Potomek temnoty ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸ ³

21. Svět zemřelých

,,Severusi. Severusi, vrať se..."

Černovlasý muž se jen velmi těžce pouštěl svých vzpomínek, jež mu okupovaly mysl a zamlžovaly vidění. Po spánku mu stékal čůrek ledového potu, když se mu zachvěla víčka a on otevřel své krví podlité oči. U dveří cosi zářilo. Pootočil hlavu tím směrem a překvapeně vydechl, když tam spatřil stát ženu, jež se na něj posmutněle usmívala.

,,Severusi," oslovila ho něžně a pomalu k němu vykročila, namodralá záře kolem ní úplně rozjasnila jeho potemnělou celu. ,,Severusi. Ty laskavý, loajální a odvážný muži. Co jsi to jen prováděl?"

Její rudé vlasy jí v hustých vlnách spadaly na prsa a ty jasné zelené oči mu na okamžik připomněly jeho Harryho. Bolestně zaúpěl a opřel se o stěnu. Jeho Harry. Tolik mu chyběl. ,,Lily," vydechl konečně stísněně její jméno, hrdlo mu svíral stesk. Posadila se vedle něj. ,,Co tady děláš?"

,,Přišla jsem za svým dlouholetým přítelem," odpověděla mu s úsměvem a propletla si prsty. ,,Chtěla jsem se s tebou setkat. Ale také si s tebou promluvit." Díval se na její ruce, lehce průhledné, ale přesto vypadala trochu jinak než bradavičtí duchové. Začínal trochu chápat, co se děje... ,,Ach, asi už jsi pochopil," řekla náhle. ,,Ano, Severusi, nemýlíš se. Opět se zvedá závoj. A mrtví jsou neklidní," přiznala mu trochu nervózně.

,,Co to znamená?" zeptal se jí pomalu a když na něj upřela své jasné oči, musel odvrátit zrak. Bylo to, jako kdyby mu viděla přímo do samotného nitra, i bez nitrozpytu. Byla to samozřejmě hloupost, ale i přesto měl pocit, že Lily nejen, že tuší, ale i všechno ví.

,,To znamená, že tě Harry s Eileen budou potřebovat," odpověděla mu něžně a pak si povzdechla. ,,Ach, Severusi, ty paličáku. Co jsi to jen prováděl? Vždyť oba dva moc dobře víme, že ty za tuhle situaci nejsi zodpovědný."

,,Co když ano? Jak si tím můžeš být tak jistá?"

Smutně se pousmála, jako kdyby věděla, co přesně je všechny čeká. Severusovi se to nelíbilo. ,,Zkrátka to vím."

,,A nemohla bys aspoň naznačit...?

Zavrtěla hlavou. ,,Bohužel ne. Jsem vázána slibem mlčenlivosti. Mrtví mají zůstat ve světě zemřelých a strážit tajemství věcí budoucích. Jedině o zimním slunovratu, kdy hranice mezi vaším světem a podsvětím na chvíli mizí, mohou mrtví navštívit své milované. A pak samozřejmě také v případech, kdy se zvedá závoj. Ovšem to je už jen mezi námi kouzelníky." Pak mu položila dlaň na paži, přestože její dotek nemohl cítit. Ale představil si ho. Jak kdysi dávno, před lety, kdy byli ještě nejlepší přátelé, jej držela za ruku, objímala jej, a její dotek byl něžný a jeho tíha příjemně hřála. ,,Budou tě potřebovat, Severusi. A nechci slyšet žádné námitky. Můj syn je bez tebe nešťastný. Musíš bojovat, Severusi. Nevzdávej se. To přece nemáš v povaze."

Nevesele se uchechtl. ,,Vždycky jsem se vzdával. Vždycky jsem utíkal."

,,V mládí možná. Každý jsme udělali nějaké chyby, Severusi. Ale ty jsi vždycky chránil Harryho a bojoval za něj. A já jsem ti vděčná za to, že jsi dával pozor na mého syna. Mockrát díky tobě vyvázl živý a zdravý z tolika nebezpečí," řekla něžně a uchopila jej za tváře, když sklopil pohled. Naléhavě se na něj zadívala. ,,James ti odpustil. Já jsem ti odpustila. Tak kdy už konečně odpustíš sám sobě? Jsi dobrý člověk, Severusi. Přestaň o sobě pochybovat, prosím. Nejsi zodpovědný za všechno na světě." Pak mu vtiskla na čelo jemný polibek. Severus zavřel oči a na okamžik měl pocit, jako kdyby skutečně cítil lehké pohlazení. Možná to byl jen poryv větru, jenž rozproudil jeho představivost. ,,Tak bojuj. Pro ně. Pro Harryho a pro Eileen." Pomalu se vzdalovala, vracela se zpátky do svého světa. ,,Bojuj, dokud ještě není pozdě..." Poslední zašeptání, poslední sbohem, Lily se Severusovi rozplynula před očima. Upíral zrak na místo, kde ještě před pár vteřinami stála. A v hrudi se mu rozprostřelo cosi, co se podobalo úlevě. Ale uvědomil si, že se Lily nestihl omluvit, upřímně, z očí do očí. A ani se nestačil rozloučit. Ten pocit mu totiž také našeptával, že to bylo nejspíše naposledy, co svou nejlepší přítelkyni viděl. Chtěl jí dát opravdové sbohem.