love in the snow // štvrtecký

XXVII.

„Nic nehledej, Radime, jdem s Áďou nakoupit," pousmál se Martin, když s dívkou prošli kolem kuchyně a během vteřinky byli pryč.

„Kde jsme skončili?" zeptal se chlapec, když k dívce přišel blíž.

„Už jsme skončili a pokračovat nebudeme," odpověděla a snažila se z matrace pomalu zvednout, zavrávolala a spadla přímo na Radima, který ji pohotově chytil.

„Spoustu lidí žije z toho, že jsou z nich kamarádi s výhodama," pousmál se a rychle se ji přisál na rty, dívka odmítala spolupracovat, ale ani ho neodstrčila, nechala ho, až dokud jeho ruka nezačala šmejdit pod její velké triko.

„Ne," zamumlala.

„Ale notak, vždyť sám vidím, jak taješ, nejdřív jsi byla ledová královna a teď už ne," odpověděl a opět ji políbil, dívce se v hlavě přehrávala jeho slova. Po vteřině, kdy se vzpamatovala mu vlepila facku. Pořádnou. Přesně do středu levé tváře.

„Radime, promiň," špitla a s telefonem odběhla na záchod, kde se zamkla.

„Chci ti říct ještě jednu věc, Deni," křikl vedle dveří, „počkám si na tebe," zamumlal a dál dívka jen slyšela vzdalující se kroky.

Bylo devět, chtěla to Kubovi říct, ale nechtěla ho rozhodit před závodem. Zjistila, že od něj má pár nepřijatých hovorů.

„Konečně tě slyším," ozval se jeho hlas.

„Jo, je to fajn," začala, „jsi připravenej na závod?" zeptala se.

„Jsem, celkem, ale byl jsem nervózní, že ses mi neozvala," řekl.

„Nám se to protáhlo, po hokeji sme šli do baru a nějak jsme se pak dostali k Martinovi na byt," odpověděla.

„Stalo se něco?" špitl.

„Jak tě to napadlo?" zeptala se.

„Notak, Deni, ptal jsem se první," řekl rázně a dívka chvilku mlčela.

„Když budu upřímná a mluvit pravdu, doufám, že mi to odpustíš," začala.

„Vyspala jsi se s někým? Týden, co tam nejsem?" nechápal.

„Ježiši ne, jen to ne, jen, bráchův kamarád, Radim, se mě pokoušel sbalit a líbat, ale nic víc, slibuju," pošeptala.

„Děkuju, Deni, za upřímnost," zamumlal chlapec.

„Chtěla jsem ti to říct odpoledne, po závodě, abych ti nekazila výsledky," řekla.

„To ne, děkuju, aspoň vím, čí xicht si budu představovat na střelnici," odpověděl.

„R-dozejdeš se se mnou?" zeptala se opatrně a z telefonu se dlouhou chvíli nic neozývalo.