love in the snow // štvrtecký

XIX.

Dívka otevřela dveře a na zemi spatřila čajové svíčky poskládané do tvaru srdce, na stolku u sedačky s výhledem byla čokoládová fontána a různé druhy ovoce, vedle kterých byly dva hrnky s čajem. Rozhlédla se trochu důkladněji, Kuba spal na posteli jen v teplákách a vedle něj ležela rudá růže. Dívka k němu přišla blíž a probudila ho jemnými polibky na tváři a dlouhé puse.

„Si magor, mohl jsi tady uhořet," špitla, když otevřel oči.

„Já, chtěl jsem to tady udělat hezký, moc hezký, dát ti toto," podal ji růži, kterou vedle sebe nahmatal, „a zeptat se, jen tak náhodou, jestli bys nechtěla být moje, um, moje přítelkyně," pousmál se, když se posadil.

„Jen tak náhodou, třeba jo," odpověděla s úsměvem.

„Takhle jsem to úplně v plánu neměl, ale, taky je to dobrý," zazubil se a jemně ji políbil.

„Děkuju," pošeptala a objala ho, aby zakryla slzy, které se jí leskly v očích.

„Proč brečíš, nic jsem nepokazil nebo snad jo?" zeptal se, když se od sebe odtáhli.

„Nic, jen, tohle pro mě nikdo neudělal, nikdy," odpověděla tiše.

„A odteď už jen na furt slzy štěstí, slibuješ?" usmál se a jednu nezbednou, která se z oka vykutálela setřel prstem.

„Jo," špitla a znovu si ho přitáhla k sobě a jemně ho škrabkala nehty po zádech.

„Nechceš s náma jezdit na závody jako masérka? Myslím, že by ti to šlo," řekl po chvilce ticha.

„Nedělej si srandu, víš, že bych s tebou ráda jela, ale nejde to," odpověděla.

„Tak na to nebudem myslet a půjdeme se najíst," usmál se a za ruku ji vlekl na sedačku.

„Tak, co si dáš jako první?" zeptala se a vzala si do ruky špejli.

„Hm, jahodu?" odpověděl nejistě, ale to už ji měl v puse.

„Dobrá?" usmála se.

„Jo, nejsladší, skoro jako ty," řekl a dívka sklopila zrak k zemi, nechtěla, aby ji viděl jak se červená. „Notak, koukni na mě," naznal po chvilce a jeho ruka se dotkla její brady, aby ji  hlavu nasměřoval k té jeho.

„N-nejsem na to zvyklá, na lichotky, zamilování, hodnýho kluka, na nic," zakoktala, když se na něj koukala.

„Někdy se to musí změnit, tak proč ne teď," odpověděl.

„Asi máš pravdu," přikývla.

„A pokud ti vadí, že tu chodím bez trička, tak to řekni hned," zasmál se a chtěl se zvednout, aby si došel pro triko. Dívka ho ale nepustila.

„S tím nemám žádnej problém," řekla, když si ho znovu prohlížela.

„Tak jo, když myslíš," pousmál se a dal jí do pusy další kousek ovoce.

„Mám tě ráda, moc," zamumlala s plnou pusou.

„S plnou pusou se nemluví, slečno," začal ji poučovat.

„Děláš, jako bys to nechtěl slyšet," odpověděla.

„Já to slyšet chci, ale abych tomu správně porozuměl," usmál se a objal ji kolem ramen.

„Mám tě ráda," pošeptala a sklopila zrak.