slytherin mudblood | draco malfoy

kapitola 4 - Amulet. Odhání škrkny.

Ve čtvrtek jsem na něj čekala na stejném místě. Četla jsem si tu samou knihu. A také jsem očekávala, že opět přijde pozdě. Pozdní příchod se však k mému údivu nekonal.

Když hodiny odbily třetí hodinu, ani jsem se neuráčila odtrhnout zrak od knížky. Teda, dokud mě nevyrušilo odkašlání.

Tázavě jsem se podívala na narušitele a překvapeně jsem schovala knížku.

,, Dneska žádné zpoždění?" zeptala jsem se se zdvihlým obočím.

Malfoy se ušklíbl.
,, Pansy byla zaneprázdněná" zavtipkoval a já se zasmála. Stejně mi to přijde zvláštní, trávit dobrovolně čas s Malfoyem. A ještě se smát jeho vtipům. A rozplývat se nad ním... Objevila se mi v mysli další věta z románu, který momentálně čtu. Mlč svědomí! Zalez! A tyhle myšlenky vem okamžitě s sebou!

,, Tak, kde začneme.." chtěla jsem navrhnout, ale Malfoy mi skočil do řeči.

,, Já bych spíš radši pokračoval tam, kde jsme skončili" uchechtla jsem se. Vytáhla jsem tedy učebnici Jasnovidectví a pustili jsme se do toho. Malfoy naštěstí už nic nenamítal.

~

Po hodině a půl jsem se vydala pryč z knihovny. Malfoy mě napodobil, tudíž jsme z knihovny vycházeli zároveň. Nechtěla jsem na sebe však vzbuzovat moc pozornost. Nestála jsem o to, aby mi moje milovaná spolubydlící Pansy a její skupinka dělaly naschvály. Proto jsem se od něj radši v první příležitosti oddělila a hleděla si svého.

Šla jsem najít Lenku. Slíbila jsem jí, že po doučování se spolu půjdeme podívat za Hagridem. Chodíme tam často. Hagrid má totiž spoustu kouzelných stvoření, které Lenka tak miluje. Stejně jako já.

Uviděla jsem ji sedět na zídce. Měla něco v rukou, asi něco vyráběla. Ve svých krásných blonďatých vlasech měla velkou sponu s třešní. Typická Lenka.

Už z dálky mi mávala, a já jí nazpátek. Radostně jsem za ní přiběhla a objala jsem ji. Sedla jsem si vedle ní.

,, Co to máš? " zeptala jsem se na zvláštně vypadající předmět v její ruce.

,, To je pro tebe. Amulet. Odhání škrkny. Bude se ti hodit. Všimla jsem si, že žádný nemáš, tak jsem ti jedem vyrobila." řekla Lenka a podala mi krásný kamínek omotaný něčím zlatým, zavěšený na obyčejné černé šňůrce. Rozzářily se mi oči a usmála jsem se.

,, Děkuju moc, Lenko!" poděkovala jsem a znova jsem ji objala. Lenka mi často dává předměty, které sama vyrobila. Je velmi šikovná a i já se ji snažím takhle obdarovávat. Děláme to už léta a i když některé naše výrobky vypadají jak od desetiletého dítěte, ani jedné z nás to nevadí.

Amulet jsem si dala kolem krku a usmála jsem se.

,, Půjdeme? " zeptala se Lenka a já jen souhlasila. Vydaly jsme se na cestu k Hagridovi.

Hagrid nás vřele přivítal, ostatně jako vždy. Dal nám napít jeho ručně vyrobeného bezinkovo-kopřivového čaje, který tak miluju. Mohla bych ho pít pořád. Potom nás vzal na okraj lesa. Hledali jsme lesní víly, ale žádné jsme nenašli. I tak to ale bylo příjemně strávené odpoledne.

Od Hagrida jsme zamířily rovnou na večeři. Harry s Ronem se na mě divně koukali, ale nechala jsem to být. Hermiona mi řekla, že prý jsou dneska nesnesitelně protivní a že prý je to brzy přejde. Neřešila jsem to.

Po večeři jsem se rozloučila s Lenkou a zamířila jsem si to rovnou na kolej. Dneska žádné toulání. Potřebuji se ještě umýt a taky si udělat úkol do OPČM, úplně jsem na to zapomněla. V poslední době ale myslím na tolik věcí, až mi z toho hlava třeští. Až budu mít chvíli čas, zaskočím do sovince a pošlu dopis rodičům

~

Ahoj! :)
Omlouvám se za trochu nudnější a kratší kapitolu, ale v té další vám to snad trochu vynahradím <3
Vaše Tess🥰