Trochu jiná princezna

18. Dvůr

-Královna-

"To není možné." opáčila jsem vyjeveně a pozorovala ho.

"Taky tě rád vidím Madis."

"Ty jsi zemřel, viděli jsme tě umírat." řekla jsem mu vážně a vstala.

"Ne. Vy jste si mysleli, že mě vidíte umírat. Bylo to předstírané Madis, myslel jsme, že ty jsi chytrá a pochopíš to." řekl jako by se nic nestalo.

"Moje komorná tě milovala Auguste." řekla jsem naštvaně.

"Ale já vždy miloval tebe Madis. Emily je mi líto. Nemusel jsem to udělat, kdybys nebyla s tím Lukasem tak by se to nestalo." odpověděl August přešle.

"Jmenuje se Luk a jak bys mohl vědět, vdala jsem se, je ze mě královna." odvětila jsem pyšně.

"A proto si byla sama v lese a ležela na zemi." opáčil zvesela.

"Řeším jednu misi."řekla jsem prostě a vstala. "Pomůžeš mi?"

"Podle toho jaká je to mise."

"Nenávidíš Anglii stejně jako já viď."

"Proč se mi to co říkáš nelíbí?" zarazil se a přešel ke mně.

"Jsem tady kvůli královraždě." pošeptala jsem mu a on se naježil hrůzou. Zrzavé vlasy mu spadli do tváře a se na mě nelítostně díval. Zelené oči potemněli.

"Děláš si ze mě srandu?" zvážněl. Zakroutila jsem hlavou na nesouhlas. Rukou si prohrábl své zrzavé vlasy a nevěřícně si mě prohlížel. Byl to hrabě, ale vůbec se tak nechoval, byli jsme na tom vlastně stejně.

"Proč by na něco takového posílali tebe a navíc úplně samotnou přes les?" opáčil a pozorně mě sledoval. Sklopila jsem pohled. "To si děláš srandu? Ty jsi utekla?"

"Nebylo na výběr Henry by všechny povraždil." informovala jsem ho a on se znovu zarazil.

"Ty jsi žena krále Morrganu?" optat se.

"Říkala jsem, že jsem se vdala." opáčila jsem a pokrčila rameny. Úšklíbla jsem se. Povzdechl si.

"Jak ho chceš zabít? Je to král Madis." řekl vážným hlasem.

"Získám si jeho přízeň, budu hrát hraběnku, která hledá útěchu a najednou potká krále a ten ji tu útěchu určitě dá." řekla jsem můj plán.

"Ale co když ne? Přemýšlela jsi vůbec nad tím, co se stane, když to vyjde?" opáčil chladně. On mě má co poučovat. Byl to jeden z mích přátel a pak udělal tohle. Nafingoval svou smrt a tím zabil mojí komornou, no ona se zabila sama, protože se z jeho smrti zhroutila, ale byla to jeho vina. Vše tím zničil.

"Opravdu mě budeš zrovna ty poučovat?" sykla jsem na něj.

"Chápu že jsem ti ublížil Madis, ale ty si mi ublížila mnohem víc. A pokud si myslíš, že tě nechám jen tak vstoupit na území Anglie, tak se šeredně pleteš."

"Auguste já tam musím, chystá se válka, ve které můžou přijít všichni o život. Pochop to jsem královna dvou říši a nenechám zabíjet své lidi." odpověděla jsem mu rázně. Musí mě nechat jít, jinak ho budu muset omráčit.

"Tak tedy jdu s tebou." řekl rozhodně a usmál se na mě.

"Už tak je nebezpečné, že tam jdu já a ty chceš jít se mnou?" opáčila jsem.

"Jestli nejdu já, nejdeš ani ty." Povzdechla jsem si a odpověděla mu. "Fajn."

" Kdy vyrážíme?" zeptal se. Vzal si svou brašnu.