29. - Noah

580 12 2
                                    

Don't mess it up, talking that shit"             
                                                    - Anne Marie

Další den jsme o tom nemluvili. Jen se učili, protože na nás čekal velkej test a já ho musel dát maximálně na trojku.

Takže jsem se celou noc připravoval, abych učitelce, ale i hlavně sobě dokázal, že jsem za ty tři týdny něco zvládl.

Položil jsem papír na katedru a šel si zas sednout. „Tak co?” šeptla za mnou Beth.

Otočil jsem se a zazubil. „Docela                v pohodě.”

„Trojka?”

„Možná i dvojka.” mrkl jsem a ona napřáhla ruku a já jsem si s ní plácnul.
„Jseš dobrej.” nakrčila nos.

Otočil jsem se zpátky dopředu. „Fakt sis mákl, co?” drknul do mě ramenem Trent.

„Jo. A dost. Celou noc jsem nespal.” přotřel jsem si oči.

„Jo, aha. Já..nemyslel jsem ten test,             i když…jestli budeš mít dvojku smekám, ale myslel jsem Elizabeth. Jak to jde? Jak se to stalo?” opravil otázku. „Kdybys do ní nebyl zabouchlej, zkusil bych to já.”

„Pššt.” dal jsem si ukazováček na ústa.

„Mám skrývat, že jsi do ní zabouchlej?” svraštil zmateně obočí.

„Jde to dobře, jo? Nemusíš to ale vykecávat všude.”

„Vždyť to stejně všichni vědí. A všichni ti záviděj! Každej by s ní chtěl šukat.” našpulil rty.

„Trente!”

Udělalo se mi špatně. Opravdu to přešlo? Ty pomluvy nebo co to vlastně bylo? Bylo mi špatně z toho, jak o ní Trent mluvil.    A když jsem si představil, že o ní mluví takhle víc kluků, zaťal jsem pěsti.

I když jsem s ní nechodil. I když jsem k ní ještě neměl tak blízko, byl jsem schopný tomu, kdo se jí aspoň dotkne, dát do držky.

Dvě StranyWhere stories live. Discover now