Můj hokejista

27- Rozhodujicí zápas- 2.část

S Jacobem jsme na stadion dojeli o 10 minut dřív a do místnosti jménem "poradna" jsme zavítali mezi prvníma.

"Nazdar hrdličky, jste tady brzo, to bych od vás nečekal. Spíš bych řek, že si v autě spíš užijete" Ušklíbl se Tim, který byl zase pro jednou vtipný.

"Drž hubu ty blbečku" Vraždil ho pohledem Jacob "Jen závidíš, protože tobě vztah s Lucy nevyšel"

"Jmenuje se Emily ty pako. A ano rozešla se se mnou. A hádejte kvůli čemu. Kvůli tomuhle" Tim ukázal na své růžové vlasy.

"Pokud se s tebou rozešla kvůli vzhledu tak nebyla ta pravá" Pokrčila jsem rameny. "A navíc, my za to nemůžeme, to ty ses sázel"

Na to Tim už nenašel odpověď. Posadili jsme se vedle Tima ke stolu, kde byl rozprostřený velký plán hokejového pole.

Dveře se po chvíli prudce otevřeli až jsem leknutím málem poskočila. 

"Nazdar lidičky" Chris se posadil vedle nás, nohy si opřel o stůl a žádné slušné vychování ho zřejmě netrápilo "To někdo chcípl, že jste všichni tak zamlklý? A jakto, že jste mě nepozvali na pohřeb? Aby bylo jasno já pohřby rád. Nedávno mi chcípla prabába. To byste nevěřili, kolik na takovém pohřbu je jídla. A zadarmo" 

"Ne zatím, nikdo neumřel, ale jestli nezavřeš tu svou nevymáchanou hubu, tak se tahle místnost stane místem činu a ty budeš moct jít na pohřeb. Akorát že sám sobě" Po Jacobových slovech jsem neměla daleko od záchvatu smíchu. A nebyla jsem sama i Timovy začali cukat koutky. 

"Ježiš tak sorry." Obrátil oči v sloup Chris "Já nevěděl, že ti zas něco přelítlo přes nos."

"Za to ty tu záříš jak sluníčko, tak to vyklop, která ti dala?" 

Chris se šibalsky usmál, ale potom zvážněl "Včera jsem byl v kavarně a-"

Tim mu skočil do řeči "Nekecej nám tu. Ty nepiješ kafe"

"Ty vole tak jsem si dal kafe, máš s tím nějaký problém? Já nejsem jako ty, kterej vymetá bary jedna báseň. Ale teď vážně, byl jsem v kavárně a koho tu nevidím, úplně vzadu sedí Tess a-"

Skočila jsem mu do řeči "Tess tam nemohla být, ta byla celá den, se svou rodinnou v zoologické zahradě"

"No ty vole to bylo večer, tak už se asi stý klece zvířat vrátily, ale teď mlčte a poslouchejte. Takže Tess tam tak seděla, popíjela kávu a jedla zákusek. No a jelikož už nebylo nikdy jinde místo, tak jsem si musel sednout vedle ní-"

Jacob mu skočil do řeči "Hele, nelži jo? I kdyby tam bylo všude volno, tak si sedneš zrovna k ní, jelikož seš do ní podělanej už 2 roky"

"Tak ty vole. Držte laskavě všichni vaše pusinky, ano? Taky se vám tu nemusím vůbec svěřovat, ale top je jedno, takže jsem si k ní sedl. Nejdřív mlela něco vo tom, že proč sedím zrovna tady a tak. No a potom jsem nasadil svůj šarm a myslím, že jsem si jí získal. Potom jsme šli spolu do kina, chodili jsme po obchodech a teď. Teď spolu chodíme."

Zírala jsem na něj s otevřenou pusou. To by mi snad Tess řekla, takovou důležitou informaci?

"Ty člověče ty se nezdáš" Smál se Tim. 

"To kecáš, to by mi Tess řekla" Naštvaně jsem dala ruce v bok. I přes má slova, jsem věděla, že si srandu neděla. Jinak by takhle nemluvil. Vládl ve mě vztek a zároveň zklamání. Proč by mi jen Tess zatajila takovou důležitou informaci? Neuklidnilo mě ani Jacobovo konejšivé hlazení po koleni, který zřejmě vycítil můj vztek.

Chris zavrtěl hlavou "Ne ne, ale když mi nevěříš, tak počkej" Chvíli něco hledal na mobilu a potom mi před oči dal mobil, na kterém byla zobrazená fotka. Byla focená někdy večer, ale i přes šero jsem poznala Chrise a Tess. Chris si zrovna vychutnával Tessiny ústa a oba dva se tam usmívali jak Měsíčci na hnoji. 

Na sucho jsem polkla. Vzpomněla jsem si na včerejší hovor s Tess, kde mi tvrdila, že se u nich neděje nic zajímavého. Tak určitě. Moje třináctiletý já, by teď nejspíš uteklo na záchody a brečelo tam jak tur. Ovšem já už jsem o tři roky straší a proto jsem na sebe hodila ledovou masku která říkala je-mi-to-někde

Snad mi to všichni zbaštili kromě Jacoba, který si zkoumavě prohlížel můj obličej. 

Do místnosti přicházeli další a další. Po chvíli tu byli všichni a týmová porada mohla začít. 

"Tak vás tu všechny vítám" Usmála se na nás jakási brunetka s piercingem v nose. Ještě s Jacobova vyprávění jsem si vzpomněla, že na s taktikou jim pomáhá jakási Scarlett. Tak to bude asi ona. "Doufám, že jste všichni odpočatí, plní energie, protože tu budete dneska potřebovat. Tak fajn, konec okecávání začneme u přesilovky, pokud vím tak..."

O tři čtvrtě hodiny později jsme už skončili a měli čas na převlečení. Za chvíli nám totiž začíná poslední mini trénink a potom to vše začne.

Nazdar zlatíčka, tak jak užíváte prázdniny? Já zatím skvěle. No nic, jen chci poděkovat za všechny votes a přečtení. Moc si toho vážím a ahoj u další kapitoly🤍🤍🤍

Ps: Nahoře máte moji oblíbenou písničku, určitě stojí za poslech💕