The secret story (česky) ✔️

9 - Noční můra, kocour a esence z třemdavy

Severus se právě vrátil z Bradavic na prázdniny. Otec někde popíjel a matka kmitala s hůlkou po domě, aby bylo všechno perfektní. Z její někdejší krásy zbyla jen vzpomínka. Byla vyhublá, s popelavou, pletí a i přes svůj relativně nízký věk, měla své kdysi havraní vlasy prokvetlé šedinami. A byla na první pohled strašlivě vyčerpaná. Přesto v sobě našla sílu, aby ho přivítala s úsměvem.

„Severusi, miláčku, vítám tě doma," pronesla vřele a objala ho. Pak se oba odebrali do kuchyně, kde si nad šálkem máslového ležáku povídali až do večera. Byl by to hezky strávený čas, kdyby se domů nevrátil otec. Ohlásil se hlasitým prásknutím dveřmi.

„Eileen! Kde si ty čarodějnice?!" Severus se podíval na matku s pohledem plným otázek a zloby zároveň. Ta se jen přikrčila.

"On to tak nemyslí, zlato. Je jen-," nedořekla větu, protože ji dokončil on.

„Je jen opilý... Jako posledních deset let. Proč tu s ním zůstáváš? Mohla bys být šťastná někde jinde, jen se mnou," řekl jí tehdy.

„Tomu ty ještě nerozumíš, Severusi. Pochopíš to, až se jednou sám zamiluješ," pronesla smutně a odcupitala za otcem. Opravdu to nechápal. Z vedlejší místnosti bylo slyšet hádku, a tak se vydal za nimi do obýváku. Rodiče spolu stáli nad schodištěm a otec nepřestával křičet. A pak se to stalo. Matka se ohradila proti jedné z mnoha otcových nadávek. On ji prudce uhodil. Ztratila rovnováhu a zřítila se ze schodů. Padala nekonečně dlouho a křičela. Když se pod schodištěm zastavila, její mrtvolná tvář se změnila na tvář Lilyinu a hned pak na Hermioninu.

Severus se vymrštil do sedu. Byl celý zpocený a vlasy se mu lepily na obličej. Udělal chybu, když si vybral whiskey namísto pár kapek Bezesného spánku. Vstal z postele a jedním mávnutím hůlky vyměnil vlhké povlečení za suché. Sám se mezitím odebral do koupelny, aby se opláchl a převlékl.

Vlasy i obličej omyl studenou vodou, osušil se, převlékl a zabalil do županu, načež odešel do pracovny. Zapálil v krbu oheň a cestou ke stolu vzal z přihrádky čistý pergamen.

Profesore Brumbále,
Vše je dokonáno. V nejbližší době bude nutné probrat další postup v naší věci.
S pozdravem
Severus Snape

Severus stočil zprávu do ruličky a převázal ji stužkou. Poodešel ke krbu, nabral letax a dopis odeslal rovnou k Brumbálovi do pracovny. Jakmile zmizel i poslední zelený plamínek, vytáhl ze zásuvky lahvičku s Bezesným spánkem a s tou se vrátil do postele. Spal klidně až do rána.

***

Druhý den dopoledne byl Severus zpátky ve škole. Přesněji řečeno, v ředitelně. Brumbál jednal rychle. Ráno, když se probudil, ležel už pode dveřmi dopis. Měl se dostavit, jakmile to bude možné.

A tak tu teď stál a pozoroval, jak ředitel přechází sem a tam a přemýšlí. Severus mu stručně vyložil, co se včera stalo. Vynechal pouze fakt, že mudla, kterého musel při zkoušce věrnosti zabít, byl jeho otcem.

Brumbál byl tak hluboce zamyšlený, že za půlměsícovými brýlemi krčil obočí a pod vousy bylo poznat, že jeho rty jsou těsně semknuté. V dalším okamžiku se zastavil, prudce se otočil k Severusovi a s rukama za zády se opřel o pracovní stůl.

„Situace se stále víc komplikuje, Severusi... Jak jste řekl, Voldemort verbuje své stoupence a my bychom měli být také připraveni. Je na čase svolat dohromady členy Řádu a rozdělit si úkoly. Ochránit Harryho musí být nejvyšší prioritou. Což také znamená, že by pro jeho bezpečí bylo nejlepší, aby po zbytek léta zůstal mimo kouzelnický svět," pronesl zamyšleně.