Cesty zpět (A:TLA ff)

XVI. Láska mezi draky

Do Hira'a se dostali další den odpoledne.

Zrovna se procházeli po tržišti, přirozeně nejrušnější části města, Azula se Zukem vepředu a za nimi Aang s Katarou, držící se za ruce.

,,Nechtěla by jsi nám konečně říct, jaký máš plán?" zeptala se jí Katara, jako vždy s jistou útočností v hlase. I když mezi nimi bylo od včerejšího večera takové zvláštní až trapné napětí, neměnilo to nic na faktu, že Katara nehodlala vynechat jedinou příležitost dát najevo, co si o princezně myslí.

,,Už jsem odpověděla."

Ostatní se z ní samozřejmě ze začátku snažili dostat, jak tuší, kde by Ursa mohla být, nejvíce pak Zuko.

Její odpověď byla: ,Neptej se mě na nic, na co by se ti nelíbila odpověď. A věz, že na tohle by se ti nelíbila definitivně.'

Zuko se zděsil a vyklouzlo z něj: ,Byla jsi za Ozaiem...?!'

Azula mu na to odvětila, jak by se tak za ním asi zatraceně dostala. Jenže Zuko nedal pokoj, dokud nepřísahala na všechno možné i nemožné, že za Ozaiem opravdu nebyla. A potom jí překvapivě opravdu pokoj dal, protože i přesto, že tu informaci údajně neměla od jejich diktátorského otce, byl přirozeně obeznámen i s její další velmi diskutabilní minulostí a možností velmi diskutabilních potencionálních zdrojů a do toho Zuko i ostatní rozumně šťourat nechtěli.

Katara už znova otvírala ústa, aby nejspíš dala najevo svojí nelibost nad tím, kdo je tu ve vedení, ale byla naštěstí přerušena Zukem.

,,Podívejte!"

Aang, Azula i Katara se podívali tam, kam ukazoval: na vývěsnou tabuli ve vesnici, kde se vyhlašovali akce, královské vyhlášky, vyvěšovali se tváře zločinců a tak dále.

,,Za hodinu hrají Lásku mezi draky!"

Azula protočila očima a založila si ruce na hrudi.

,,To představení jsme viděli nejmíň milionkrát, Zuzu. Je to neskutečně přeceňovaná, přeslazená hra s podprůměrnou zápletkou a spoustou duchů, démonů a draků k tomu. Je to jenom pro děti a blbečky, což je ve své podstatě to samé."

Zuko si povzdechl, jakoby chtěl dát jasně najevo, jak to má se svojí sestrou těžké a pak se na ní otočil.

,,Já jsem neříkal, že je to nějaký zázrak, ani, že jsem na to změnil názor. Ale mamka tuhle hru milovala a jsme jen kousek od místa, kde by mohla být. Co když jí tam třeba potkáme?"

,,To je vysoce nepravděpodobné."

,,A taky," pokračoval Zuko dál ve svém přesvědčování, ,,máme na to i hezké vzpomínky, ne? Z doby...z doby kdy byla naše rodina ještě v pořádku. Vzpomínáš?"

Azula od něj odvrátila pohled a zabodla ho někam ke konci ulice se stánky, jakoby jí tam snad něco zaujalo.

,,A zatímco budeme v divadle, může se Aang s Katarou podívat po nějakém ubytování," dořekl Zuko a pak se podíval na Aanga a tišeji dodal: ,,Ideálně s nějakým malinko větším pokojem."

Aang přikývl.

Azula si odfrkla.

,,Pokud si myslíš, že naše rodina byla někdy v pořádku, tak jsi úplný hlupák."

Sourozenci se chvíli vzájemně dívali do očí.

,,Ale hádám, že menší návštěva divadla nám nejspíš neuškodí," ustoupila nakonec.

A tak se sourozenci vydali do divadla.

Nešlo o vyzdobené a nádherné divadlo jako na Lávovém ostrově, dokonce se ani nenacházelo uvnitř nějaké budovy. Bylo to prosté venkovní divadlo s dřevěným pódiem a stupňovanými lavicemi z téhož materiálu a samozřejmě s temně rudou oponou.