Dvě Strany

9. - Noah

„I love you and I don't want to"
                                                    - Billie Eilish

Když jsem všechno trenérovi vysvětlil, Elizabeth mlčky odešla. Chtěl jsem ji říct něco jako: Uvidíme se zítra! nebo Zítra se už možná konečně něco naučím! Ale byla tak rychlá, že jsem to nestihl.

Trénink, díky mému pozdnímu příchodu, trval jen hodinu, ale užíval jsem si každou vteřinu konečně na trávníku. Každý kop do míče, každý nádech čerstvého vzduchu a posekané trávy.

Když jsme skončili, otřel jsem si spocený obličej do trička a usmál se na holky, které seděly a výskaly na tribuně. „Co máš se slečnou Drewmanovou?” zeptal se Trent v šatně.

„Nic.” pokrčil jsem rameny, ale nedokázal jsem se mu podívat do očí. A tak jsem si zdlouhavě rozvazoval tkaničky u bot.

„Nic? Ty si jen tak vodíš sestru nejlepšího fotbalisty na škole do šatny a ukazuješ ji břišáky a nemáš s ní nic?!” vykulil oči.

„Už to není nejlepší fotbalista na škole.” odsekl jsem.

Nathan Drewman byl nejlepší v týmu a vždycky mě štvalo, že byl, protože jsem pořád byl na druhým místě. Trenér vždycky říkal: Dobrý, Drewmane, určitě tě vezmou. A mě? Mě řekl jen: Mohlo to být lepší, Lewisi.

„Ale byl! A pořád se o něm mluví!” zasmál se, ale já zatnul čelist a udržel se. „Jen mě doučuje.”

Trent se zasekl. „Doučuje? P-proč?”

„Protože propadám.” podíval jsem se mu do očí.

„Kámo, to není možný, ne?” sednul si vedle mě a já jsem si dal hlavu do dlaní. „Je to možný. A nevím jestli to dohonim, protože jsem teď dvě hodiny seděl v knihovně a naučil se jen značky prvků vodíku a křemíku.” povzdechl jsem si. „A takhle to bude každý, každý! Den.”

„Je to těžký. Zvlášť, když máš vedle sebe takovou kočku.” drknul do mě ramenem. „Ale…ty to zvládneš. Jsi přeci Noah Lewis, ne? Co ti v tom brání to nezvládnut?” zachechtal se, zvedl a začal si zas balit.

Posměšně jsem si odfrkl. Nechtěl jsem to říct. Říct ta slova mi připadala jako bych zeslábl. Ale věděl jsem, že je to Trent, že to nějak překousne. „To, že jsem se do ní zamiloval.”