Cesty zpět (A:TLA ff)

XXII. Střípky minulosti 3/3

Společně se Zukem, Mai a Ty Lee strávili několik dní na Lávovém ostrově, kde si měli na chvíli odpočinout, než se vrátí do hlavního města. Ne, že by tedy Azula věděla jak odpočívat, přesat se snažit být ve všem nejlepší a nevidět všude válečné strategie a jednoduše si užívat. Ale i tak to byly hezky strávené prázdniny.

A taky jí na Lávovém ostrově došla jedna poměrně důležitá věc.

Měla Ty Lee ráda. Nedokázala přesně ukázat prstem na ten důvod proč a bylo předurčeno, že ještě dlouho nebude, ale nějakým způsobem si Ty Lee získala místo v jejím srdci, mnohem větší, než Mai, Zuko a vlastně kdokoliv další.

Samozřejmě, jako příkladná princezna a potencionální následník trůnu věděla, že nejlepší způsob, jak si zajistit oddanost lidí je nechat je z vás mít takový strach, že na zradu ani nepomyslí. Azula měla jisté podezření, že Ty Lee se jí moc nebojí, alespoň ne tolik, jak by měla. A přistihla se dokonce při velmi překvapivé, ale hlavně nebezpečné myšlence, že jí to vlastně ani nevadí.

Bylo po večeři a všichni se ve svých pokojích chystali na párty, kterou pořádal jeden kluk z pláže a na kterou byla polovina z nich zvaná a druhá polovina se pozvala sama.

Azula zamyšleně přecházela po svém malém pokojíku a pak se zastavila před zrcadlem, aby znovu zkontrolovala svůj, jako vždy naprosto dokonalý, vzhled.

Cíl na tenhle večer byl jasný - sbalit na párty některého z chlapců, ideálně Chana, jakožto nejvýše postaveného člena jejich ubohé party. Normálně jí takové věci nezajímali - jednak měla lepší věci na práci a druhak byla princezna, taže si tak jako tak jednou vezme nějakého šlechtice s mocným vládnutím, čistě z praktických důvodů a žádné pitomé námluvy jí zajímat nemusí - ovšem vyprovokovalo jí k tomu Ty Leeino chování na pláži a pozornost, které se tam její kamarádce dostávalo a ze kterého se jí vařila krev závistí.

Ovšem byl tu maličkatý problém. A tím bylo no...vzhledem k tomu, že byla vždycky přesvědčená, že takové věci jsou pod její úroveň, měla v tomto směru nulové zkušenosti. A s nejhlubším ponížením si musela přiznat, že jí to znervózňuje víc, než by jí cokoliv znervózňovat mělo, což bylo nijak.

A tak, s ještě hlubším ponížením, zaklepala na dveře pokojíku Ty Lee, mezitím co poočku sledovala, jestli jsou ještě Mai a Zuko zalezlí v tom svém.

,,Dále!"

Azula otevřela dveře a sebevědomě si to vešla do pokoje.

,,Ach, to jsi ty. Potřebuješ něco?"

Azula za sebou projistotu zavřela dveře a až pak pohlédla na Ty Lee, už také oblečenou na oslavu.

Přistihla se při myšlence, že Ty Lee vypadá opravdu hezky a ona jí nejspíš zase závidí. Pak sama sebe v duchu napomenula, protože přeci ona, princezna Azula, nebude závidět dceři druhořadého šlechtice. Ale stejně jí záviděla.

Beze slova a nenuceně došla až téměř k ní, předstírajíc, že jí zaujaly mušlové tapety na zdi a pak se obrátila na Ty Lee.

,,Ty Lee, pověz," začala a snažila se vyznít co nejvíc důstojně, ,,během toho, co jsi byla v cirkuse...jsi asi měla nějakého kluka, že?"

Ty Lee vypadala nejdřív zmateně, pak ale pokrčila rameny a uhnula pohledem. Na obličeji se jí objevil trochu stydlivý úsměv, jak si nejspíš na na něco vzpomněla.

,,Měla. Proč se ptáš?"

,,No, tak mě napadlo, ty jsi byla vždycky v těchhle záležitostech zkušenější a...," tady se na malinkou chvíli zarazila, protože přecijen, další část obsahovala přiznání, že něco neumí a to pro ní bylo jedno z největších ponížení.