The Switch Up // l.p. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 32

Cítila jsem, jak mi srdce tepalo v uších.

Neměla jsem ponětí, jaká by byla jeho odpověď a věděla jsem, že ať by byla jakákoli... Tak jako tak by mě to zabilo zlomením srdce.

„O tom jsem taky přemýšlel," řekl a podíval se mi do hnědých očí.

„A na cos přišel?" zeptala jsem se jemně.

„Od doby, co jsem se rozešel s Danielle, nemyslel jsem si, že budu někdy milovat někoho tak, jako jsem miloval ji. Když odešla, vzala si všechno, věřil jsem v ní."

Bylo mi ho líto, ale nechtěla jsem, aby byla finální odpověď taková, že jsem náhrada.

„Od té doby jsem se bál se zase zamilovat. Není to strach ze závazku, ale strach z bolesti, že přijdu o někoho, kdo pro mě znamená hodně, a že budu vědět, že pro ni už nebudu nic znamenat," řekl.

Seděla jsem vedle něj a nadále jsem poslouchala to, co měl na srdci.

„Ale teď, už se nebojím," řekl a podíval se na mě.

„Co to změnilo?" zeptala jsem se bez dechu.

„Holka, která se se mnou srazila na letišti," řekl a zasmála jsem se.

„Takže já jsem tě udělala statečným?" zeptala jsem se.

„Ne jenom statečným, Elizabeth, naučila jsi mě zase věřit v lásku, protože vidím lásku v tobě každičký den a vteřinu, co s tebou strávím," řekl.

Usmála jsem se a něžně mi zvedl obličej k sobě.

„Věděl jsem, že jsem něco cítil od prvního okamžiku, co jsem tě uviděl, ale popíral jsem to, protože jsem si nebyl jistý," řekl.

„A teď jsi?" zeptala jsem se.

„Pokaždé, co se tě dotknu nebo tě políbím, všechno tak zapadá do sebe a mám pocit, že mě nic nemůže zničit. Děláš mě silným každou věcí, co mi uděláš," řekl a cítila jsem, jak jsem se začala červenat. „Zeptala ses mě, co jsme, myslím, že mám odpověď," řekl a podívala jsem se na něj. „Vím, že s tebou nemůžu strávit každý okamžik a vím, že bych zemřel, kdybych každý den neochutnal ten třešňový balzám na rty," řekl a zahihňala jsem se. „Vím, že tě mám hodně rád. Mám tě rád opravdu hodně," řekl a podíval se na mě, čekal odpověď.

Položila jsem mu ruku na obličej a přiklonil se do ní.

„Zamilovala jsem se do tebe ten den, kdy ses mě zeptal, jestli mám s sebou make up," řekla jsem a uchechtnul se. „A vím, že nechám každý kamínek mých zdí kolem srdce, aby se rozpadl, jen abys mohl dovnitř," řekla jsem a opřel si hlavu o mou. „Vím, že tě mám taky hodně ráda, nemůžu snést jedinou vteřinu, aniž by si tvé oči neprohlížely mou duši," řekla jsem a usmál se.

Sklonil se a přitiskl své jemné rty na mé a líbala jsem ho. Bylo to, jako bychom měli být spolu, naše těla věděla, že patří tomu druhému.

Zvedl si mě na sebe, takže byl na gauči a já na něm. Cítila jsem, jak se jeho ruce pohybovaly nahoru po mých zádech, a dovolila jsem mým, aby zajely k jeho hlavě. Polibek se prohloubil, když se naše jazyky setkaly a pomalu si dělal cestičku polibky k mému krku.

Cítila jsem, jak mi po zádech přeběhl mráz, když mi okusoval krk, a já, na oplátku, jsem hladila jeho hruď, načež jeho ruky sklouzávaly k lemu mého trička.

Dotyk jeho rukou na mé odhalené kůži mě přiměl zalapat po dechu a znepokojeně se na mě podíval.

„Děje se něco?" zeptal se.

„Ne, jenom jsem...," vybreptla jsem a věnoval mi ujišťující úsměv.

„Je v pořádku, pokud nejsi na nic z toho připravená," řekl a začervenala jsem se. „Chci říct, nikdy tě nebudu nutit do něčeho takového. Ne, pokud to sama nebudeš chtít," řekl a usmála jsem se.

Rukou jsem mu zajela do vlasů a usmál se na mě, když jsem mu jemně políbila ruku.

„Nevím, co budu dělat, až se vrátíš do Texasu," řekl a tehdy mě zasáhla skutečnost mého skutečného života, která mě pronásledovala.

„Co se děje?" zeptal se, když jsem se posadila na gauč.

„Přemýšlela jsem o tom, co jsi řekl," řekla jsem a podíval se na mě. „Jak se vrátím do Texasu," řekla jsem a zamračila jsem se.

„Najdeme způsob," řekl.

„Kdyby to bylo tak jednoduché," řekla jsem a rychle mě měl v náručí.

„Věř mi, Liz, udělám všechno, co budu moct, abych tě měl vedle sebe," řekl.

„Ale nemůžu s tebou cestovat, Liame. Nemůžu být s tebou jako El s Louisem. Musím dokončit školu a kromě toho, ani jsem tady neměla být," řekla jsem.

„Počkám," odpověděl.

Tohle se každou minutou komplikovalo víc a víc. Neměla jsem ponětí, jak mu říct, že jsem zasnoubená.

„Není to tak jednoduché," řekla jsem a vstala jsem.

„Ale myslel jsem si, že jsi říkala, že chceš, aby to fungovalo," řekl.

„Chci, Liame, chci celým srdcem, ale teď mám hodně jiných věcí, které musím vyřešit," řekla jsem.

„Jaké věci?" zeptal se.

„Nemůžu ti to teď říct," řekla jsem a zamračil se.

Čupla jsem si vedle něj a vzala jsem jeho hlavu do dlaní a řekla jsem: „Věř mi, dám ti vědět," řekla jsem a přikývl, když mi dal pusu na čelo.

„Půjdu si dát sprchu, dobře?" řekla jsem a přikývl.

Přehrávala jsem si v hlavě, co se stalo, když jsem si posbírala věci do sprchy. Zavřela jsem skříňku a skoro jsem vykřikla, když byl za ní Zayn se založenýma rukama na hrudi a zdálo se, že si mě prohlížel.

„Bože, vyděsil jsi mě!" zalapala jsem po dechu a zašklebil se. „Co se děje?" zeptala jsem se.

„Něco skrýváš, Britney," řekl a polkla jsem.

„Proč bys to říkal?" zeptala jsem se, pokoušela jsem se udržet si klidný hlas.

Pokrčil rameny.

„Nevím. Pozoroval jsem tě a uvědomil jsem si, že skrýváš něco důležitého," řekl.

„Myslím, že dneska na tebe trochu moc svítila ta světla," řekla jsem, ale zablokoval mi cestu do koupelny.

Dobře. Teď jsem panikařila.

Zayn nebyl ten typ člověka, co byste mohli ošálit, zvláště když se zdálo, že jeho oči vámi pronikaly jako rentgen.

„Nebudu na tebe tlačit, ale neubliž Liamovi," řekl a odešel.

__________

Kdyby to všechno chtělo být jednoduché. :(