slytherin mudblood | draco malfoy

kapitola 21 - Je to Malfoy, sakra

Večer jsem ležela v posteli a nemohla jsem vůbec usnout. Pořád jsem měla něco v mysli. Ať už to byl můj Blonďáček, nebo kluci, nebo moje mamka, nebo snad ten podivný rozhovor, o kterém do teď nemám tušení o čem byl... Nevím. Mám v sobě směsici pocitů, které nemůžu zahnat.
Když jsem tam tak zkameněle ležela ještě dalších pár minut, vzpomněla jsem si na dopis od Draca. Úplně jsem na něj v celém tom zmatku zapomněla. Otevřela jsem noční stolek a vytáhla jsem si z něj onen dopis. Potichoučku jsem se vykradla z pokoje a sedla jsem si do útulného křesla v  přízemí. Místnost osvětloval plápolající oheň z krbu. Hezky hřál.

Nervózně jsem obálku otevřela a vytáhla jsem z ní složený papír. Ten jsem ještě nervózněji otevřela a začala číst...

Drahá Charlie,

Pro začátek musím říct, že se omlouvám. A teď nemluvím jen o té hádce, ale myslím to všechno za poslední dobu. Máš pravdu - jsem sobec. A myslel jsem jen na sebe a na to, abych z toho vyvázl dobře. Ale došlo mi, že jestli s tebou chci být, musím i trošku riskovat. Proto jsem se s Pansy rozešel. Definitivně a jednou pro vždy. V mém srdci je místo jen pro jednu dívku, Charlie. Pro tebe.

Doufám, že mi odpustíš. Potřebuji tě... Všechno ti řeknu až budeme spolu, pokud o to budeš teda stát. Chci ti jen říct, že nevím, co bych si bez tebe počal. A taky to, že mi opravdu moc chybí tvůj úsměv a tvé oči. A tvé rty... Chybíš mi celá. Prosím, odpusť mi..

Doufám, že s Potterem a tím jeho spolem už jsi za dobro. Ještě jednou se omlouvám za všechny problémy.

S láskou,
tvůj Draco.

Když jsem si dopis přečetla, nemohla jsem se přestat usmívat. Bylo to.. od něj hezké. Myslí na mě. Rozešel se s Pansy! A to jen a jen kvůli mně... Postavil se kvůli mně otci. Jsem na něj tak moc pyšná...

,, Co píše?" uslyšela jsem hlas za mnou a uviděla jsem Rona, nervózně postávajícího u dveří. Vypadal nejen unaveně, ale i sklesle. Úsměv mi opadl a nahradila ho starost o kamaráda. I když jsme pohádaní, bolí mě ho takhle vidět.

,, Rone, jsi v pořádku?" zeptala jsem se a on se rozešel ke mně. Pokrčil rameny a sedl si do křesla na proti mně. Spustil.

,, Víš... Je tady pár věcí, o kterých jsme ti s Harrym a Hermionou neřekli. Pár věcí, které jsme ti neřekli právě z toho důvodu, že jsme si mysleli, že to takhle skončí. Malfoy si namotá každou holku. To mi věř. Ale... Já nevím. Nevěřím, že to vůbec říkám, ale tohle je jiné. Vždycky všichni o jeho randíčkách věděli. Ale tebe si schovával. Proč?" zeptal se mě a já pokrčila rameny. Sama jsem to nevěděla. Upřímně jsem nad tím ani nepřemýšlela, ani mě to nenapadlo.

,, No... Já nevím... Třeba protože jsem smíšená?" zeptala jsem se ho. Sama jsem netušila odpověď. Ron se jen uchechtl.

,,Nemyslím si, že to bylo jen kvůli tomu. Už jen to, jak se na tebe dívá, mluví za vše. Opravdu to nerad říkám. Když jsem nad tím přemýšlel, říkal jsem si: 'je to Malfoy, sakra'.. A ano, Malfoyové dokážou člověku opravdu znepříjemnit život, ale zase... Nevím. Tak nějak bych ti přál, aby jsi byla šťastná, Lotty. Ať už s ním, nebo bez něj.. Jsi moje kamarádka." řekl Ron a já se usmála. Byla jsem ráda, že tohle řekl. Potěšilo mě to. Vím, že by to neřekl kdyby tady byl Harry, ale i tak jsem za to byla moc ráda. Objala jsem ho. Objetí mi samozřejmě opětoval.

,, No.. Takže, co píše?" uchechtl se Ron a natahoval se pro ten dopis. Já mu ho na poslední chvíli vzala a zasmála se.

,, Můj dopis!" řekla jsem se smíchem a Ron se uchechtl.

,, Sladké řečičky, viď? Usmívala ses jak smyslů zbavená.. " řekl Ron a já se začervenala. Ale notaaaak...

,, Možná? " zasmála jsem se. Byla jsem ráda, že mám svého kamaráda zpátky a z celé situace jsme si teď dělali akorát tak srandu.

,, No, a co Harry? Přijde mi poslední dobou pořád takový... Naštvaný.. Víš.." řekl jsem a Ron si povzdechl. Šlo vidět, že ho to taky trápilo. Ani jsem se nedivila. Párkrát jsme viděla, jak Harry po Ronovi vyjel.

,, S ním to jde teď momentálně tak od desíti k pěti. Je pořád naštvaný. Nezazlívám mu to, ale mrzí mě to. Párkrát jsem se ho zastal a on mě poslal do háje. Ne doslova, ale chápeme se. Každopádně, asi je to všechno jen vypjatá situace. Harry má občas vidiny ve snech a Brumbál má podezření na to, že je nějakým způsobem propojený... Ty víš s kým. A teď, když se... Ty víš kdo, vrátil, Harry má strach. Ministerstvo vypadá, že chce Brumbála vyšťouchnout z postu ředitele Bradavic a místo toho tam strčit tu růžovou ropuchu. Do toho ještě Brumbálova armáda... Doufám, že se přidáš. I když je ten tvůj Malfoy ve vyšetřovacím týmu." dořekl Ron a já souhlasila, samozřejmě, že se přidám. O tom není pochyb.

Ještě chvíli jsme si tam povídali, ale potom jsme se odebrali zpátky do našeho pokoje. Byli jsme unavení a potřebovali jsme se prospat. Svůj dopis jsem si schovala zpátky do šuplíku a ulehla jsem do postele. Popřála jsem Ronovi dobrou noc a potom už jsem pomalu, ale jistě upadla do říše snů.