Pride {l.s.} (Czech translation)

29- Quit You

Přijedeme s Harrym ke mně "domů". Liam se Zaynem přísahali, že se o Nialla postarají. Hádám, že spolu taktéž zůstávají. Naštěstí nemají žádné otázky, když u studia Harry vystoupí se mnou. Asi už si zvykli, že spolu chceme trávit co nejvíc času, ale dnes, dnes je to jiné. Nemám tušení, co se mezi námi teď bude dít. Myslím na to, co mě naučili. Neměl bych to chtít, prostě ne. Musíme si o tom ještě promluvit. 

Zabereme skoro celou postel, v pozadí nám z rádia hraje The Fray. Moje hlava je položená na Harryho hrudníku, on mi mezitím pročechrává vlasy. Naše boty a klobouky jsou rozházené na zemi. 

„Co jsme to udělali, Harry?" zamumlám, ale tak, aby to slyšel.

„Máš přítelkyni, ale to mě vůbec neodrazuje od toho, abych tě líbal. Tohle bude příšerná otázka, ale... kdyby si měl na výběr mezi mnou a Eleanor, koho by sis vybral?"

Odpověď je jasná. „Vybral bych si tebe, Harry. Vždycky bych si vybral tebe."

Harry se posune do sedu, moje hlava sklouzne do jeho klína. Jeho pohled mluví za vše, nečekal to.

„Počkat, cože? A co v tom "romantickém" způsobu?" 

„Pořád bych si vybral tebe a nenávidím se za to. Neměl bych po tobě toužit. Naučili mě to tak. Nikdy se to nemělo stát, ale teď jsme tu, my dva, v jedné posteli, a já tě i tak chci. Chtěl bych vědět cestu, jak se toho pocitu zbavit."

Na chvilku mezi námi zavládne ticho. Zavřu oči. Skoro si přeji, aby toto všechno prostě odešlo. Aby mi Harry nikdy nevkročil do života, ale on mě tak moc očaroval. Přinesl do mého života tolik barev a štěstí.

„Jak to myslíš, že tě naučili netoužit po mně? Lou, co to znamená?" zeptá se Harry stroze. 

Zvednu svoje tělo z příjemné polohy, sednu si a dám nohy k bradě. Harry mě intenzivně sleduje, ale jeho pohledu se teď vyhýbám. Vím, že to chce vědět. Ale oni mi o tom zakázali mluvit. Harry zničil vše, co jsem byl naučený. 

„Louisi mluv se mnou, děsíš mě."

Harry opatrně uchopí moji ruku. Můžu slyšet můj hlasitý tlukot srdce. S jeho dotykem se zdá, že to nakonec zvládnu.

Nacházím v sobě kuráž říct mu úplně všechno. Potřebuju se někomu svěřit. Už to nemůžu dál dusit v sobě a on si zaslouží vysvětlení mého chování. Flirtuju s ním a pak jsem na něho naštvaný. On to musí vědět.

„Nikdy jsem tento příběh nikomu neřekl," začnu nervózně. „Coming-out-nul (chápete, ne? :D) jsem mým rodičům, když mi bylo patnáct."

Harryho stisk zesílí. „Jak to vzali?"

„Pořád si vzpomínám na tu vázu, kterou po mně můj otec hodil. Byla to oblíbená mojí matky. Pamatuju si na ten řev. Prostě jsem jim to musel říct. Už jsem to nemohl tajit. Moje máma se mě vždy ptala, jestli už mám holku. Vždycky, když k tomu došlo, chtěl jsem jí říct pravdu. Takže to jednoho dne přišlo a dalšího dne jsem mluvill s knězem."

„Lou, nemusíš mi to říkat všechno," řekne Harry nestabilním hlasem. Pohlédnu mu do očí, které jsou skleněné.

„Chci. Ještě jsem to neřekl ani Zaynovi. Teď ti to potřebuju říct. Prosím." Harry přikývne a dá mi pokyn, abych pokračoval. „Ten kněz, jeho jméno je otec John. Věřil jsem v Boha. Porád věřím. Věděl jsem, že naše farnost byla vysazená proti gayům, ale nevěděl jsem, co všechno se děje. Lidi byli vyháněni z domovů. Za to, koho milovali. Moji rodiče mě nechtěli úplně ztratit, takže mě poslali na terapii."

„Něco jako terapie, na které chodím?" Harry se opatrně zeptá.

„Terapie sloužící k přeměně. Nic víc než tohle tam není. Kvůli nim jsem se začal stydět za to, kdo jsem. Odešel jsem na vysokou a od té doby, co jsem promoval, jsem s nimi úplně ztratil kontakt. Potom jsem tě potkal. Vzbudi jsi ve mně všechno, co jsem byl naučen skrývat."

Harry si prudce stoupne a rozdýchává to. Chodí v mojí malé místnosti tam a zpátky. Nechám mu čas, než to aspoň trochu vstřebá a Harry si pak sedne zpět na postel. Nikdo nic neříká a pak mě Harry přitáhne do jeho objetí. Já své slzy zadržuju, ale Harry ne. Drobné slzičky se linou z jeho očí, když si představuje, čím vsím jsem si prošel.  

„Není špatné být gay," řekne Hazz, když mi hledí přímo do očí.

„Já vím, snažím se na to myslet, ale i tak se cítím zahanbený. Jako kdybych byl špinavý, špinavý a nečistý."

Pohlédnu dolů na moje ruce a přemýšlím.

„Co byla tvoje žlutá barva?" 

„Cože?"

„Říkal jsi, že Van Gogh jedl žlutou barvu, protože si mysel, že bude díky tomu šťastný. Co jsi dělal ty?"

„Chodil jsem s holkama?"

„Takže Eleanor je něco jako součást tvojí terapie?!"

„Na střední byla část terapie. Teď je opět v mém životě  snaží se mě znovu napravit."

„Cože?! Donutili tě, aby jsi s ní chodil?! Bože, Lou, ta noc, kdy jsi plakal, protože měla k tobě přijít... Myslel jsem si, že se ti líbí, ale ona o tom celou dobu věděla," řekne Harry naštvaným tónem. Uroní ještě více slz. „Bože, ona o tom věděla. Věděla, že jsi na kluky. Snažila se udělat tě hetero."

Jo, všechno mu to došlo. Už ví, že Eleanor je součást mojí terapie. Ví vše. Opět si lehnu do té příjemné polohy, kdy mu lěžím v klíně. 

„Shhh, Harry. Bude to v pohodě."

„Jak? Co budeme dělat?"

„Zítra to vyřešíme. Budeme teď spát? Jsou tři ráno a ty jsi nejspíš unavený," řeknu s malým úsměvem.

„Jo, samozřejmě."

„Ještě poslední věc," řeknu. „Pamatuješ si, když si říkal, jaký je mezi námi rozdíl? Že já tě chci, ale ty mě potřebuješ? Blbost. Taky tě potřebuju."

Není potřebná slovní odpověď. Jeho rty najdou ty mé. Oba víme, jak se vzájemně potřebujeme a můžu to cítit. Harryho ruce lehce sklouznou pod mé tričko. Jeho tělo je vše, co jsem schopen cítit, když ležím na zádech. Harryho rty si hruběji přivlastní můj krk. Je pro mě těžké stabilně dýchat, když na mě zanechá znamínko lásky. 

„Vím, že spolu vlastně nejsme, ale chci, aby každý věděl, že jsi můj," zašeptá mi do ucha. „A měli bychom jít spát, než zajdeme moc daleko. Líbí se mi, jaké to mezi námi teď je a nehci na tebe jít rychle."

„Ok, Hazz," odpovím stydlivě.

„Vůbec nevím, co dělám, když jsem s ním v tak intimním spojení, ale je to tak úžasný pocit. Navzájem si pomůžeme z džín a já rozepnu jeho košili. Místnost se zbarví do černa a my jsme spolu ponoření do temnoty. Jediné, co slyším, je Harryho dech.

„Prosím, neopouštěj mě, Lou," zašeptá Hazz do temnoty. „Nehci se vzbudit s tím, že nebudeš vedle mě. Chci tě a potřebuju tě. Už ode mě znovu neutíkej."

„Dobře. Neuteču. Znovu už ne, Harry," přísahám a myslím to smrtelně vážně. 

Harry je můj domov.

********

friendly reminder: i love you <3

All the love. A