Potomek temnoty ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸ ³

3. Předzvěst

,,Kdo jsi?" zopakoval po ní zmateně Alex, a pak se zamračil. ,,Beatrice, tohle vážně není správná chvíle na nějaký žertíky. Není to vtipný."

,,Ale já vážně nevím, kdo jsi," opáčila Beatrice důrazným hlasem a založila si ruce na hrudi. ,,Proč bych si z něčeho takovýho asi dělala srandu, hm? To bych musela bejt fakt padlá na hlavu." A zaťukala si na čelo.

Alex se ušklíbl. ,,Haha, fajn, hraješ to dobře, ale to už by stačilo. Přestaň dělat, jako že mě neznáš -"

,,Ona si z tebe vážně nedělá srandu," špitla zničehonic Eileen a okamžitě se na ni upřely všechny pohledy. Zamračený Alex, zvědavá Bea, zmatený Harry, nechápavý Scorpius i zaražený Trocar. V očích se jí objevily slzy, které se rychlým mrkáním snažila rozehnat. ,,Já vám to vysvětlím. Ale uvnitř, někde na bezpečném místě. Možná to bude trochu na dlouho."

,,Půjdeme na ošetřovnu. A dám vědět i profesorce McGonagallové," prohlásil Harry. Eileen otevřela ústa, aby mu mohla odporovat, ale rychle si to rozmyslela. Nakonec souhlasně přikývla. Ano, skutečně bude nejlepší, když přijde taky McGonagallová. Koneckonců, je to ředitelka, a byť je kvůli tomuhle malému tajnému výletu bude čekat nějaký trest, ona musí vědět, co se stalo. Pomalu se vydali k hradu. Probuzený Hagrid už si vzal do péče Gaiu, se kterou se obě dívky rozloučily a poděkovaly jí. Bez ní by se jim tohle nejspíš asi nepodařilo.

Jako první šli Harry s Eileen. Svou kamarádku doběhl bledý a nechápavý Alex a rychle s ní sladil krok. Za nimi šli Scorpius a Trocar, kteří se postarali o Beatrice, která sice neměla žádné viditelné zranění, oni se ale obávali, že se zřejmě muselo něco stát, když se nemá ke svému bratrovi.

,,Eileen, já tomu nerozumím," začal znova Alex, který by to až na ošetřovnu nevydržel. Přece jenom, tady šlo o jeho sestru, která se začala chovat divně. ,,Řekni mi, co se s ní proboha stalo? Proč se ke mně chová takhle? Já vím, že je na mě asi naštvaná, ale kvůli tomu přece nemusí dělat tohle divadlo!"

Ela se na něj smutně podívala a stiskla mu paži. Po dlouhé době byli zase spolu, aniž by se jeden druhému vyhýbali pohledem, nebo nepůsobili ublíženě. Na své partnery, kvůli kterým mezi nimi vlastně vznikla ta hluboká propast, nyní úplně zapomněli. ,,Je mi to hrozně líto, Alexi. Stalo se snad to nejhorší, co se stát mohlo. Ona to musela udělat. Musela obětovat své vzpomínky na tebe, protože přísahala, že zachrání vaši maminku, i kdyby ji to mělo stát to nejdražší." Po tváři jí stekly první slzy. Alexův výraz se ze zmateného změnil na nevěřícný a zraněný. Bolestí zkřivil tvář a zapotácel se. Trocar jej stihl zezadu zachytit.

,,Opatrně, chlapče... Tady, posaďte se. Jen klid," řekl mu tiše profesor a pomalu jej posadil na schody. Alexovi zmizela z tváře veškerá barva. Zhluboka oddechoval a chytil se za hlavu. Nakonec si vložil tvář do dlaní, aby jej ostatní neviděli plakat. Jeho sestra přišla o veškeré vzpomínky s ním. Neví, kdo je. Neví, že je její bratr, její dvojče. Jako kdyby nikdy neexistoval. Přišla o všechno. Nic si nepamatuje. Jako kdyby se to nikdy nestalo...

Eileen tolik bolelo jej pozorovat. Jak jej to ničí, sžírá zaživa. Litovala, tolik litovala toho, že to byla právě ona, kdo mu musel oznámit tak těžkou, krutou zprávu. Tohle nebylo fér. Alex byl dobrý kluk. Tohle si s Beatrice nezasloužili.

,,Já tu s ním zůstanu," nabídl se okamžitě Scorpius, který tušil, že jeho kamarád asi nebude úplně schopný odejít s nimi na ošetřovnu a vyposlechnout si, co se stalo. Ne, předpokládal, že to mu je patrně úplně ukradené. Prožil si něco podobného, ale nejspíš ne tak strašného. I on se tehdy uzavřel a o nic nejevil zájem, když se dozvěděl, že babička Narcissa zemřela. Alex se s tou zprávou nyní musel poprat, musel se vyrovnat s tím, co se stalo. Scorpius věděl, že teď bude chtít být sám, nebo jen s jedním člověkem, aby to dokázal zpracovat, udělat si v sobě pořádek, a aby při tom nebyl všem na očích. Scorpius se sice musel vyrovnat se smrtí své babičky, ale tohle, co se stalo Alexovi, bylo snad mnohem horší. Vždyť Beatrice byla naživu a nepamatovala si, že je její bratr. Všechny ty vzpomínky měl v sobě jen on a musel se naučit fungovat s tím, že Beatrice žije bez něho a že všechno s ním je pryč.