The secret story (česky) ✔️

16 - Území nové a nepoznané

(Hermiona)

Všechno se změnilo. A ona to věděla. Přesto však cítila, že právě tahle změna je tím nejlepším, co jí dosud potkalo. To, že jí právě držel v náručí Severus Snape, obávaný a často nenáviděný profesor lektvarů, bývalý Smrtijed a současný člen Fénixova řádu, bylo stejně neuvěřitelné, jako nádherné. Seděla mu v klíně, líbala ho anebo se jen dívala, jak se v jeho očích odráží plameny a jeho city k ní. Cítila se tak šťastná. A když ho poprvé za celé roky uviděla, jak se opravdu usmívá, srdce jí překypovalo láskou a něhou. Nemluvili, jen spolu byli. A v tom Hermionu něco napadlo.

„Jak ti vlastně mám teď říkat? Myslím, když jsme takhle spolu," nezapřela v sobě vzornou studentku. Severus se rozesmál.

„Pro začátek, zkus moje jméno," poradil jí. Hermiona zčervenala.

„Takže Severusi?" Připadalo jí to nezvyklé.

„Překvapivě, ano," stále se usmíval a když viděl její rozpaky, neodolal a políbil jí na špičku nosu. Hermiona si mu položila hlavu na rameno a vdechovala jeho vůni. Cítila směsici bylin, mezi kterými jedna převládala. Třemdava. Vzpomněla si na ošklivé rány, které měl od střepů.

„Co tvoje zranění? Zahojila se," ptala se trochu vyděšená, že jí to nenapadlo dřív.

„Už je to dávno zahojené," usmál se na ní.

(Severus)

Její starost o něj ho hřála u srdce. Ale připomněla mu tím, že musí vyřešit ještě několik věcí. A než ho znovu rozptýlí polibky, musí s tím přijít.

„Hermiono, musíme probrat ještě několik vážných věcí," začal pomalu. Hermiona k němu zvedla oči plné očekávání.

„Předně, tréninky... Musíme začít znovu, a tak často, jak jen to půjde," zdůraznil. Hermiona se smíchem přikývla.

„Co je na tom zábavné," zeptal se nechápavě.

„Jen to, že, pokud mě chceš vidět častěji, stačí to říct," popichovala ho. Severus jen zakroutil hlavou, ale usmíval se přitom.

„Tohle bude těžké," utrousil tentokrát nahlas.

„Severusi, je tu něco, na co bych se tě chtěla zeptat... Nebo ti o tom jen říct a poradit se, já vlastně nevím," řekla a najednou se její výraz proměnil. Vzpomněla si na svůj rozhovor s Ronem.

„Pověz mi, oč jde," pobídl ji.

„Ehm, jak začít... Onehdy jsem s Harrym a Ronem šla po chodbě a o něčem jsme se bavili, no a Harry zareagoval hrozně přehnaně... Měl v sobě tolik zloby... A Ron mi později řekl, že je takhle naštvaný skoro pořád," začala Hermiona. Severus zvedl jedno obočí.

„Není to jen jeho arogance?" Neubránil se popíchnutí.

„Ne, a taky to není všechno," zamračila se naoko.

„Ron mi řekl, že když Harry spí, strašně se převaluje, mluví ze spaní a když se probudí je zase naštvaný," pokračovala.

„Zlé sny mívá každý... Dejte mu Bezesný spánek," konstatoval.

„No, on mluví ze spaní hadím jazykem, Severusi. Napadlo mě, že to má něco společného s Voldemortem," dokončila myšlenku a při vyslovení jeho jména s sebou Severus trhl. Nicméně její poslední slova ho zaujala.

„Možná jsou opravdu propojení," zapřemýšlel nahlas. Hermiona se otřásla a Severus ji k sobě ochranitelsky přivinul.

„Myslíš, že Voldemort může Harrymu nahlížet do mysli, že jo," zeptala se napůl. Severus jen přikývl.