slytherin mudblood | draco malfoy

kapitola 5 - Zpropadená šmejdka, Zmijozelská!

Pohled Draca
ve stejný čas

Po tom co se zvedla, zamířil jsem ven z knihovny i já. Po té hodině a půl jsem do hlavy snad něco dostal. Teda kromě těch jejích nenápadných pohledů a roztomilých rudých tváří... Bože. V duchu jsem se pořádně profackoval. Co to melu? To kdyby slyšel otec, zabil by mě.
Char- Jonesová je prostě Jonesová. A to, že se nade mnou z bůh ví jakého důvodu slitovala neznamená, že se k ní budu chovat jinak než k ostatním. Je to jen obyčejná mudlovská šmejdka, vůbec mě nezajímá.

Vůbec?
Vůbec!

Připadal jsem si tak zmatený. Já, Draco Malfoy, Zmijozelský princ, lamač dívčích srdcí, rival slavného Pottera, postrach všech ne-zmijozelských studentů a bůh ví co ještě jsem se tady dohadoval s vlastním svědomím. A ještě k tomu kvůli holce. Kvůli ní.. Blbá Jonesová!

Naštvaný sám na sebe jsem šel hledat ty tupce Crebba a Goyla. Kde zas můžou být? Beztak se zase něčím cpou. U nich to je typické. A kde jsou, když je nejvíc potřebuji? V čudu! Idioti!

Procházel jsem chodbou k mé koleji, když něco, nebo spíš někdo opět upoutal můj zrak. Byla to Jonesová s tou šílenou Láskorádovou a.. smála se. Tak krásně se smála...
Tak a dost! Už toho mám akorát tak po krk! Odvrátil jsem pohled a odešel jsem na kolej. Mám Pansy! Ach, otravná Pansy... Jak jsem si mohl myslet, že tahle chabá výmluva mě odthrne od mých myšlenek na Jonesovou?

Přišel jsem na pokoj a viděl jsem tam ty dva idioty. Cpali se dýňovýma koláčkama od oběda. Ble. Jsou nechutní, kam to jen dávají?

,, Vy nenažranci! To jste celou dobu tady a tlačíte do sebe ty blafy?" křikl jsem po nich naštvaně. Lekli se. Hold, na někom si to vybít musím. A teď, když mým terčem už není ani Jonesová ani ta stupidní Grangerová, nemám na kom. Ano, samozřejmě že existuje víc lidí, víc možností, ale to se mi teď nechce. Jsem hold už takový.
Crabbe i Goyle se na mě vyděšeně podívali a začali všechno cukroví strkat pod postel. Protočil jsem očima.

,, Tak pojďte, vy tupci. Jdeme omrknout dvorek" zavelel jsem s úšklebkem, a oni se samozřejmě přidali. To bych ale nemohl narazit na Pansy...

,, Draco! Všude jsem tě hledala, brouku. Kde jsi byl?" pronesla a mě ten její hlas připadal ještě víc otravný než kdy jindy.

,, Pryč, nemusí tě to zajímat.." odsekl jsem a pokračoval jsem v cestě. Ona se však nedala odbýt. Sakra, Pansy!

,, Ale lásko, já myslela, že dneska budeme spolu... " nalepila se na mě a zamrkala. Pak se ke mě nahnula.

,, Minule se ti přece líbilo když jsme byli spolu, ne?" zašeptala. Slyšel jsem to naštěstí jenom já.

Neměl jsem na ni náladu. Jemně jsem ji od sebe odstrčil a neřekl jsem ani slovo. Vydal jsem se dál. Crabbe a Goyle tam zůstali zařaženě stát, stejně tak Pansy.

Otočil jsem se.
,, Tak jdete, vy tupci, nebo ne?!" zeptal jsem se už o něco podrážděněji, načež Crabbe a Goyle už zareagovali.

Sakra Jonesová! Co to se mnou děláš, to není dobrý! Proč jsi tak obyčejně obyčejná, a přitom jsi mě tak upoutala? Proč mám vždycky, když jsme spolu, chuť ptát se? Mám tolik a tolik otázek, co se tebe týče. Zpropadená šmejdka, Zmijozelská!