#41- Drahý otče✔

828 33 1
                                    

Drahý otče,
dlouho jsme se neviděli a ani jinak se spolu nespojili. Ale divíš se, že jsem s tebou nechtěla mít nic společného? Myslím, že víš, proč jsem z tvého života raději zmizela. Já tě z toho svého také vytěsnila. Udělal jsi ze mě zrůdu, která nezná slitování a s potěšením působí ostatním utrpení. Tak jako ty kdysi. Ano, vzpomínám si moc dobře na to, jak si se mnou dělal pokusy. Ještě dnes mám ruku poleptanou od kyseliny, kterou si na mě testoval. Nebo mi ve tvářích stále zůstaly stehy, když si mi je předtím rozřízl. A nebyl si sám. Ty a tvoji šílení kamarádíčci jste mě a matce působili utrpení. Já jsem přežila všechno, co jste mi udělali. Ale ona ne. Zemřela na následky elektrošoků, které jste na ní zkoušeli. Vzal jsi mi jediného člověka, který mě měl rád. A za to zaplatíš. A tvoji společníci taky. Nezasloužíte si žít. Vlastně... Oni jsou už mrtví. Umírali pomalu a v bolestech. Tak, jako umíraly vaše oběti. Teď zbývá zabít už jen tebe a pomsta bude dokonána. Ale to ty víš. Zatímco jsem se zdržela čtením tohoto dopisu, dal jsi mi čas se dostat tobě za záda. Cítíš ten chlad na krku? To je čepel mého nože, kterou za chvíli poznáš lépe. Ve svém těle. Myslíš si, že jsem stejná jako ty, když zabíjím? Nejsem stejná. Já totiž nepřipravuji o život nevinné. Jen ty, kteří mi ublížili.  Sbohem, otče.

S nenávistí tvá dcera

Tenhle ,,dopis" jsem chtěla napsat už dlouho, ale nikdy jsem neměla nápad, až tenhle a já doufám, že se vám líbí stejně jako mě😊



Strašidelné příběhyWhere stories live. Discover now