The Switch Up // l.p. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 13

Elizabeth

Po tom velkém umění, což mě zajímalo, zda se na kluky budu dívat někdy stejně, aniž bych se červenala jako rajče, vyšli jsme ven na zahradu.

Musela jsem přiznat, že byla krásná.

Byl tam dlouhý otevřený stan s trávníkem, kde byli číšníci a všechno.

Uprostřed byl stůl pro sedm.

Sedm.

Huh.

„Nemyslím si, že můžu jíst potom, co jsem viděl," zamumlal Niall a zahihňala jsem se.

Podívala jsem se ke stolům s jídlem a spadla mi brada.

Na chvíli mě zajímalo, jestli Bradavice byly na ten den kuchyní, chci říct, nikdy jsem tolik jídla neviděla!

„Seš si jistý, Nialle?" zeptala jsem se a mohla jsem říct, že Niall byl stejně ohromený jako já.

„To je pro nás všechny?" zapištěl.

„Vyber si kartu, vyber si kartu!" utahovala jsem si z něj a uchechtl se.

„Nemusela jsi tohle všechno dělat, chci říct, něco obyčejného by bylo v pohodě," řekl Liam.

„Ale vy nejste obyčejní! Jste fenomenální hvězdy!" vyjekla.

Kluci se trapně usmáli a přikývla jsem.

„Mohli byste, prosím, přinést další židli?" požádal Louis a přitáhl si mě blíže.

Violet si odfrkla.

„Už jich více není," řekla a zvedla obočí.

„Víte, co? Je to v pořádku. Najím se támhle," řekla jsem a ukázala jsem na lavičku z kamene.

Chci říct, koukat se na zahradu bylo daleko lepší než poslouchat Violetino žvatlání.

„Seš si jistá?" zeptal se Liam se zklamaným pohledem.

„Ou, jasně, kdybych musela ještě poslouchat „o můj Bože! One Direction je tak perfektní!", skočím z útesu," zamumlala jsem a snažil se zadržet smích.

„Udělal bych cokoli, abych si s tebou mohl vyměnit místo," zašeptal Harry, když se ke mně postavil blíže.

„Proč, Harry! Máš po svém boku krásnou holku a chceš sedět sám?" utahovala jsem si z něj.

„Nemyslím si, že je mi příjemné randit s holkou, která si na zeď vymýšlela mé mužské partie!" zasyčela jsem a zahihňala jsem se.

„Myslel jsem si, že se ti líbily," řekl Zayn, kterého nakopnul do nohy.

„Kluci, no tak," zavolala Violet a podívali se na mě s prosebným výrazem.

„Pochlapte se, zbabělci!" prohlásila jsem a odešli.

Šla jsem ke stolu s jídlem a vzala jsem si talíř.

Neměla jsem ponětí, co si dát, ale nemohla jsem se přinutit, abych něco snědla.

Nakonec jsem si nabrala salát a citronový pudink. Posadila jsem se na mramorovou lavičku a položila jsem jídlo vedle sebe. Výhled byl nádherný, naplnilo mě to, takže nezbylo místo na hlad. Na chvíli jsem se cítila jako Mary ze zelené zahrádky.

Všechno na okamžik zaměstnalo mé smysly, konečně jsem mohla zapomenout na svatbu nebo školu nebo ten chaos, ve kterém jsem skončila.

Bylo to docela vtipné a jen jsem doufala, že to bylo naposledy, než jsem odjela. Přemýšlela jsem o tom, jak mi Liam pomohl přejít přes tu hroznou podlahu.