The secret story (česky) ✔️

4 - Hibernace, znamení zla a lékořicové křupky

Uběhlo několik dní a přišel čas na druhý úkol turnaje. Severus měl za úkol namíchat lektvar, po kterém čtyři osoby, blízké šampionům, usnou a budou schopny přežit pod vodou. Když zjistil, že Grangerová je jednou z těch čtyř, neměl z toho vůbec radost, protože jim lektvary musel podat osobně, aby mohl zasáhnout, kdyby se něco zvrtlo. Dokonce přemýšlel, že starost s podáním a eventuálním účinkem by přehodil na madam Pomfreyovou, ale nakonec usoudil, že v hábitu ho Grangerová může nanejvýš otrávit. Rozhodně ho znovu nezaskočí tak, jako na plese.

Lektvar měl pochopitelně připravený prakticky od chvíle, kdy o něj byl požádán, a tak jen popadl čtyři lahvičky a namířil si to směrem ke kabinetu Minervy, kde se to celé mělo uskutečnit. Vstoupil dovnitř a tam už seděla Minerva a čtyři další osoby. Weasly, Changová, sestra té šampionky z Krásnohůlek a Grangerová. Přejel čtveřici opovrhujícím pohledem a obrátil zrak směrem ke své kolegyni.

„Dobrý den, Minervo. Můžeme začít?" Vždy byl ve svém vyjadřování strohý. Nezdržoval se přátelskými frázemi ani podobnými nesmysly.

„Vám též, Severusi. Jistě, můžeme začít. Všem čtyřem jsem vysvětlila, co se bude dít, takže jim jen podejte lektvar a já mezitím dojdu pro profesora Kratiknota. Ten jim zajistí bezpečnou dopravu k jezerním lidem," řekla a hned na to vstala ze židle. Naposledy se ke čtveřici otočila.

„Hodně štěstí," pronesla a s tím opustila místnost.

Severus si znovu prohlédl, teď už mírně vyděšenou čtveřici, a vyskládal na stůl čtyři lahvičky.

„Tak tedy, zde je dávka pro každého z vás. Nemá omezenou trvanlivost, takže doufejte, že vás vaši šampioni vyzvednou včas," neodpustil si zlomyslné rýpnutí.

„Jo, jinak se změníme zpátky a než se rozkoukáme, budeme zase v limbu, jenom už natrvalo," pronesl ten tupec Weasly s uchechtnutím směrem ke Grangerové. Ta jen protočila oči.

„Ano, pane Weasly. Pokud vás včas nezachrání, mohl bych si čirou náhodou splést dobu účinkování a vy opravdu skončíte v limbu dřív, než váš slepičí mozeček pochopí, že jste se z něj právě probral," mrskl po něm Severus.

„Brumbál ani profesorka McGonagalová by nás utopit nenechali," ozvala se Grangerová. A bylo to tu. Vzdorovitě vysunutá brada. Lilyina vzdorovitě vysunutá brada. To stejné, bojovné gesto, které Lily používala na profesory, když měla pocit, že jí křivdí. Málokdo jí dokázal se stejnou neústupností a bojovností oponovat. Byla chytrá, roztomilá a bojovná. Nebezpečná kombinace. A on sám teď byl v pozici profesora, který tomu pohledu musí čelit. Potřásl hlavou, aby si srovnal myšlenky a napadla ho příhodná odpověď.

„Jistě, slečno Grangerová. Protože bez takové nesnesitelné šprtky jako jste vy, by škola přišla o jeden ze svých cenných pokladů," odpověděl chladně s opovržením na rtech. Hermiona jen dotčeně trhla hlavou a sklopila pohled. Severuse na chvilku napadlo podívat se jí do hlavy, aby zjistil, co si opravdu myslí, ale nakonec to nechal být. Stejně by se dozvěděl jen to, co dávno ví. Že je tvrdý, sebestředný, nafoukaný parchant, kterému dělá dobře, když se nad ostatní povyšuje. Což on opravdu byl. Navenek. Hluboko uvnitř se skrýval nezkušený, zranitelný kluk, který toužil po lásce. Jen o tom sám nevěděl.

„Tady máte, vypijte to," s tím podal každému jednu lahvičku. Ron ji vypil jako první. Zavřel oči a jeho rysy pomalu ztvrdly. Změnil se v něco, co navenek připomínalo voskovou figurínu, ale fyzicky se vlastně dostal do stavu jakési hibernace. Klesla mu tělesná teplota a usnul hlubokým spánkem. Ne, že by Severuse nepotěšilo, že právě on konečně na chvíli umlčel Weaslyho. Další na řadě byla Cho. Pohlédl na ni a jen pokývl hlavou. Vypila svou dávku lektvaru a opakoval se stejný proces jako u Rona. Pak pohlédl na tu malou čarodějku z Krásnohůlek. Třásla se po celém těle. Grangerová jí jednou rukou chytila kolem ramen a druhou jí podržela lahvičku s lektvarem.