Brotherhood - Loki a Thor

#51 Poletují kolem mě hvězdy, všechny krásné a zelené

Thor úplnou náhodou zjistil, že mezi lidmi na Novém Ásgardu žije zloděj. Byl odhodlaný s tím něco udělat.

┈┈ ❋ ┈┈

Nejdříve si to Thor vysvětlil jako malou nedbalost, své vlastní pochybení. Byl si téměř jistý, že když se vrátil domů ze zasedání rady s valkýrou a ostatními členy, sundal si svůj karmínový plášť, ten nejoblíbenější, a nechal ho sklouznout na postel.

Když po osvěžující sprše vyšel z koupelny s ručníkem omotaným kolem pasu, postel byla prázdná. Thor svraštil obočí. Pokud jeho plášť neoplýval stejnými schopnostmi jako ten Strangův (a Thor si byl jistý, že neoplýval), kus oděvu se nemohl sám od sebe pohybovat. Jenže byl pryč. Zmizel. Nikde po něm nebylo ani stopy.

Možná sis ho odložil jinam a zapomněl jsi na to, pomyslel si. Snažil se ponořit do své paměti a dostat se ke vzpomínkám, které se mohly ztratit v té jeho (podle Lokiho slov) palici. Byl si naprosto jistý, že tu zatracenou věc nechal tady, přímo vedle polštáře. Ale teď už tu není, nevidíš snad?

Bylo to k naštvání. Vzhledem k tomu, jak byl Thor výbušný, se mu nikdy nezamlouvalo, když nevěděl, kde co je. Ale zároveň měl ve zvyku mít ve věcech nepořádek; jeho pokoj byl jeden velký chaos, neboť odkládal věci, kamkoliv zrovna dosáhl. Nemělo by tedy být překvapivé, že, jak se zdá, ztratil svůj karmínový plášť (nebo spíš nevěděl, kam ho, sakra, dal).

Povzdechl si. Musel se na to ale dívat z té lepší stránky... Teď ho alespoň nepotřeboval. Jen by... rád věděl, kde je. Nakonec ale jen pokrčil rameny a došel k závěru, že to, že neví, kde se momentálně jeho plášť nachází, ještě není konec světa. Může si s tím dělat starosti později, až ho bude potřebovat. Teď je ale unavený a chce se vyspat.

~~~

Thor svůj plášť nenašel. Když ho zase potřeboval, dobrých třicet minut ho hledal po pokoji, až ho málem obrátil vzhůru nohama, ale bylo to bezvýsledné. Nakonec to vzdal a vytáhl z šatníku jiný plášť. Byl téměř stejný, jen měl trochu jiný odstín. Byl o něco tmavší. Thor měl raději ten starší. Během celé mise s Avengers byl nevrlý.

„Přestaň trucovat jako malé dítě." Když cestou domů v Quinjetu přelétali nad oceánem, Loki si ho změřil pohledem. „Mise byla úspěšná. Co víc chceš?"

„Svůj starý plášť," vyprskl Thor podrážděně. „Nemůžu ho najít."

„Co je špatného na tomhle plášti?"

„Není na něm nic špatného, jenom jsem měl ten starý radši."

Loki protočil očima, čímž si od Thora vysloužil nevraživý pohled. „Mlč," řekl Thor, než Loki stačil cokoliv říct, protože věděl, že se bratr bude chovat jako osina v zadku. „Nemám na to náladu."

„Jsi přerostlý, dětinský hňup," řekl Loki navzdory Thorově předchozí žádosti.

Thor zavrčel a zněl úplně jako rozzuřený grizzly, ale neodpověděl žádnou uštěpačnou poznámkou. Dokonce se mu i podařilo Lokiho nevykopnout z letícího Quinjetu (na malou chvíli to opravdu zvažoval). Jen zatnul ruce v pěst a přesedl si na opačnou stranu v naději, že Lokimu dojde, že nechce být rušen.

Zbytek cesty strávili v tichosti. Thor byl za to svým způsobem vděčný, ale to, že se na něj Loki (jak si Thor koutkem oka všiml) nepřetržitě koukal tím pohledem, mu lezlo na nervy. Potlačoval nutkání rozpoutat hádku. Věděl, že je to přesně to, co jeho zákeřný bratr chce.

~~~

Po tom, co dorazili domů, to Thor zkusil podruhé (nebo potřetí). Hledal svůj ztracený plášť, ale výsledek byl stejně frustrující. Tentokrát svůj pokoj skutečně obrátil vzhůru nohama. Plášť v pokoji prostě... nebyl, což popíralo veškerou logiku, protože si ho Thor rozhodně sundal v pokoji. Možná ho odložil na jiné místo, ale pořád musel být v této místnosti.