Každá holčička v mém věku si přála panenku. Já toužila po své první hokejce. Všechny děti snily o cestě k moři. Já radši jela na kluziště zahrát si hokej. Všichni výskali radostí, když se jim podařil vyrobit sliz. Já se radovala z toho, že jsem dala...
Hodiny, které mi taťka teprve včera namontoval nad dveře pokoje, ukazovali půl šesté a mě docvaklo, že bych si měla pohnout, jelikož Tess nebydlí zrovna kousíček od mě. Ano, pochopili jste to správně, jdu se chystat na přespávačku. Vykašlala jsem se na sprchování, místo toho jsem si zabalila pyžamo, kartáček a další potřebné věci. Oblékla jsem si toto:
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Ještě jsem se rychle rozloučila s rodiči a vyrazila. Když si pohnu, tak bych možná mohla stihnout autobus o tři čtvrtě na šest, ale nic si neslibuji. No i když, kdyby místo země byl led a já měla brusle, tak bych to stihla raz dva.
"Doprčic" Zanadávala jsem po tichu, když jsem v dáli viděla jet můj autobus, jak mi ujíždí přímo pod nosem. Naštvaně jsem nohou dupla do země. Další autobus jede až za hodinu, takže se spíš vyplatí jít pěšky. Dala jsem se do rychlé chůze a cestou kopala do náhodných kamínků, které mi přišli pod nohy. Mia sem letí až z Los Angeles a já přijdu ještě pozdě. Mia tam už určitě bude a co tam s Tess budou sami dělat?
Oni se ani osobně neznají, jen ví, že ta druhá existuje. A to je vše. Úplně živě v hlavě jsem se představovala tu scénku jak tam přijdu a oni tam budou sedět na gauči s odstupem dva metry. Obě dvě mě budou vraždit pohledy jak to že jdu pozdě a Mia mi bude vyčítat, že letěla takovou dálku jen kvůli tomuhle. A oni se nakonec ani nebudou mít rádi. Ne, tohle se nesmí stát. Nasadila jsem rychlejší chůzi.
Dům Tess byl obklopená zahradou, která jakoby byla z nějaké reklamy na sekačku. Přesně na milimetr tu byly zastřižené keře a to ani nemluvím o trávníku, který byl také důkladně posečený.
Nad dveřích byl květinový věnec a já se usmála. Jacob měl pravdu, když tvrdil, že většina žen má rádo růže. Tento věnec byl totiž posetý hromadou růží různých barev. Byl překrásný.
Zazvonila jsem na dveře. Chvíli bylo ticho, ale po pár sekundách se dveře otevřeli.
"No konečně si tu, už jsme tě čekali" Objala mě na přivítanou Tess a já ztuhla. Takže Mia už je tu taky? "Mia je úplně úžasná" Špitla mi do ucha ještě Tess, ale to už mě pustila dovnitř, kde na gauči seděla Mia.
"Mio!" Vypískla jsem nadšeně a rozběhla jsem se k ní. Měla jsem takovou radost, že jsem ji po tak dlouhé době viděla. Strašně moc mi chyběla. Mia vypadala jako vždy báječně a já jsem se vedle ní cítila trochu... Škaredá. Ale tak tomu bylo vždycky. Mia byla u nás na škole hvězda. Své černé vlasy, které nosila vždy volně rozpuštěné jí každý mohl jen závidět. Její modré oči překypovali vlídností a sympatií. Všechno jí to dolaďovala perfektní pleť a dokonalá postava. Hlavně proto měla na každém prstě deset kluků a já jsem se vedle ní cítila jak ošklivé káčátko, co rádo hraje hokej. Ano, když jsem byla mladší, nevypadala jsem zrovna nejlépe.
Nosila jsem černé kulaté brýle a na zubech jsem měla hnusná modrá rovnátka. Moje tmavě hnědé vlasy mi dosahovali sotva po ramena a trpěla jsem silným akné. To se však změnilo, když mě přijali do školního nejlepšího hokejového týmu. Získala jsem tím hodně sebevědomí a to se začalo projevovat nejen na mém chování, ale i vzhledu. Pomalu, ale jistě se ze mě začal stávat někdo jako jsem teď. Zrak se mi viditelně zlepšil a proto brýlí nebylo potřeba, stejně tak jsem byla i na sundávání rovnátek. Vlasy mi teď dosahují až do půli zad a má pleť se pomocí krémů hodně zlepšila. V tu dobu se se mnou začal bavit i Josh a po měsíci jsme spolu začali chodit. Nakonec jsem se stala i kapitánkou hokejového týmu v Los Angeles! Moc to pro mě znamenalo.
Pevně jsem teď svou kamarádku držela a nehodlala jsem jí pustit. Tak moc mi chyběla. Hlavně proto, že jsem se s ní vídala pořád a na její přítomnost jsem si zvykla.
"Pozor ať mě neumačkáš" Vtipkovala Mia, ale to mi bylo jedno. Nemocnice je když tak kilometr od suď.
"Tak moc si mi chyběla Mio" Špitla jsem a po minutě, což se mi zdálo jako pár sekund jsme se od sebe od táhli.
"Změnila ses" Konstatovala Mia a prohlížela si mě tak jako to dělá mamka, když má podezření "Vypadáš... Šťastněji" Rentgenovala dále můj obličej.
"Ehm" Odkašlala si za námi Tess "Já jsem tu taky" Řekla a my jsme se na ní otočili.
"Aha jo, vlastně bych vás měla představit, takže-"
Mia mi skočila do řeči "El, ušetři nás toho. Už jsme se seznámili, mezitím co jsme se na tebe čekali" Vyčetla mi můj pozdní příchod, ale já už ji znám dost dlouho na to abych poznala, že se na mě nezlobí.
"No a konec už těch formalit" Pokračovala Mia "Jdeme si to dneska užít"
A tak se taky stalo. Dnešek byl opravdu úžasný. Tess s Miou si sedli úplně dokonale, až jsem měla strach, že na mě zapomenou. To se naštěstí nestalo a když jsme o dvě hodiny později leželi všechny tři rozvalené na Tessině posteli, byla jsem dokonale šťastná.
"Ty si vážně pozvracela svého prvního kluka?" Smála se Tess s plnou pusou brambůrky, jedné z Miiních historek.
"Ano a dokonce na veřejnosti" Ušklíbla se Mia. Tyhle historky šli kolem mě, jelikož jsem je zažila na vlastní kůži. Stále jsem vedle ní, když se to událo.
Zaviborval mi mobil a já bez váhání rozklikla poslané zprávy
Chybíš mi princezno😻💕❤️
Posílám pusu😘😍
Ozvi se lásko🥺🥺♥️
Všechny tři byly od Jacoba. Srdce se mi jako vždy při pomyšlení na něj rozbušilo a já byla jako vždy zralá na infarkt. Přestane tohle někdy? Uculila jsem se. I když to bylo někdy nezvykle, líbilo se mi to
"Haló svět volá Ellie, mluvím s tebou" Někdo mi zamával rukou před obličejem. Polekaně jsem sebou trhla. Kdo, co?
"Na ní teď nemluv, ta teď má svou chvilku" jsem totálně zamilovaná"" Řekla Tess.
"Hej" Upozornila jsem na sebe"Já? A zamilovaná? Haha. Ano"
Popravdě jsem ani sama nevěděla, jestli je to pravda, ale co už.
Mia zalapala po dechu "No nene. Jak to že nic nevím? Co si to za kamarádku?" Vyčetla mi.
"Sorry, chtěla jsem ti to říct osobně, nevíte co dávají v televizi?" Snažila jsem se z toho vykroutit. To ovšem na mou kamarádku vůbec neplatilo
"Já ti dám televizi, chci detaily a to jako hned" Mia si sedla přímo na proti mě aby mi mohla vidět do očí.
"No... já, totiž my, víš, no-"
Do řeči mi skočila Tess "Ellie ti nic neřekne, ale neboj. Jsem tu ještě já a na mě je spoleh. Takže její milovaný se jmenuje Jacob Browen. Je mu 19 let a je děsně sexy. Všechny holky po něm letí jak včely po medu a teď pozor je to hokejista přesněji řečeno dokonce kapitán. S Ellie se seznámily díky mně. Takže ano veškeré zásluhy jejich krásného vztahu přebírám já. Ona totiž byla Ellie úplně na dně, když zjistila že nemáme žádný hokejový dívčí tým a vůbec se se mnou nechtěla podívat na hokejový trénink. Tak jsem ji prostě donutila a oni se poznali. A bum, teď to přijde! Byla to láska na první pohled! Sice se Jacob Ellie moc nezamlouvá, ale ona jemu jo. Nakonec se do sebe zamilovali a-" Tess mlela jak kolovrátek a mě se jí podařilo přerušit až v krátké pauze, když se potřebovala nadechnout.
"Žádná láska na první pohled to nebyla! Možná, že nám to trvalo krátkou dobu než jsme spolu začali chodit, ale to Jacob přemluvit trenéra aby mě vzal do jejich týmu!"
Mia vypadla zaskočeně "Ty si v klučičím hokejovém týmu?" Ujišťovala se.
Jen jsem Přikývla. Mia to nejprve musela vstřebat, to jsem na ní poznala.
"Dobře" Řekla na konec "Ale toho kluka chci poznat na vlastní oči. Musíš nás seznámit a taky chci vidět ty kluky u tebe v týmu. Myslíš, že tam je nějaký pro mě? Minulý týden jsem se rozešla s Lucasem a už mi chybí ty-"
"Všechno bude" Přerušila jsem jí "Všechno bude"
Tak jsem teď přečetla hodně knížek a musím říct, že můj příběh je oproti nim fakt nudný a o ničem😂No to je jedno, už ho nějak dopíšu, doufám, že se mi to dokonce prázdnin podaří. V hlavě mám miliardu nápadů na druhý příběh tak uvidíme, co z toho nakonec vznikne. No nic ahoj u další kapitoly❤️❤️❤️
