Každá holčička v mém věku si přála panenku. Já toužila po své první hokejce. Všechny děti snily o cestě k moři. Já radši jela na kluziště zahrát si hokej. Všichni výskali radostí, když se jim podařil vyrobit sliz. Já se radovala z toho, že jsem dala...
Tess no tak vezmi to, teď mě nemůžeš nechat na holičkách. Prosím.
"Čauky co potřebuješ?" Ozvalo se z telefonu
"No já ti dám čau, volala jsem ti nejméně desetkrát"
"Promiň, byla jsem venku. Co potřebuješ?"
"Stala se katastrofa"
"A jaká prosím tě" Poznala jsem, že Tess mě vůbec nebere vážně, ale hned jak jí to řeknu, tak mě určitě pochopí
"Prohrála jsem sázku z Jacobem a teď musím jít s ním a ostatníma klukama na blbou party"
"No tak to je přece super, za chvíli jsem u tebe. Vezmu ti a sobě šaty, jo a umyj si vlasy. Pa" A típla mi to. Se vztekem jsem mobilem třískla o noční stolek. Co to mám za kamarádku? Jak, že je to super? Moment a proč bere šaty i sobě? Copak ji někdo pozval? Jo a nemyslete si já ráda chodím na party, ale s lidmi, co mají všech pět pohromadě. A tím nemyslím Tess ale tamty hokejisty a především jejich vydařeného kapitána.
Vlasy si fakt umývat nebudu, nejsem debil abych si je umývala 2 krát denně.
Tak jsem se šla najíst a za chvíli tu byla Tess. Šla jsem jí otevřít.
"Hustý, máte fakt super barák" Řekla Tess místo pozdravu a přitom si to tu do detailu prohlížela.
"Taky tě ráda vidím ale můžeš mi prosím tě říct, jak všichni víte kde bydlím?"
"Jednoduše, máš zaplou polohu na Snapchatu a teď už pojď ať to stihneme" Že jsem se vůbec ptala
Po půl hodině přípravy jsem za mě vypadala dobře. I Tess. Já jsem na sobě měla jednoduchý make-up, vlasy zavlněné a outfit takový:
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Mimochodem, tohle vůbec není můj styl a nikdy nebude. Ale co už. Asi všichni víme, že to moje šaty nejsou. Tess měla podobné šaty i stejné vlasy.
"Tak jdeme?" Zeptala jsem mě Tess
"No, my vlastně nejdeme ale jedeme" Pokrčila jsem lhostejně rameny
"Jak jakože jedeme?.... Nekecej, ty sis udělala řidičák a pořídila auto? Jaké to je? Určitě BMW"
"To bych strašně moc ráda ale bohužel nás veze Jacob"
"Bohužel? To je přeci super, že nás veze ne?" Tess, pochop mě!
"No, já bych radši spíš ten řidičák" Pokrčila jsem rameny. Řidičák. Můj sen, hned jak mi bude sedmnáct tak si ho udělám, a až mi bude osmnáct koupím si auto a už žádné MHD. Ne ne ne. Žádná mačkanice v autobusu a tramvaji. Budu jezdit v autě bez střechy s vyřvávající hudbou kilometr daleko.
"Holka, myslíš ty vůbec? Jacob je sen každé holky a ty ještě lituješ toho, že s ním jdeš na party? Už jsem si začínala myslet, že si tu sázku prohrála naschvál aby si s ním šla na tu party." Tess si poklepala na čelo a zadívala se s okna
"Hele není to náhodou Jacob to auto před oknem?" Ptala se mě Tess. Přistoupila jsem k ní oknu a podívala se úzkou škvírou mezi žaluziemi. Stálo tam bílé auto ale na tu dálku jsem nemohla rozeznat kdo seděl na sedadle řidiče.
"Asi ne, Jacob by mi snad zavolal, ne? Nebo by alespoň zazvonil u dveří"
"To je pravda, každopádně vypadám dobře?" Tess se otočila dokola abych ji mohla vidět ze všech stran
"Sluší ti to" Řekla jsem z úsměvem. Najednou se v mém pokoji rozezněla hudba a já poznala, že je to mé vyzvánění. Podívala jsem se na displej. Jacob.
"Ano?" Řekla jsem do mobilu
"No už jsem tady princezno" Úplně jsem si živě dokázala představit jak se Jacob ušklíbl, protože moc věděl jak mě naštve tím oslovením
"To sis mě musel s někým splést já nejsem žádná princezna"
"Sorry princezno, ale už tu na tebe čekám i z kluky" K tomu se nebudu vyjadřovat
"Jo to si ty v tom bílém autu?" Mluvila jsem o tom autu co stojí u mého okna na ulici
Jacob se zasmál "Ale já tu nejsem autem, jsme tu s kluky na motorkách" To mi dělá naschvál. Miluju motorky ale abych měla jet s ním... Ne díky
"Fajn už jdem" Típla jsem to a vysvětlila danou situaci Tess.
"Já nesnáším motorky víš kolik motorkářů zemřelo? Vždycky když jedeme na dovolenou tak míjíme ty pomníčky. A navíc mám šaty a-"
Skočila jsem jí do řeči "Myslím, že nám nic jiného nezbývá. Třeba budeme slavní, když zemřeme mladí"
"Ty si nenormální'" Bouchla mě přátelsky do ramene Tess.
Sešli jsme dolů a cestou jsem se rozloučila s mamkou. Obešli jsme dům a já viděla 4 zaparkované motorky. A taky mi neušel Jakobův hladový pohled jak si mě prohlížel. Ty motorky byly černé a luxusní. Včetně Jacoba tu byl i Chris, Brad, Tim. Došli jsme k nim.
"Jé Tess ty jedeš taky? Sedíš se mnou" Chris byl radostí beze sebe. Zakroutila jsem hlavou, takový jak bych to řekla, trochu sprostý kluk umí říct větu bez sprostého slova. Hustý
"A nemohla bych jet třeba s Timem?" Zkoušela se z toho vykroutit Tess.
"Ne ne ne" Kroutil hlavou Tim "Já mám rád svůj osobní prostor"
Tess se na něj naštvaně podívala "Díky Time za tvojí obětavost" Řekla ironicky. Pomalými kroky šla k motorce, kde seděl Chris a otráveně si k němu sedla
"Běda ti jestli pojedeš rychle" Procenila skrz zaťaté zuby
"Chris neumí jezdit pomalu" Odfrkl si Jacob a všichni okolo se začali smát. Kromě Tess.
"Tak kde to vázne Ellie? Nasedat a jedem" Řekl nedočkavě Jacob
"O jaká pocta. Ty si mě oslovil mým jménem. Děkuji mockrát. Ale musím se omluvit za své zdržení, musela jsem se psychicky připravit" Ušklíbla jsem se.
"Snad se nebojíš" Šibalsky se usmál
"Já a strach? Nikdy. Aby bylo jasno, já motorky miluji."
"Dost řečí, jede se" Ozval se nedočkavě Brad.
S povzdechem jsem nasedla a přitiskla se k Jacobovi.
Jacob nastartoval a jel jako první. Za námi už jeli Chris s Tess, Brad a Tim
"Jacobe jedeš strašně pomalu" Křikla jsem na něj
A ten se jen zasmál "Když myslíš" A šlápl na plyn, tak že jsme klukům a Tess celkem solidně odjeli.
"Juchů" Zakřičela jsem a užívala si to. Mít taky vlastní motorku a jezdit každý den... Pustila jsem se Jacoba a rozpažila ruce
"Ellie ty si praštěná, okamžitě se mě chytni" Řekl Jacob celý... Vystrašený?
"Snad se o mě nebojíš" Pobaveně jsem se ho chytla.
O pět minut později jsme dorazili na tu party a já zjistila, že ostatní jsou hodně daleko. Co mě to jen napadlo? Jak to tu těch pět minut zvládnu? Bez Tess?
