Strašidelné příběhy

#40- zrůda✔

Vždycky jsem věděla, že se mnou není něco v pořádku. Že jsem jiná než ostatní. Divná

Už jako malá jsem byla velice agresivní a když mi někdo něco udělal, měl štěstí, když jsem se jen urazila. Jinak jsem totiž neváhala toho někoho bít. Jenže čím jsem byla starší, tím to bylo horší. Měla jsem velkou sílu a dokázala přeprat i kluky ze své třídy.

Ve třídě se se mnou nikdo nebavil. Všichni se mě báli. Na jednu stranu jsem totiž byla plachá a tichá, jenže pokud mi někdo něco udělal, stala se ze mě zrůda, která neváhala ublížit.

Vzpomínám si, jak můj sešit na matematiku byl plný obrázků znázorňujících návod, jak vyvolat Krvavou Mary. Byla jsem ve čtvrté třídě a už jsem se zajímala o různé příběhy, které obsahovaly strach, smrt a lidské utrpení.

Jednou o letních prázdninách jsme se hrozně pohádali s bratrem. Urazila jsem se, naštvala, a bez přemýšlení vytáhla nůž. Nebodla jsem ho, ale smála se, když začal křičet o pomoc.

Vše ale vyvrcholilo, když jsem se nepohodla s jednou učitelkou. Před ostatními jsem dokázala svůj vztek zadržet, ale byl ve mně. A bylo ho hodně. Tak moc, že tato učitelka později zemřela. Mou rukou. Ten pocit, když jsem jí začala lámat kosti, byl báječný.

Zabíjení se stalo pro mě zábavou. Miluju ten strach, tu bezmoc ostatních, když pomalu umírají v mých rukách. Nezabíjím jen ze vzteku, prostě si vyberu. 

A vy to víte. Víte, že si nevybírám podle něčeho. Víte, že jediný důvod, proč někoho zabiju, je ten, že žije. Víte, že stojím za vámi.

Zase jeden horor, který vymyslela má inteligentní hlavička 😂😂😂

P.S. Díky za 4k❤️