The secret story (česky) ✔️

30 - Nový ředitel, Nebelvírův meč a laň v Deanově lese

(Severus)

Když procházel liduprázdnými a chladnými chodbami hradu, nemohl uvěřit, že se vrátil tak brzy po Brumbálově smrti. Pán zla ho jmenoval novým ředitelem Bradavic hned poté, co se Smrtijedy obsadili Ministerstvo. Byla to složitá akce a plánovali jí skoro celé prázdniny. Díky jeho zásluhám mu Pán dal možnost, aby si zvolil odměnu. A on si vybral Bradavice. Svůj domov. Kráčel směrem k ředitelně, kde se měl sejít s ostatními profesory. Neměl strach, ale představa, že na něj bude každý plivat špínu ho nikterak netěšila. Předstoupil před orlici a skoro se chystal vyslovit Brumbálovo heslo, když mohutné zvíře ožilo, sklonilo k němu hlavu skrz výklenek a zamrkalo na něj. Severus o krok ucovl a podvědomě vytáhl hůlku. V kamenných očích orlice se neodrážely žádné emoce, ale k jeho podivu se od jednoho z obrazů na zdi ozval povědomý hlas.

„Čeká, až jí prozradíte své nové heslo, řediteli Snape," pronesl svěže vypadající portrét jeho předchůdce. Severus mu věnoval překvapený pohled.

„Albusi, rád vás opět vidím," pronesl na pozdrav a na okamžik se zamyslel.

„Mátový čaj," řekl směrem k orlici a ta jen pokývala hlavou, stáhla se zpět do výklenku a znovu ztuhla v dobře známé pozici.

„Sejdeme se v ředitelně, Severusi," prohodil k němu zvesela Brumbál a zmizel z portrétu. Severus zavrtěl hlavou nad tím, jak může být takhle rozverný, když je mrtvý a vydal se směrem vzhůru.

***

Už když vystupoval zpod křídel orlice, zaslechl šepot z útrob ředitelny. "Takže už jsou tu," pomyslel si a najednou mu každý krok připadal obtížnější než ten předchozí.

„Profesore Snape," ozvalo se hned, jakmile se objevil ve dveřích. Veškerý šepot utichl a všechny páry očí teď směřovaly k němu. Severus prvně pohlédl na kolegyni, která ho jako první oslovila. Minerva se na něj dívala se směsicí zloby, lítosti a pohrdání. Rychle se přesunul pohledem dál, protože právě její zavržení ho mrzelo nejvíc. Profesoři Křiklan a Kratiknot na něj hleděli se strachem a údivem. Aby ne, byl to on, kdo Kratiknota omráčil té noci ve svém kabinetu. Profesorka Trelawneyová jako vždy vyplašeně těkala očima a zdálo se, že jako jediná mu odmítá hledět zpříma do očí. Madame Pomfreyová, Irma Pinceová, madam Hoochová a profesorka Prýtová stály v hloučku u myslánky a hleděli na něj s mírným opovržením a antipatií. Ostatní kolegové mu věnovali podobné, emočně nabyté pohledy. Severus se zhluboka nadechl a vkročil do ředitelny. Do své nové pracovny. Postavil se k míse s lékořicovými křupkami a pokusil se natočit tak, aby na všechny dobře viděl. Odkašlal si a zvolna začal.

„Ehm, ehm, kolegové, jak všichni víte, nový Ministr kouzel mne jmenoval, počínaje dneškem, ředitelem školy. Jsem přesvědčen, že společně budeme schopni zachovat kvalitu, jakou si tato instituce držela i za působení Albuse Brumbála. Věřím-," Severus nedostal příležitost, aby pokračoval.

„Přestaňte s tou fraškou, Severusi!" Minerva ho okřikla s takovým pohoršením, že jí přeskočil hlas o oktávu výš. Severus sklopil oči a dal jí prostor promluvit. Věděl, že od ní to bude promluva jménem všech profesorů.

„Všichni v této místnosti vědí, že jste pravá ruka Vy-víte-koho! Jediný důvod, proč tu stojíme je ten, že chceme chránit naše studenty. Rozhodně tu nejsme kvůli vám a vašim řečičkám," pronesla plamenně a Severus jí pouze zahanbeně přikývl. Rozhlédl se znovu po kolektivu a povšiml si, že někteří kolegové chybí. Veděl jen o profesorce Charity Burbageové, která se stala večeří pro Naginy. Jeho vědomí se mírně otřáslo odporem nad tou vzpomínkou, ale navenek nehnul ani brvou.