love in the snow // štvrtecký

XXXVII.

„A teď mi řekni, jak jsi se sem dostala," řekl chlapec, jakmile za sebou zavřel dveře od pokoje.

„Potřebovala jsem tě vidět, mít u sebe, bylo toho na mě moc, po tom, co jsem to pokazila, tak jsem si uvědomila, jak moc mi na tobě záleží, no, abych to zkrátila, máma se zná s někým ze svazu, takže pro mě a Áďu zařídila akreditace a domeček," odpověděla.

„Nic jsi nepokazila, jasný?" pousmál se, když si sedl vedle ní.

„Ale jo, pokazila, jen si to nechceš přiznat, že jsem tě zklamala," naznala a sklopila zrak.

„Tak znovu, nic si nepokazila, není to jen tvoje vina, kdybych byl s tebou, nestalo by se to," pošeptal chlapec a chytil ji za bradu.

„N-nemluvme o tom už, prosím," řekla.

„Souhlas, nechci sikazit tuto hezkou chvilku," pousmál se a opatrně ji políbil.

„Víš, měla jsem hroznej strach," pošeptala.

„Z čeho, Deni?" zeptal se.

„Že sis to rozmyslel a že se rozejdeme," odpověděla.

„Na to ani nemyslete, slečno," zakroutil hlavou a vtáhl ji do objetí.

„Děkuju," špitla, „ani si tě nezasloužím, Kubí," dořekla.

„Ale nech toho, je spousty hodnejch kluků, skvělejch kluků, kteří by pro tebe mohli být lepší, než jsem já," odpověděl.

„Ale já jinýho nepotřebuju," pousmála se a opatrně ho políbila.

„To doufám!" zahihňal se.

Povídali si další hodinu a půl, o všem. O škole, životě, lásce, přátelství, rodině nebo biatlonu.

„Deni, nechci vás rušit, ale už půjdu, jdeš taky?" ťukala na dveře Áďa.

„Jojo, už jdu!" odpověděla a šla si pro bundu.

„Hele, ani ses mě nezeptala, jestli to tu bez tebe zvládnu," pokřivil rty.

„Zvládneš, musíš se připravit na zítřejší závod," usmála se a otevřela dveře.

„Tak se měj," naznal a políbil ji na čelo, „dobrou, holky," usmál se, když zkontroloval hodinky, které mu ukazovaly pět hodin.

„Dobrou!" řekla Áďa.

„Měj se, zlato!" odpověděla dívka a společně šly do domečku si trochu odpočinout.

„Tak co, je mezi váma vše v pohodě?" optala se Áďa hned, jak byly u domku.

„Jo, vypadá to, že ano," pousmála se, „co ty a masáže?" vykulila oči.

„Hej skvělý, kluci byli hrozně hodní a já jsem ráda za tu šanci se naučit něco nového mimo univerzitu, což jr super," opověděla.

„A kdo má nejlepší tělo?" zazubila se.

„Hej, asi by to vyhrál Kuba, ale všichni jsou hodně namakaní," řekla.

„To jsi neměla říkat, teď si na tebe budu dávat pozor," naznala dívka.

„Klídek, pořád chodím s Kaulym, jasný?" ujistila ji.

„Jsem úplně v klidu," zasmála se dívka a odemykala klíčem zámek od vchodových dveří.