kapitola 9 - Zrádkyně

3.8K 174 18
                                    

Pohled Draca

,, Nechte mě napokoji" zavrčel jsem na ty dvě otravné gorily.

,, Věř nám Draco, tohle budeš chtít vědět" zachechtají se. Protočím oči a podívám se na něm pohledem, který mluví za vše.

,, No povídejte.. " řeknu nezaujatě.

,, No slyšeli jsme.. Hah.. Tu Jonesovou jak si povídá s tou šílenou Láskorádovou!" řekl Goyle a Crabbe jen přikyvoval. Tohle mě začalo zajímat, ale nemohl jsem dát nic znát.

,, No, podle toho co jsme slyšeli, tak je do tebe zabouchnutá!" řekl Crabbe a Goyle ho spražil pohledem.

,, Nene! Takhle to nebylo. Nejdřív řekla, že je ASI zamilovaná, potom řekla, že to je blbost a následně řekla, že jsi fretka" řekl Goyle a Crabbe horlivě přitakával.

Prosím?

,, Tak fretka jo?" zasmál jsem se. Nasadil jsem ten svůj typický úšklebek. V knihovně nevypadala, že by se takovým pohledem koukala na fretku. Uchechtl jsem se. Je to malá potvůrka.

Dál už jsem to neřešil. Navíc, Grabbe a Goyle jsou prašť jak uhoď. Oba to jsou stejní mamlasové a nic neudělají pořádně.

~

Pohled Charlotte

Běžela jsem nadšeně do sovince. Corvicia už je tam. Viděla jsem ji přilétat. Nemůžu se dočkat, až si přečtu dopis od rodičů!

Rychle jsem vyběhla schody a prudce jsem otevřela dveře. Všechny sovy se lekly. Až na jednu. Tu nejtmavší, nejčernější. Tu moji. Přešla jsem ke Corvicii a podrbala jsem ji na hlavičce. Zaslouží si odpočinek. Vzala jsem si dopis z jejích pařátků.

Zkontrolovala jsem obálku. Poznala jsem maminčin rukopis. Jak moc mi to chybělo! Přičichla jsem k obálce. Vůně domova mě praštila do nosu a já se pousmála.

Obálku jsem opatrně otevřela a vyndala z ní popsaný list.

~

Milá Lotty,

Moc se nám po tobě s tatínkem stýská. Nic moc nového u nás není, jenom že babička teď bude chvíli bydlet s námi. Opravuje se potrubí u ní na bytě. Neboj se, všechno je v pořádku.

Tatínek tě moc pozdravuje a přeje ti hodně štěstí, stejně jako já. Hagridovi vyřiď, že už je to chvíle co jsme se nepotkali a že ho pozdravuji. Také prosím vyřiď srdečné pozdravy Severusovi. Ale obě víme, jak bude reagovat.

Doufám, že netropíš žádné hlouposti!

Pac a pusu, mamka s taťkou.

P.S.: Na Vánoce pojedeme do Doupěte k Weasleyům. Jen ať s tím počítáš. Bude tam i Harry a Sirius. Už se na tebe těší.

~

Dočetla jsem dopis a musela jsem vyskočit metr do výšky! Měla jsem takovou radost. Po dlouhé době je zase všechny uvidím! Siriuse, Molly a Arthura... Tak moc se těším, ať už jsou vánoce!

Musela jsem si i poskočit, jakou mám radost. Mám štěstí, že aspoň nachvíli vyženu Malfoye z hlavy. Ne na dlouho... Tichučko! Teď mám radost mozku, tak mi ji nekaž!

Ihned jsem běžela za Hermionou a klukama. Musela jsem jim to říct. Myslím, že to sice už oba vědí, ale aspoň bychom mohli sdílet naši radost!

Uviděla jsem je v hloučku na chodbě. Rychlým krokem jsem k nim přešla a usmála se.

,, Ahoj!" řekla jsem radostně. Všichni tři se na mě podívali a neřekli ani slovo. Úsměv mi hned spadl z tváře. Něco muselo být špatně.

,,C-Co se děje?" zeptala jsem se nechápavě. Ron se na mě doslova znechuceně podíval a spustil.

,, Já osobně jsme si myslel, že mezi ty zmijozeláky fakt nepatříš. Víš, že jsi něco jako chyba v metrixu nebo tak... A že se moudrý klobouk poprvé v historii jeho existence spletl. Ane ne, má recht. Jsi opravdu Zmijozelačka jak má být. Zrádkyně!" ničemu jsem nerozuměla. Zůstala jsem na něj civět, dokud se neozval Harry.

,, Vážně? Vážně Charlotte? Zrovna on? Z celého Zmijozelu ses musela spolčit zrovna s Malfoyem?" zeptal se. Z jeho tónu hlasu bylo poznat zklamání. Tak teď už jsem nerozuměla ničemu. Přiškrceně jsem zavřela oči a zhluboka se nadechla. Otočila jsem se na Hermionu, která jako jediná byla doufám rozumná.

,, Mio... Můžeš mi prosím vysvětlit, o co tady jde?" zeptala jsem se, možná trochu hruběji, než jsem chtěla. Hermiona se nervózně podívala na kluky a potom zpět na mě.

,, Jde o to, že už se skoro měsíc scházíš s Malfoyem v knihovně. S Malfoyem! Proč?! A proč jsi nám nic neřekla?!" rozhodila rukama. Už to chápu..

,, Zbláznili jste se?! To vážně kvůli tomuhle vyvádíte? Tak ho sem tam doučuju. No bože. Fotřík trochu tlačil na pilu a on potřeboval zlepšit známky. Stačí?" řekla jsem a Harry nesouhlasně zakroutil hlavou.

,, Tss, takové kecy. Od tebe jsem opravdu takový podraz nečekal, Charlotte. Opravdu ne.." řekl a já složila hlavu do dlaní. Odebrali se na odchod. Já to ale nechtěla nechat jen tak.

,, Co je na tom?! Co vás tak žere?!" zakřičela jsem za nimi a oni se otočili.

,, Promiň Charlotte, ale.. Je to Malfoy, chápeš? Ten Malfoy, který ti každý den nadával, a nejenom tobě... I mně a mnoha dalším studentům. Mnohé ponižoval a pořád ponižuje. Ty sama moc dobře víš, jak to dá zabrat...Je arogantní. Bezcitný. Zlý.. " řekne Hermiona zklamaně.

Začnou se okolo nás sem tam shromážďovat lidi, ale mě už rupnou nervy.

,, Kdy naposledy ti něco takového řekl, co? Už si ani nepamatuješ. A to kvůli mě! To já mu řekla, že mu pomůžu jen pod jednou podmínkou. Přestane ponižovat tebe a mě nechá na pokoji! A vidíš? Ani sis nevšimla. Ani ti to nedošlo... A já to vlastně z části dělala kvůli tobě, kamarádko... " poslední slovo jsem vyplivla jako jed a otočila jsem se na patě.

Hrdým krokem jsem se vydala najít Lenku. Potřebuji se u někoho vypovídat a Snape momentálně nepřipadá v úvahu. Nepochopil by to. Tohle ne. Nic, co se týče Harryho by nepochopil.

slytherin mudblood | draco malfoyWhere stories live. Discover now