Strašidelné příběhy

#17- nejsem psychopat✔

Pokud se rozhodneš číst následující příběh, měj jedno na paměti. Nejsem psychopat. Ať už se ti to bude zdát jakkoliv kruté, psychopat opravdu nejsem.

Dobrá, rozhodl jsi se číst, takže ti teď povím pravdivý příběh.

Zabil jsem svou ženu. Měla jakýsi vztah se sousedem, což jsem prostě nemohl snést. Ještě dodneška slyším její křik, když padala z okna. Strčil jsem jí.

Moje další oběť byla soused. viděl, jak jsem svou ženu strčil a chtěl volat policii. Tak jsem ho ubodal nožem.

Sousedova manželka také zemřela mou rukou. prorazil jsem jí lebku kamenem, který jsem našel venku.

Tak, a mé tajemství je venku. Zdá se ti to podlé? Kruté? Nebo snad jako chování psychopata, který zabíjí pro radost? Ne, nejsem psychopat!

Teď, zatímco tohle čteš, jsem čím dál blíž u tebe. Je mi líto, musíš umřít. Nebudu riskovat, že mě udáš. 

Už cítíš za sebou můj dech. Nemůžeš utéct, rozluč se se světem. Sám sis to zavinil, já tě nenutil, abys to četl.

Proto mě mrzí, že musím zabít dalšího člověka. Ale nejsem psychopat, a víš proč? 

Psychopati nelitují. Sbohem.

Ahojky, po delší době nový příběh. A také chci moooc poděkovt. Vážně mají tyhle příběhy už přes 300 přečtení? To je strašně moc, děkuju, mám vás ráda.