love in the snow // štvrtecký

XII.

„Měl by sis lehnout, jsi z toho řízení úplně vyřízený," řekla, jakmile se vrátili do apartmánu.

„To až večer, nepůjdem se projít, dokud je ještě světlo?" usmál se.

Dívka jen přikývla a navlékla se do zimního oblečení. S Kubou vyšli před chatu odkud se vydali téměř neprohrnutou zasněženou cestou někam neznámo kam, sněžilo čím dál víc a oba měli svoje čepice od sněhu.

Ve chvíli, kdy to Kuba nejmíň čekal po něm dívka hodila sněhovou kouli, trefila se jen do čepice a rána to nebyla příliš tvrdá na to, aby koule zanechala alespoň drobnou stopu.

„Ale ale, slečna nám ráda provokuje, jo?" zakroutil hlavou chlapec a nabral si do rukavic sníh.

„Ne, prosím," řekla a před obličej stihla nastavit ruce, kterými ji odrazila.

„Začala sis," odpověděl a bral další sníh.

Tato nevinná procházka se v momentu proměnila v mocné nálety sněhových koulí, dokud oba dva nevypadali jako obyčejní sněhuláci.

„Už by to asi stačilo," zasmál se chlapec po chvíli.

„Souhlasím," odpověděla dívka s úsměvem.

Vydali se na cestu zpět, ruku v ruce si to mířili k chatce, kde se skrýval jejich úkryt na další dva dny.

„Na," podával dívce hrnek s čajem a sedl si vedle ní na sedačku.

„Děkuju," usmála se a hlavu si opřela o jeho rameno.

„Za málo," špitl a pohladil ji po tváři.

„Hele Kubo," zvedla se a koukla se mu zpříma do očí, „kdy jedeš pryč?" zeptala se a nervózně na něj hleděla.

„To teď není důležitý," řekl a s úsměvem ji dál hladil po tváři.

„Ale," začala, ale to už ji přerušil dlouhým polibkem, kdy dívka poprvé spolupracovala.

„Už mi to řekneš?" zamumlala, jakmile se od něj odtáhla.

„Nechci to teď pokazit," odpověděl.

„Vím, že brzo," řekla a chytila ho za ruku.

„V neděli večer," špitl.

„Takže proto tohle všechno," odpověděla.

„Ale až se vrátím, zažijeme toho spolu mnohem víc, slibuju," řekl a pevně ji objal.

Dívce se chtělo při uvědomění, že za dva dny jí odjede plakat, moc. Slzy udržovala na krajíčku a jen ho pořádně stiskla.

„Nebreč," pousmál se, jakmile se od ní odtáhl a viděl ty skleněné modré oči.

„Nebrečím," odpověděla a sklopila zrak.

„Vidíš, a proto je někdy dobrý dělat to, co se na první pohled dobrý nezdá," řekl a políbil ji na čelo.

„Asi, měli bychom už jít spát, vidím, jak si unavený," špitla dívka a chtěla se zvednout ze sedačky.

„Ještě ne, vždyť je sedm," odpověděl a za ruku ji stáhl zpět vedle něj.

„Ale je tam tma, co jinýho chceš dělat?" zeptala se.

„Třeba, tohle," pousmál se a políbil ji.

„Počkej moment," špitla, když se od něj odtáhla.

„Fajn, tak pojď, jdeme na večeři," naznal a dívka přikývla.