The Switch Up // l.p. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 44

Elizabeth

Následující ráno mě vzbudilo něčí jemné chrápání.

Odkdy El chrápe? Pomyslela jsem si a otevřela jsem jedno oko.

Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že jsem spala s mou rukou na velmi pevném hrudníku a obličej jsem měla zabořený do jemných vlasů.

Vzpomínka toho, co se včera stalo, se mi mihla hlavou a zalapala jsem po dechu, jakmile jsem si uvědomila, že jsem usnula v Liamově posteli.

Na okamžik jsem vypla, ale pak jsem se usmála a rukou jsem mu přejela skrze vlasy.

Opravdu jsem ho milovala a zadržovala jsem slzy, když mi došlo, že dnešek byl můj poslední den s nimi; hlavně s Liamem.

„Běžela jsi na olympiádě?" zeptal se tlumený hlas.

Zamrkala jsem, když jsem uviděla, že Liam na mě vzhlížel, usnul na mé hrudi.

„Co-?"

„Tak rychle ti bilo srdce, až mě to vzbudilo," zamručel a zahihňala jsem se. „Líbilo se mi to," řekl po chvíli.

„Jako co?" zeptala jsem se.

„Můj nový budík," řekl a zvedl se na lokty.

Začervenala jsem se nad jeho slovy a usmál se na mě.

Vypadal neodolatelně s těmi ranními vlasy a zářivýma očima, rychle jsem se zacítila rozpačitě, protože můj ranní obličej měl daleko do princezny od Disneyho, bylo to spíše jako by se vzbudil trol.

Začala jsem vstávat, ale zadržel mě.

„Kam jdeš?" zeptal se zmateně.

„Do sprchy?" odpověděla jsem a zamračil se.

„Spi, Lizzie," zaskuhral a znovu mě použil jako polštář a nemohla jsem si pomoct, musela jsem se zasmát.

„Ráda bych zůstala takhle celý den v posteli, ale máš nabitý den," řekla jsem a znovu zaskuhral. „Liame," řekla jsem.

„Ano, zlato?" kouknul na mě s úsměvem a zasmála jsem se.

„Slez ze mě," řekla jsem a shodila jsem mu obličej, načež jsem vyskočila z postele.

Posadil se a zamračil se na mě.

„Nedívej se na mě tak," řekla jsem.

„Proč? Funguje to?" zeptal se a zamračil se.

Zasmála jsem se.

„Ne, nutí mě to, abych tě chtěla praštit," řekla jsem a rychle se přestal mračit.

„To zabolelo. Přímo tady," řekl a ukázal si na srdce.

Převrátila jsem oči a šla jsem do koupelny, jemně jsem se zahihňala.

Když jsem vyšla ven, byl vzhůru a protahoval se ke mně zády.

Na vteřinku jsem přišla o dech, když jsem ho viděla.

„Někdo si užívá tvoje protahování," řekl drzý hlas a nadskočila jsem, Louis seděl v nedalekém křesle.

Liam se rychle otočil a já jsem se rychle otočila na Louise.

„Jenom říkám, co je očividné," řekl a zvedl ruce.

„Co tady děláš?" zeptala jsem se ho, pokoušela jsem se změnit téma.

Louis se na mě uculil, než odpověděl, že El okupuje koupelnu a tak chtěl použít naši.

„No, je volná, prosím," řekla jsem a věnoval mi drzý pohled, než tam vešel.

V místnosti pak zůstali dva velmi zahanbení lidé.

„Asi bych měla jít," řekla jsem a rychle jsem se vydala ke dveřím.

„V županu?" zeptal se.

Sakra.

„Mám oblečení u El," odpověděla jsem.

„Zajdu ti pro něj," nabídl se.

„Ne!" vyjekla jsem.

Věnoval mi tázavý pohled.

„Nechci, aby ses mi hrabal v oblečení," řekla jsem rychle a uchechtl se.

„Myslel jsem, že bych ti přinesl kufr," řekl a v duchu jsem se plácla do obličeje. „Myslel jsem si to," řekl a odešel.

Dveře od koupelny se otevřely a Louis vyšel ven, zpíval si zase tu písničku z Popelky.

„Už je to staré," řekla jsem a převrátil oči.

Liam otevřel dveře a vešel dovnitř s mým kufrem, podíval se na Louise, který vycházel ven z našeho pokoje, pořád si zpíval tu písničku.

„Už to začíná být otravné," řekl a zahihňala jsem se. „Tady," řekl a podal mi kufr.

„Díky," řekla jsem a zírali jsme na sebe.

Než se mohl blíže naklonit, odtáhla jsem se.

„Liame, ne," řekla jsem a zraněně se na mě podíval. „Tohle mě zabíjí a tobě to nijak nepřidá," řekla jsem a otočila jsem se.

Vzal mě za ruku a otočil mě k sobě.

„Lizzie, poslouchej mě," řekl a podívala jsem se na něj. „Možná jsi to vzdala, ale já se tě jen tak nevzdám. Ne bez boje," řekl a zírala jsem na něj.

„Ale svatba je už za tři dny," řekla jsem.

„Na tom nezáleží, přijdu si pro tebe," řekl.

„Liame, není to tak jednoduché," řekl.

„Věř mi, prosím, Elizabeth. Jen mi věř," prosil a nevěděla jsem, co říct.

Tak jsem ho místo toho vtáhla do polibku, což ho naprosto zaskočilo.

„Dobře," zašeptala jsem a zazubil se na mě. „Teď se běž osprchovat," řekla jsem a odstrčila jsem ho od sebe.

„Musela jsi tu chvilku zničit, že?" zeptal se a mrklajsem na něj.

___________

Awww, to jsou takoví pokládci. :3