct, já v dálce ale uvidím Nialla, a tak ji přeruším.

,,Promiňte, ale musím jít" řeknu a dám se rychle na odchod, zcela ignorujíc volání mého jména.

Rychlým krokem dojdu k Niallovi, neustále se ohlížejíc za sebou, abych se ujistil jestli ta žena náhodou nejde za mnou. Naštěstí ale jen stála na místě a zklamaně mě sledovala odcházet.

Niall se ihned zajímal, co to bylo za ženu a když jsem mu mu řekl co mi řekla, tak sám byl v šoku. Ihned ale začal vymýšlet všelijaké teorie a mě z toho až začalo být zle. To se mi postupně objeví celá rodina či co? Opravdu nechápu, co se v poslední době děje. Ale jedno vím jistě, ta žena byla očividný blázen a nechápu co to do ní vjelo.

,,Tak co ty boty, máš je?" zeptal jsem se po cestě na autobus, i když jsem moc dobře věděl, že nemá, jelikož u sebe neměl žádnou tašku.

,,V tom blbém obchodě žádné nebyly. Přísáhám, že jsem tam byl naposled!" začne se vztekat a já nedokážu zabránit smíchu. Občas je jeho výbušná povaha opravdu k popukání.

,,Takže ani na tu výbornou pizzu, kterou tak zbožňuješ a dělají ji jenom tam, nikdy nepůjdeš?" ušklíbl jsem se vítězně.

,,To zase ne, takový obchod jsem nemyslel" ihned změní tón svého hlasu, načež já opět vyprskl smíchy a vysloužil si tak pohlavek.

Únavnou cestou autobusem po ještě víc únavném dni jsem se dostal konečně domu a momentálně ležím na pohovce v Harryho hřejivé náruči. Pevně mě objímal a vkládal polibky do vlasů, bylo to tak roztomilé a příjemné.

I přesto jsem ale nedokázal myslet na tu ženu. Nepříjde mi úplně normální, aby za někým úplně cizím někdo jen tak přišel a trvdil mu, že je jeho matka/otec.

,,Nad čím přemýšlíš Lou?" zajímal se Harry, když na mě mluvil, já ho ale kvůli myšlenkám moc nevnímal.

,,Uhm, jen nad něčím divným co se mi dnes stalo" zamyslím se.

,,Povídej" pobídne mě.

Nejdřív zaváhám, ale i přes to se mu to rozhodnu říct. ,,V obchodním centru za mnou dnes přišla nějaká žena a neustále opakovala, že je má matka a dokonce mě i objímala. Bylo to vážně divné, navíc mi někoho celkem připomínala, když tak teď přemýšlím. Nevím co si o tom mám myslet" řeknu a nelze si nevšimnout Harryho překvapeného a taky zamyšleného pohledu.

,,Lou, víš..."

.
.
.
Pěkný večer přeju🙋🏼‍♀️

Omlouvám se, že část vychází po takové době, ale mám toho v poslední době celkem dost a navíc mi i nějak blbnul wattpad a nechtěl se rozjet🤯

Každopádně v dnešní části se objevila jakási žena a myslíte si, že by to mohla být opravdu jeho matka, i když je už dávno posmrti? 🤭

~good night❤️

Veronica.