The secret story (česky) ✔️

11 - Grimmauldovo náměstí, přelud v růžovém a lekce probouzení vzteku

Konec prázdnin byl naštěstí relativně klidný. Tedy, pokud šlo o Pána zla. Při posledním setkání probírali do detailů napadení Azkabanu. Bohužel, Severus se nedozvěděl, kdy k tomu má dojít, a tak nemohl Brumbálovi poskytnout plnohodnotné informace.

***

„Nezáleží na tom, zda známe přesné datum útoku, Severusi. Kornelius má varování beztak nebere na zřetel... Domnívá se, že jde jen o moji snahu ho zkompromitovat," pronesl Brumbál se smutným pousmáním.

„Co ho k takové úvaze dovedlo?" Severus byl upřímně udiven.

„Myslí si, že mám zájem stát se novým Ministrem kouzel," konstatoval jednoduše.

„Takže se opravdu pomátl na rozumu," odvětil Snape. Brumbál jen neurčitě pokrčil rameny a pokračoval.

„Naneštěstí, k tomu všemu se ještě připletla ta věc s Harrym a mozkomory. Zítra se koná disciplinární řízení Pokud se nepletu, někteří z členů řádu právě teď zajišťují, aby se Harry dostal do hlavního štábu... Což mi připomíná, že se tam dnes koná porada, které chci, abyste se zúčastnil, Severusi," řekl a pohlédl na něj. Severus jen protočil oči.

„Nejsem si jistý, že jsem tam vítán, Brumbále," pokusil se vykroutit z nepříjemné cesty.

„Četná zmizení, Harryho napadení, Kornelius, útok na Azkabanské vězení... Severusi, v této době už není důležité, zda někdo je či není někde vítán. Rozhodující je, zda jste si zvolil temnotu nebo světlo," pronesl vlídně.

„Navíc, kromě členů řádu tam budou přítomni i někteří z vašich oblíbených studentů. Téměř všichni Weasleyovi, Harry, slečna Grangerová..." Brumbál to pronesl s náznakem ironie, avšak při vyslovení Hermionina jména se Severusovi oči zaleskly něčím, v čem ředitel mylně rozpoznal vzpomínku na Lily.

„Slečna Grangerová je vskutku mimořádně bystrá čarodějka, nemyslíte?" Brumbál se zeptal tónem, který se Severusovi příliš nezamlouval. Nechal jeho otázku bez odpovědi.

„Myslím, že s Harrym by mohli tvořit skvělou dvojici," pronesl mimochodem ředitel.

„Ne, to určitě nemohli!" Severus se neovládl a příliš ostře se ohradil. Vzápětí si to však uvědomil a rychle pokračoval.

„Další Potter by měl čarodějku, kterou si nezaslouží," pronesl významně, aby Brumbál jasně pochopil, na co tím naráží. Úspěšně.

„Ale Severusi, nesmíte všechny házet do jednoho pytle," usmíval se vědoucně.

„Myslím, že bych se měl přemístit, pane řediteli," změnil Severus téma. Brumbál pohlédl na hodinky.

„Samozřejmě, jděte... Mnoho zdaru," Severus jen kývl a během vteřiny stál na Grimmauldově náměstí.

***

Aby mohl vůbec vstoupit, musel nejprve prolomit ochranná kouzla specifickým heslem a až když tak učinil, vynořila se před ním část domu s příslušnými dveřmi. Severus k nim rázně vykročil, ale když měl zazvonit na zvonek, na okamžik zaváhal. Ujistil se, že všechny jeho citové hradby jsou pevné. Nemohl dopustit, aby ho rozhodily Blackovi dětinské poznámky. Naposledy se zhluboka nadechl a zazvonil na zvonek. Chvíli se nic nedělo a Severus zvažoval, zda nezazvonit znovu. Nato se však otevřely dveře a za nimi stál Lupin s Blackem. Oba měli připravené hůlky, ale když ho poznali, sklonili je.

„Severusi, pojď dál," pozdravil ho Remus neurčitě. Severus jen kývl a vstoupil dovnitř.

„Snape, co že jsi vylezl ze svého kutlochu?" Sirius si hned zkraje rýpl a o pozdrav se ani nepokusil.